S. W Hawking
Ilustrovaná teorie všeho : počátek a osud vesmíru

2004 | Nakladatelství Argo

Počátek a osud vesmíru.
Stephen Hawking ještě nikdy nebyl tak srozumitelný a výstižný jako ve své nejnovější knize Ilustrovaná teorie všeho, která je vlastně přepisem série přednášek z Cambridgeské univerzity. Autor svým osobitým stylem, okořeněným suchým anglickým humorem, podává fascinující pohled na svět kolem ná…s a nevyhýbá se ani přesahům do oblasti filozofie, či dokonce teologie. Tato práce, jež se důsledně vyhýbá matematickým vzorcům, je přes svou stručnost strhujícím úvodem do komplexních teorií o počátku vesmíru a času. Profesor Hawking, jenž patří ke špičkám v tomto oboru, si přes své postižení – a možná právě kvůli němu – uchoval optimistický pohled na svět, který sleduje s lehce ironickým odstupem. Jeho komentáře k teoriím dalších velkých fyziků se možná mohou jevit uštěpačné, vyznívají však vždy upřímně. I zde klade autor znepokojující otázky týkající se smyslu bytí, či dokonce samotného Stvořitele. Kniha nejen že čtenáři dovolí nahlédnout do tajemného soukolí vesmíru, ale především mu otevře prostor k vlastnímu názoru a probudí v něm touhu dozvědět se víc. Počátek a osud vesmíru.
Stephen Hawking ještě nikdy nebyl tak srozumitelný a výstižný jako ve své nejnovější knize Ilustrovaná teorie všeho, která je vlastně přepisem série přednášek z Cambridgeské… univerzity. Autor svým osobitým stylem, okořeněným suchým anglickým humorem, podává fascinující pohled na svět kolem nás a nevyhýbá se ani přesahům do oblasti filozofie, či dokonce teologie. Tato práce, jež se důsledně vyhýbá matematickým vzorcům, je přes svou stručnost strhujícím úvodem do komplexních teorií o počátku vesmíru a času. Profesor Hawking, jenž patří ke špičkám v tomto oboru, si přes své postižení – a možná právě kvůli němu – uchoval optimistický pohled na svět, který sleduje s lehce ironickým odstupem. Jeho komentáře k teoriím dalších velkých fyziků se možná mohou jevit uštěpačné, vyznívají však vždy upřímně. I zde klade autor znepokojující otázky týkající se smyslu bytí, či dokonce samotného Stvořitele. Kniha nejen že čtenáři dovolí nahlédnout do tajemného soukolí vesmíru, ale především mu otevře prostor k vlastnímu názoru a probudí v něm touhu dozvědět se víc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	119
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072035754
ISBN:	9788072035755
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2025 15:11
Číslo položky:	1185419

O autorovi

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora