Ignát Herrmann
Černá vůně : Výbor povídek a vzpomínkových črt

1974 | Nakladatelství Kruh

Výbor povídek a vzpomínkových črt. Výbor zdůrazňuje autorův vztah k východním Čechám, přičemž jde o tři tematické okruhy, tj. o vztah k rodnému Chotěbořsku, k Hradci Králové a o evokaci bitvy u Hradce Králové v r. 1866. Svazek - pořízený z Herrmannovy dvoudílné knihy Blednoucí obrázky, ze soukromého tisku Něco ze vzpom…ínek hradeckých a z knihy V pevnosti - podtrhává aspekt regionální, ale chce zároveň ukázat čtenáři podstatné rysy autorova slovesného umění. Výbor povídek a vzpomínkových črt. Výbor zdůrazňuje autorův vztah k východním Čechám, přičemž jde o tři tematické okruhy, tj. o vztah k rodnému Chotěbořsku, k Hradci Králové a o evokaci bitvy u Hradce… Králové v r. 1866. Svazek - pořízený z Herrmannovy dvoudílné knihy Blednoucí obrázky, ze soukromého tisku Něco ze vzpomínek hradeckých a z knihy V pevnosti - podtrhává aspekt regionální, ale chce zároveň ukázat čtenáři podstatné rysy autorova slovesného umění.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý razítko z knihovny, přelepky	Skladem pro e-shop	~~39 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	242
Jazyk:	česky
Edice:	Prostor
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	5. 7. 2024 8:57
Číslo položky:	897836

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora