Jurij Brězan
Čarodějný mlýn : pohádka z Lužice

1971 | Nakladatelství Práce

Jedna z variant legendy o lužicko-srbském čarodějovi Krabatovi. Temný příběh s alegorickým pozadím - Krabat není člověk pocházející z matky, zrodil se, aby pomáhal lidem proti zlu, které představuje brutální, démonický Černý mlynář - vlk a jeho mlýn na Blatech. Jedna z variant legendy o lužicko-srbském čarodějovi Krabatovi. Temný příběh s alegorickým pozadím - Krabat není člověk pocházející z matky, zrodil se, aby pomáhal lidem proti zlu, které představuje b…rutální, démonický Černý mlynář - vlk a jeho mlýn na Blatech.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	125
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jarmila Halámková
Překladatel:	Květa Hálová
Edice:	Petrklíč
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 11. 2024 12:22
Číslo položky:	1070378

O autorovi

Jurij Brězan

Jurij Brězan byl nejvlivnějším lužickosrbským spisovatelem 2. poloviny 20. století. Od padesátých let svá díla publikoval pravidelně v hornolužické srbštině a němčině a položil tak základy k dvojjazyčnosti moderní lužickosrbské literatury. Se svými knihami, jmenovitě s prózou Christa, s trilogií o Felixi Hanuschovi stejně jako s romány Krabat a Obraz otce, získal velkou čtenářskou obec v Německu i v zahraničí. Českému čtenáři je jeho dílo k dispozici v českých a slovenských překladech. Jurij Brězan se narodil 9. června 1916 v saské hornolužické vsi Räckelwitz/Worklecy jako první dítě lamače kamene a rolníka Georga Bresana , toho času vojáka, a Marie, roz. Bräuer . Třebaže oba rodiče vedle svých úředních jmen na vsi používali lužickosrbská jména, na Brězanově rodném listě je uvedeno jméno Georg Bresan, které si změnil až v roce 1948 v souvislosti s přijetím Zákona pro ochranu práv srbského národa. Svého otce poznal teprve ve věku 2,5 let po té, co se v říjnu 1918 vrátil z Francie. Ve vesnici Räckelwitz/Worklecy, která leží v katolické oblasti Horní Lužice , navštěvoval malý, plavovlasý Jurij vesnickou školu s výukou v srbštině a němčině. Pro své výsledky i zjevné nadání byl doporučen ke studiu na víceletém městském gymnáziu v Budyšíně. Na toto německé gymnázium nastoupil v roce 1927, coby ministrant v Chrámu sv. Petra měl při tom nárok na ubytování v jednom z domů budyšínské kapituly. Již jako gymnazista se Brězan začal angažovat v lužickosrbské národnostní otázce: přispíval do lužického tisku články o „antislovanském smýšlení“ , o Bismarkově protipolské politice atp. Článek o uzdravění chřadnoucího národa z 21. prosince 1935 byl registrován tzv. Wendským oddělením , které provádělo státní dozor nad srbským národním a kulturním hnutím. T...

Více od autora