Nina Nikolajevna Berberova
Čajkovskij

2000 | Nakladatelství Humanitarian technologies

Spisovatelka, básnířka a kritička, představitelka ruské porevoluční emigrace Nina Berberová ve své knize Čajkovskij, vydané v roce 1937 v Paříži, s citlivostí a duchaplností osvětluje osud velké osobnosti ruské hudby 19. století jako člověka zahrnovaného uznáním i slávou, žijícího však s pocitem hluboké osamělosti, ste…sku a melancholie. Kniha zároveň podává téměř reportážní formou barvitý obraz Ruska 19. století a seznamuje čtenáře i s řadou dalších významných osobností ruské kultury. Spisovatelka, básnířka a kritička, představitelka ruské porevoluční emigrace Nina Berberová ve své knize Čajkovskij, vydané v roce 1937 v Paříži, s citlivostí a duchaplností osvětluje osud velké osobn…osti ruské hudby 19. století jako člověka zahrnovaného uznáním i slávou, žijícího však s pocitem hluboké osamělosti, stesku a melancholie. Kniha zároveň podává téměř reportážní formou barvitý obraz Ruska 19. století a seznamuje čtenáře i s řadou dalších významných osobností ruské kultury.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	237
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086398072
ISBN:	9788086398075
Překladatel:	Hana Hornová, Miroslav Koláč
Edice:	Klub přátel ruské písemnosti, Literatura ruské emigrace
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 6. 2024 13:31
Číslo položky:	861658

O autorovi

Nina Nikolajevna Berberova

Nina Nikolajevna Berberova, rusky: Нина Николаевна Берберова byla ruská prozaička a básnířka, jedna z žen básníka Vladislava Chodaseviče . V letech 1919-1920 studovala v Rostově na Donu. První verše ji uvedly v roce 1921 v Petrohradě do básnických kruhů. V červnu 1922 opustila s manželem sovětské Rusko netuše, že to to navždy. Žila v různých zemích - Německu, Československu, Itálii, až zakotvila v Paříži, kde byla 15 let literární spolupracovnicí novin Poslednije novosti, kde také vycházela na pokračování její umělecká próza Billancourtovské sváteční dny . Další tři romány Poslední a první , Velitelka a Bez západu byly přijaty zdrženlivě. Ocenění se dostalo její novele Zmírnění údělu . Velký úspěch měla kniha Čajkovskij , která byla přeložena do několika jazyků, a Borodin . Roku 1950 odjela do USA a pracovala na různých univerzitách jako lektorka. Kromě literární kritiky publikovala básně a povídky. Jejím hlavním dílem je autobiografie z roku 1969 Psáno kurzivou , která v emigrantských kruzích vyvolala ostrou osobní a věcnou kritiku. Svou básnickou tvorbu za šedesát let shrnula již ve vysokém věku do sbírky Verše . Koncem osmdesátých a začátkem 90. let její dílo vyvolalo znovu zájem díky překladům do francouzštiny a němčiny. V románě Lidé a lóže líčí zednářství dvacátých let v Rusku a mezi pařížskou emigrací. Žila v Princetonu .

Více od autora