Jiří Zapletal, Jiřina Švorcová
Býti Švorcovou

2000 | Nakladatelství Erika

Svět viděný očima herečky Jiřiny Švorcové představuje Jiří Zapletal. Na rozdíl od bývalé kolegyně z Vinohrad - Vlasty Chramostové - se Švorcová ve svých pamětech na divadelní i společenské události dívá prizmatem oddané příslušnosti ke komunistické straně, aniž by hledala příslovečný rub mince. V tomto smyslu je kniha …poučná. Z hlediska historie postrádá tradiční soupis divadelních a filmových rolí. VZ 20000427 OCH S4a1h PRAMÁTI Svět viděný očima herečky Jiřiny Švorcové představuje Jiří Zapletal. Na rozdíl od bývalé kolegyně z Vinohrad - Vlasty Chramostové - se Švorcová ve svých pamětech na divadelní i společenské události dí…vá prizmatem oddané příslušnosti ke komunistické straně, aniž by hledala příslovečný rub mince. V tomto smyslu je kniha poučná. Z hlediska historie postrádá tradiční soupis divadelních a filmových rolí. VZ 20000427 OCH S4a1h PRAMÁTI

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~239 Kč~~ 119 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 99 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	231
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071900613
ISBN:	9788071900610
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 5. 2024 9:34
Číslo položky:	834683

O autorech

Jiřina Švorcová

Jiřina Švorcová byla česká divadelní a filmová herečka a politička KSČ, po Sametové revoluci KSČM. Absolvovala pražskou DAMU a v roce 1951 se stala členkou souboru Divadla na Vinohradech . Její hereckou kariéru a popularitu zásadním způsobem ovlivnila politická angažovanost po roce 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Už na počátku roku 1969 na sebe upozornila účastí na založení Leninského svazu mladých, který měl navázat na zaniklý ČSM. Zakládající schůze v tanečním sálu žižkovského hotelu Tichý sklidila velmi negativní veřejný ohlas a byla všeobecně vnímána jako provokativní akce konzervativních komunistů. Svaz neměl naději na existenci a jeho živoření skončilo v roce 1970 se vznikem SSM. Švorcové však tato akce přinesla punc vášnivě zapálené komunistky, ambivalentní postoje veřejnosti i zájem normalizační politické špičky. Od počátku sedmdesátých let se Švorcová zapojovala na různých úrovních do probíhajícího procesu normalizace, cenzurnímu procesu přispívala například svým zasedáním v poradním sboru ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. V roce 1976 byla zvolena do ÚV KSČ a stala se také předsedkyní nově vzniklého Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až do jeho zániku v roce 1990. Svou veřejnou pověst Švorcová poznamenala i aktivní účastí na přípravě a prezentaci tzv. Anticharty v roce 1977. Režim její činnost ocenil Řádem Vítězného února a titulem národní umělkyně . Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci, zůstala komunistkou. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku. V roce 2011 obdržela od TV Barrandov cenu Prominent roku. Zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných na Malvazinkách. Česká televize odmí...

Více od autora