František Kožík
Bretaň - dcera oceánu

1973 | Nakladatelství Orbis

Moře, země, lidé . . . to je hlavní motto Kožíkovy půvabné, svěží knížky o Bretani.
Bretaň je jeho velká láska, poznal ji již v roce 1936 a od té doby se tam neustále vracel, je okouzlen její přírodou, historií, lidmi. Své citové zaujetí chce sdělit českému čtenáři, chce být jeho společníkem na pouti touhle zajímav…ou zemičkou, společníkem velmi kultivovaným a zasvěceným. Není města, které by dokonale neznal, a i když se nejraději vrací k tématům jemu samému nejbližším - literatuře, architektuře, umění, historii - přináší opravdu všestranný obraz, který upoutá svým sugestivním líčením. Nespoléhá jen při tom na vlastní pohled, ale cituje i svědectví jiných: spisovatelů, básníků, malířů, historiků různých dob i různých národností, čímž obraz ještě získává na hloubce a šíři. Je skutečným mistrem slova, dovede střídat tóny a nálady, od lyrického popisu přírody přejde přes barvité líčení pohnuté bretaňské minulosti, literární reminiscence, legendy, mýty až po současnost. Sympatická je právě ta lehkost, nenucenost jeho vyprávění, v němž se minulost mísí s přítomností, vzpomínky se skutečností. Volí formu krátkých kapitolek, volně na sebe navazujících, jen poslední je jakýmsi přehledným turistickým průvodcem po Bretani - pro ty, kdo by ji chtěli navštívit - a i ta je psána lehkým perem, a přestože je doslova nabita jmény a fakty, čtenáře určitě neunaví. Moře, země, lidé . . . to je hlavní motto Kožíkovy půvabné, svěží knížky o Bretani.
Bretaň je jeho velká láska, poznal ji již v roce 1936 a od té doby se tam neustále vracel, je okouzlen její přír…odou, historií, lidmi. Své citové zaujetí chce sdělit českému čtenáři, chce být jeho společníkem na pouti touhle zajímavou zemičkou, společníkem velmi kultivovaným a zasvěceným. Není města, které by dokonale neznal, a i když se nejraději vrací k tématům jemu samému nejbližším - literatuře, architektuře, umění, historii - přináší opravdu všestranný obraz, který upoutá svým sugestivním líčením. Nespoléhá jen při tom na vlastní pohled, ale cituje i svědectví jiných: spisovatelů, básníků, malířů, historiků různých dob i různých národností, čímž obraz ještě získává na hloubce a šíři. Je skutečným mistrem slova, dovede střídat tóny a nálady, od lyrického popisu přírody přejde přes barvité líčení pohnuté bretaňské minulosti, literární reminiscence, legendy, mýty až po současnost. Sympatická je právě ta lehkost, nenucenost jeho vyprávění, v němž se minulost mísí s přítomností, vzpomínky se skutečností. Volí formu krátkých kapitolek, volně na sebe navazujících, jen poslední je jakýmsi přehledným turistickým průvodcem po Bretani - pro ty, kdo by ji chtěli navštívit - a i ta je psána lehkým perem, a přestože je doslova nabita jmény a fakty, čtenáře určitě neunaví.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	166 s., 32 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Cesty
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 4. 2025 13:16
Číslo položky:	1216081

O autorovi

František Kožík

František Kožík byl český spisovatel a esperantista, autor historických a biografických románů aj. Jako textař písní a herec používal pseudonym Jiří Žalman. Školní docházku začal ve válečném roce 1915 na cvičné škole při učitelském ústavu v Kroměříži. Poté v roce 1919 nastoupil na reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde však studoval pouze do roku 1925 a maturoval v roce 1927 již na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Posléze studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 1931 získal titul doktora práv. V letech 1931–1933 byl také posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 1928 mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře, kde v roce 1931 vykonal absolutorium v oboru režie a dramaturgie. Mezi léty 1933 a 1940 byl rozhlasovým režisérem programu Verda Stacio v Brně, vysílajícího v esperantu, členem herecké skupiny TRAKT, živil se tedy mj. jako dramaturg a herec. Rozhlas vysílal v roce 1935 jeho operetu v esperantu Sur rozoj sternite . V češtině připravil mnoho dalších rozhlasových pořadů, zvláště pro mládež. Méně známou skutečností je, že psal také libreta k operám . Za protektorátu byl dramaturgem propagandistických rozhlasových skečů. 30. dubna 1943 František Kožík o svých zážitcích z cesty do Katyně promluvil v rozhlase. V roce 1948 právě cesty do Katyně využila STB a přinutila Františka Kožíka ke spolupráci. Svazek informátora byl ale založen až v květnu 1957 pod krycím názvem Medard. V devadesátých letech se účastnil podvečerů a besed na výstavách, které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Jeho první manželka Zdeňka Švabíková byla herečka, také členka TRAKTu; ...

Více od autora