František Kožík
Na křídle větrného mlýna : životní příběh malířky Zdenky Braunerové a lidí kolem ní

1977 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román o osudu a láskách české malířky a grafičky Zdenky Braunerové Zdenka Braunerová byla žena energická, bojovná, zároveň však citově křehká a snadno zranitelná, jejíž půvab, osobitost a duchaplnost přitahovaly zájem lidí kolem ní. Po mladé lásce k malíři Chittussimu prožívala vroucí vztah k Juliu Zeyerovi, vášnivě se… zamilovala do Viléma Mrštíka, s kterým se těsně před sňatkem rozešla, a duchovně se upnula k F. X. Šaldovi. Vztah s mladým spisovatelem Milošem Martenem se změnil v přátelství; s ním pak byla spojena postava francouzského básníka Paula Claudela, jemuž Braunerová věnovala své přátelství a jenž se – stejně jako slavný sochař Auguste Rodin – stal jejím okouzleným ctitelem. Po celý svůj život propojovala českou kulturu se světem, vysílala české umělce do Francie a naopak u nás hostila francouzské. Zdenka Braunerová je známá jako malířka, velkých úspěchů dosáhla v grafické tvorbě, se zájmem se věnovala malování skla a nábytku. Do dějin knihy se navždy zapsala jako první, kdo v ní viděl umělecký předmět, a bojovala rovněž za zachování historické Prahy. Román o osudu a láskách české malířky a grafičky Zdenky Braunerové Zdenka Braunerová byla žena energická, bojovná, zároveň však citově křehká a snadno zranitelná, jejíž půvab, osobitost a duchaplnost …přitahovaly zájem lidí kolem ní. Po mladé lásce k malíři Chittussimu prožívala vroucí vztah k Juliu Zeyerovi, vášnivě se zamilovala do Viléma Mrštíka, s kterým se těsně před sňatkem rozešla, a duchovně se upnula k F. X. Šaldovi. Vztah s mladým spisovatelem Milošem Martenem se změnil v přátelství; s ním pak byla spojena postava francouzského básníka Paula Claudela, jemuž Braunerová věnovala své přátelství a jenž se – stejně jako slavný sochař Auguste Rodin – stal jejím okouzleným ctitelem. Po celý svůj život propojovala českou kulturu se světem, vysílala české umělce do Francie a naopak u nás hostila francouzské. Zdenka Braunerová je známá jako malířka, velkých úspěchů dosáhla v grafické tvorbě, se zájmem se věnovala malování skla a nábytku. Do dějin knihy se navždy zapsala jako první, kdo v ní viděl umělecký předmět, a bojovala rovněž za zachování historické Prahy.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	45 Kč
	Stav Dobrý natrhlá obálka	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	516
Jazyk:	česky
Edice:	Neklidné babí léto
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 5. 2025 13:16
Číslo položky:	1254440

O autorovi

František Kožík

František Kožík byl český spisovatel a esperantista, autor historických a biografických románů aj. Jako textař písní a herec používal pseudonym Jiří Žalman. Školní docházku začal ve válečném roce 1915 na cvičné škole při učitelském ústavu v Kroměříži. Poté v roce 1919 nastoupil na reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde však studoval pouze do roku 1925 a maturoval v roce 1927 již na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Posléze studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 1931 získal titul doktora práv. V letech 1931–1933 byl také posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 1928 mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře, kde v roce 1931 vykonal absolutorium v oboru režie a dramaturgie. Mezi léty 1933 a 1940 byl rozhlasovým režisérem programu Verda Stacio v Brně, vysílajícího v esperantu, členem herecké skupiny TRAKT, živil se tedy mj. jako dramaturg a herec. Rozhlas vysílal v roce 1935 jeho operetu v esperantu Sur rozoj sternite . V češtině připravil mnoho dalších rozhlasových pořadů, zvláště pro mládež. Méně známou skutečností je, že psal také libreta k operám . Za protektorátu byl dramaturgem propagandistických rozhlasových skečů. 30. dubna 1943 František Kožík o svých zážitcích z cesty do Katyně promluvil v rozhlase. V roce 1948 právě cesty do Katyně využila STB a přinutila Františka Kožíka ke spolupráci. Svazek informátora byl ale založen až v květnu 1957 pod krycím názvem Medard. V devadesátých letech se účastnil podvečerů a besed na výstavách, které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Jeho první manželka Zdeňka Švabíková byla herečka, také členka TRAKTu; ...

Více od autora