Ruth Bondy
Boží hody : jak jedli Židé v Čechách a na Moravě

2008 | Nakladatelství Franze Kafky

Podtitul: Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě

Historie a tradice židovské kuchyně. Kulturní a náboženské zvyky dodržované při výběru, přípravě a konzumaci pokrmů. Význam jídla v židovské víře, symbolika židovských svátků a pokrmů, které k nim neodmyslitelně patří.

Příspěvek ke kulturním dějinám českých a… moravských Židů. Po obecnějších úvodních kapitolách následuje popis jednotlivých tradičních pokrmů a slavnostních rituálů náboženských svátků, které jsou doprovázeny příslušnými náboženskými jídelními předpisy. Spisovatelka rozvíjí toto základní téma v zajímavých historických souvislostech a vrací se i k dějinám českých Židů, židovských obcí a jednotlivých židovských rodin od středověku po současnost.

„Předně ujasnění: ač jedná o jídle, není to kuchařka, nýbrž knížka ke čtení; pojednání o vztahu Židů v Čechách a na Moravě k jídlu a o významu jídla v jejich životě. Sama jsem chtěla vědět, jak to bylo v dřívějších generacích, nejen co Židé jedli, ale také jak se víra a jídlo prolínaly, jaký byl postoj rabínů k tomu či onomu pokrmu převzatému od křesťanského okolí a které požehnání k němu patřilo, jak se různé pokrmy vyvinuly, jaký je původ jejich jmen a co z toho všeho zbylo dodneška. Zdálo se mi důležité zaznamenat i kulinární stránku historie Židů v zemích Koruny české, protože zrcadlí jejich každodenní život, jejich radosti a strasti. Jídlo hrálo a hraje v životě Židů velkou úlohu, protože je nerozlučně spjato s náboženskými příkazy. Snad v žádném náboženství není víra tak úzce spojena s jídlem jako v židovském. Křesťané se mají v pátek, na Popeleční středu a čtyři dny před hlavními velikonočními svátky zdržet masa, muslimům je zakázáno jíst vepřové a pít alkoholické nápoje, ale u Židů se několik stručných přikázání Bible, která se týkají požívání masa zvířat, sobotního odpočinku a oslavy svátků, proměnilo během staletí v nesmírně obsáhlou rabínskou literaturu.“ Podtitul: Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě

Historie a tradice židovské kuchyně. Kulturní a náboženské zvyky dodržované při výběru, přípravě a konzumaci pokrmů. Význam jídla v židovské víře,… symbolika židovských svátků a pokrmů, které k nim neodmyslitelně patří.

Příspěvek ke kulturním dějinám českých a moravských Židů. Po obecnějších úvodních kapitolách následuje popis jednotlivých tradičních pokrmů a slavnostních rituálů náboženských svátků, které jsou doprovázeny příslušnými náboženskými jídelními předpisy. Spisovatelka rozvíjí toto základní téma v zajímavých historických souvislostech a vrací se i k dějinám českých Židů, židovských obcí a jednotlivých židovských rodin od středověku po současnost.

„Předně ujasnění: ač jedná o jídle, není to kuchařka, nýbrž knížka ke čtení; pojednání o vztahu Židů v Čechách a na Moravě k jídlu a o významu jídla v jejich životě. Sama jsem chtěla vědět, jak to bylo v dřívějších generacích, nejen co Židé jedli, ale také jak se víra a jídlo prolínaly, jaký byl postoj rabínů k tomu či onomu pokrmu převzatému od křesťanského okolí a které požehnání k němu patřilo, jak se různé pokrmy vyvinuly, jaký je původ jejich jmen a co z toho všeho zbylo dodneška. Zdálo se mi důležité zaznamenat i kulinární stránku historie Židů v zemích Koruny české, protože zrcadlí jejich každodenní život, jejich radosti a strasti. Jídlo hrálo a hraje v životě Židů velkou úlohu, protože je nerozlučně spjato s náboženskými příkazy. Snad v žádném náboženství není víra tak úzce spojena s jídlem jako v židovském. Křesťané se mají v pátek, na Popeleční středu a čtyři dny před hlavními velikonočními svátky zdržet masa, muslimům je zakázáno jíst vepřové a pít alkoholické nápoje, ale u Židů se několik stručných přikázání Bible, která se týkají požívání masa zvířat, sobotního odpočinku a oslavy svátků, proměnilo během staletí v nesmírně obsáhlou rabínskou literaturu.“

Stav

Velmi dobrý

jako nová

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jako nová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	177
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086911160
ISBN:	9788086911168
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Annals of medicine. Supplement
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2024 12:49
Číslo položky:	728265

O autorovi

Ruth Bondy

Ruth Bondyová byla izraelská novinářka, spisovatelka a překladatelka českého původu. Vlastní tvorbu psala hebrejsky i česky, do hebrejštiny přeložila celkem přes čtyřicet českých knih, několik jejích hebrejských knih bylo přeloženo do češtiny. Narodila se v Praze jako dcera Josefa a Františky Bondyových. V roce 1939 se zapojila do sionistického hnutí mladých pod vedením Jakoba Edelsteina. Za války prošla koncentračním táborem Terezín a v Osvětimi Terezínským rodinným táborem. V červnu 1944 byla Ruth Bondyová převezena z Osvětimi na odklízení trosek v německém Hamburku, kde onemocněla tyfem. Konec války ji zastihl v Bergen-Belsenu. Po válce si našla práci u agentury United Press jako překladatelka z angličtiny. V roce 1948 se přihlásila do československé brigády na pomoc Izraeli. Do Izraele odjela na konci roku 1948, do Jaffy dorazila 31. prosince 1948. Byla dvakrát vdaná, poprvé za JUDr. Honzu Dov Barneye ; podruhé se provdala roku 1954 za novináře Raphaela Bashana – Blumensteina , s nímž měla dceru Tal Bashan, která se stala rovněž novinářkou. Žila ve městě Ramat Gan v Tel Avivské aglomeraci. V Izraeli je více známá jako novinářka, která měla v páteční příloze jednoho z nejčtenějších deníků Davar svoji pravidelnou rubriku. Ruth Bondy za svou práci novinářky dostala v Izraeli několik vyznamenání, byla první ženou – novinářkou, které byla udělena v Izraeli prestižní Sokolovova cena. Do hebrejštiny přeložila knihy Karla Čapka, nebo Zahradníkův rok bratří Čapků, Bohumila Hrabala, Dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, knihy raného Milana Kundery, Arnošta Lustiga, také Hovory s Janem Masarykem, Život s hvězdou Jiřího Weila, nebo Fimfárum Jana Wericha. Je pohřbena v Givat Haim – Ihud, HaSharon, Center District....

Více od autora