Božena Benešová, Dobrava Moldanová
Božena Benešová : [studie s ukázkami]

1976 | Nakladatelství Melantrich

Monografie podává obraz životních osudů a rozbor literárního díla originální a nedoceňované české prozaičky, básnířky a dramatičky. Opírá se o dostupný materiál a doplňuje ho vzpomínkami lidí, kteří spisovatelku znali. Druhou část knihy vyplňují ukázky z prozaické a básnické tvorby B. Benešové, její korespondence s K.M…. Čapkem Chodem, výběr z nejznámějších prací o B. Benešové a bibliografie jejího knižního díla. Monografie podává obraz životních osudů a rozbor literárního díla originální a nedoceňované české prozaičky, básnířky a dramatičky. Opírá se o dostupný materiál a doplňuje ho vzpomínkami lidí, kteří s…pisovatelku znali. Druhou část knihy vyplňují ukázky z prozaické a básnické tvorby B. Benešové, její korespondence s K.M. Čapkem Chodem, výběr z nejznámějších prací o B. Benešové a bibliografie jejího knižního díla.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Miroslav Váša
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	310, [40] obr. příloh
Jazyk:	česky
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Odkazy pokrokových osobností naší minulosti
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2022 7:50
Číslo položky:	305351

O autorech

Božena Benešová

Božena Benešová, roz. Zapletalová, byla moravská básnířka a spisovatelka. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy. Její rodiče byli Roman Zapletal a Bertha Zapletalová-Kostelniková. Za manžela si vzala r. 1896 Josefa Beneše, se kterým se r. 1912 rozvedli; zůstali spolu až do jeho smrti r. 1933. Jejím prastrýcem byl moravskoslezský vrchní státní zástupce František Zapletal z Luběnova . Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie . Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou. Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy. Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk. Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap. Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek „Dívky Boženy Benešové“. Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění. Zemřela 8. dubna 1936 ve svém dejvickém bytě v S...

Více od autora

Dobrava Moldanová

Dobrava Moldanová je česká univerzitní profesorka dějin české literatury, působící na katedře bohemistiky Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V letech 1992–1995 byla na tamní fakultě proděkankou pro vědu a zahraniční styky, 1994–2007 byla vedoucí katedry bohemistiky, v letech 1995–2001 pak děkankou téže fakulty. Je členkou vědeckých rad Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci; členkou oborové rady doktorského studia teorie a dějiny české literatury Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě; členkou habilitačních komisí, komisí pro jmenování profesorem; členkou redakční rady mezinárodního vědeckého časopisu Bohemistyka ; členkou Obce spisovatelů, PEN klubu, Společnosti Franze Kafky; byla členkou komise pro udělení Státní ceny za literaturu 1999. Oblastí jejího odborného zájmu je česká próza 20. století a literatura psaná ženami, vedle toho se zabývá problematikou českých příjmení. Je autorkou 7 odborných knih a spoluautorkou více než 150 odborných studií, publikovaných ve vědeckých časopisech a sbornících v Česku i v zahraničí, editorkou 8 vědeckých sborníků a spoluautorkou několika kolektivních děl.

Více od autora