Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Karel Havlíček Borovský
Borovský Havle, jsme slepí nástrojové času (i p...

Karel Havlíček Borovský
Borovský Havle, jsme slepí nástrojové času (i po 200 letech)? : mozaika prací těch, kteří mají co říct

2021 | Nakladatelství Tváře, s.r.o.

Kniha je součástí oslav 200. výročí narození českého novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. Kolektiv autorů připravil tento sborník s příspěvky významných osobností, které mají k velikánovi naší literatury rozhodně co říci. Kniha je součástí oslav 200. výročí narození českého novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. Kolektiv autorů připravil tento sborník s příspěvky významných osobností, které mají k velikánov…i naší literatury rozhodně co říci.

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 12. 8. 2025

	Stav Nová nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 12. 8. 2025	~~299 Kč~~ 249 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~ 179 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088041457
ISBN:	9788088041450
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Žďár nad Sázavou
Vystaveno:	1. 10. 2024 20:31
Číslo položky:	1006161

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora