Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Karel Havlíček Borovský
Borovský Havle, jsme slepí nástrojové času (i p...

Karel Havlíček Borovský
Borovský Havle, jsme slepí nástrojové času (i po 200 letech)? : mozaika prací těch, kteří mají co říct

2021 | Nakladatelství Tváře, s.r.o.

Kniha je součástí oslav 200. výročí narození českého novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. Kolektiv autorů připravil tento sborník s příspěvky významných osobností, které mají k velikánovi naší literatury rozhodně co říci. Kniha je součástí oslav 200. výročí narození českého novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. Kolektiv autorů připravil tento sborník s příspěvky významných osobností, které mají k velikánov…i naší literatury rozhodně co říci.

Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (Euromedia).

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do tří týdnů
Odešleme nejpozději 16. 1. 2026

	Stav Nová nová	Skladem do tří týdnů Odešleme nejpozději 16. 1. 2026	~~299 Kč~~ 250 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~ 179 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088041457
ISBN:	9788088041450
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Žďár nad Sázavou
Vystaveno:	1. 10. 2024 20:31
Číslo položky:	1006161

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora