František Michálek Bartoš
Bojovníci a mučedníci

1946 | Nakladatelství Kalich

Na pět století, od vystoupení Miliče z Kroměříže pouJosefa II., byla naše země bojištěm tvrdéhoua takřka nepřetržitéhouzápasu ousvobodu přesvědčení, zápasu přebohatéhoutragikou, utrpením i hrdinstvím, z něhož však vzešloumnohoupožehnání a který je slávou našich dějin. Nedošel dosud soustavnéhoua výstižnéhouvypsání, jeh…ož by tolik zasluhoval. Obrázky zde shrnuté mají ovšem cíl mnohem skromnější. Chtějí jenom zaujmout čtenáře vybranými výjevy a postavami dramatické té historie a dát mu jejich prožitím pocítit velikost tohotouzápasu i velikost toho, couz něhouvzešlo. Na pět století, od vystoupení Miliče z Kroměříže pouJosefa II., byla naše země bojištěm tvrdéhoua takřka nepřetržitéhouzápasu ousvobodu přesvědčení, zápasu přebohatéhoutragikou, utrpením i hrdinstvím,… z něhož však vzešloumnohoupožehnání a který je slávou našich dějin. Nedošel dosud soustavnéhoua výstižnéhouvypsání, jehož by tolik zasluhoval. Obrázky zde shrnuté mají ovšem cíl mnohem skromnější. Chtějí jenom zaujmout čtenáře vybranými výjevy a postavami dramatické té historie a dát mu jejich prožitím pocítit velikost tohotouzápasu i velikost toho, couz něhouvzešlo.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	219
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Postavy a pokolení
Vydání:	Vydání druhé rozšířené
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2023 7:22
Číslo položky:	575779

O autorovi

František Michálek Bartoš

František Michálek Bartoš, křtěný František Josef Vincenc byl český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Po vzoru svého učitele Václava Novotného nalezl uplatnění na poli dějin husitství, kde navázal na Rudolfa Urbánka, a naopak platil za největšího oponenta pojetí husitství, jak ho zastával Josef Pekař. Jeho dílo se vyznačuje širokým záběrem, ale někdy jistou nedůsledností a nesystematičností. Od roku 1931 působil jako profesor českých dějin na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké, po roce 1950 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Od 8. ledna 1930 byl mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 9. dubna 1946 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Byl členem i zahraničních učených společností: American Medieval Academy , Royal Historical Society . Narodil se 5. dubna 1889 jako František Bartoš v Rychnově nad Kněžnou v katolické rodině c. k. okresního hejtmana. Po smrti otce v roce 1894 se rodina odstěhovala Turnova, kde Bartoš navštěvoval obecní školu. Ministroval v kostele, četl s nadšením životy svatých, chtěl se stát misionářem a skončit smrtí mučednickou. V době hilsneriády ztropil spolu s kamarády výtržnost židovskému obchodníkovi. V roce 1900 začal studovat na gymnáziu v Mladé Boleslavi, v roce 1905 odešel do Prahy a byl přijat do sexty gymnázia na Vinohradech. V Praze nastal zásadní zlom v jeho smýšlení. Z Mladé Boleslavi odcházel jako věřící katolík s přáním bojovat proti Masarykovi na obranu církve. Na vinohradském gymnáziu se však záhy stal vášnivým masarykovcem. Přestal věřit v posvátnost evangelií a ztratil i víru v božství Ježíše Krista; matrikovým katolíkem však ještě formálně zůstal. Po maturitě v roce 1908 studoval na Karlově univerzitě obor zeměpis–historie u Jaroslava Golla, Kamila Krofty a Václ...

Více od autora