František Gellner
Bohém

2006 | Nakladatelství Odeon

František Gellner: Bohém
Uspořádal Vladimír Justl

Život Františka Gellnera byl plný kaváren a hospod,bohémského života a nečekaných zvratů včetně toho posledního, zmizení na frontě. Gellner byl chápán jako jeden z nejoriginálnějších autorů své doby a společně s S. K. Neumannem a Fráňou Šrámkem
jako jeden z… předních představitelů anarchismu v literatuře. Narodil se r. 1881v Mladé Boleslavi v rodině obchodníka. Po měšťance vystudoval gymnázium a již v tédobě psal verše a satirické povídky. Nedokončil vysokoškolská studia ve Vídni
a v Příbrami. Po pobytu v Paříži se vrátil do Čech a zakotvil v brněnských Lidových novinách. Psal veršované satiry a fejetony, v nichž vtipně útočil na politické strany, volební hry a na církev. Když přišla válka, Gellner sám narukoval a byl odvelen na haličskou frontu. Nevrátil se z průzkumné akce a byl prohlášen za mrtvého .
R. 1901 mu vyšla první básnická sbírka Po nás ať přijde potopa. O dva roky pozdějisbírka Radosti života. R. 1919 byla posmrtně vydána básnická sbírka Nové verše.
R. 1912 vyšel i román Potulný národ a 1914 sbírka povídek pod názvem Cesta do hor.
Nový výbor z poezie doprovázejí autorovy ilustrace.
1. vydání. František Gellner: Bohém
Uspořádal Vladimír Justl

Život Františka Gellnera byl plný kaváren a hospod,bohémského života a nečekaných zvratů včetně toho posledního, zmizení na frontě. Gellner …byl chápán jako jeden z nejoriginálnějších autorů své doby a společně s S. K. Neumannem a Fráňou Šrámkem
jako jeden z předních představitelů anarchismu v literatuře. Narodil se r. 1881v Mladé Boleslavi v rodině obchodníka. Po měšťance vystudoval gymnázium a již v tédobě psal verše a satirické povídky. Nedokončil vysokoškolská studia ve Vídni
a v Příbrami. Po pobytu v Paříži se vrátil do Čech a zakotvil v brněnských Lidových novinách. Psal veršované satiry a fejetony, v nichž vtipně útočil na politické strany, volební hry a na církev. Když přišla válka, Gellner sám narukoval a byl odvelen na haličskou frontu. Nevrátil se z průzkumné akce a byl prohlášen za mrtvého .
R. 1901 mu vyšla první básnická sbírka Po nás ať přijde potopa. O dva roky pozdějisbírka Radosti života. R. 1919 byla posmrtně vydána básnická sbírka Nové verše.
R. 1912 vyšel i román Potulný národ a 1914 sbírka povídek pod názvem Cesta do hor.
Nový výbor z poezie doprovázejí autorovy ilustrace.
1. vydání.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	122
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020712283
ISBN:	9788020712288
Ilustrátor:	František Gellner
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Skvosty poezie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 10. 2025 13:42
Číslo položky:	1426068

O autorovi

František Gellner

František Gellner byl český básník, prozaik, kreslíř, malíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. František Gellner se narodil v Mladé Boleslavi v rodině nepříliš zámožného židovského obchodníka, cestoval s otcem jako kramář na pouti a díky tomu poznával pouťovou atmosféru, nalézal zde inspiraci. V rodném městě navštěvoval gymnázium. Po maturitě v roce 1899 dva roky studoval techniku ve Vídni. Od roku 1901 studoval na báňské akademii v Příbrami. Roku 1905 odjel studovat malířství do Mnichova a Paříže. V roce 1909 zahájil své studium na malířské akademii v Drážďanech, o rok později však znovu odjel do Paříže. Od roku 1911 žil v Brně, pracoval jako kreslíř v redakci Lidových novin, je autorem mnoha karikatur spisovatelů a novinářů. Později proslul také jako fejetonista a prozaik. Účastnil se rovněž politického života. Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Z Mladé Boleslavi byl odvelen na haličskou frontu. Pochod ho však vyčerpal a dne 13. září si nakonec lehl u silnice, kde čekal na svůj osud. Od té doby byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum a místo jeho úmrtí není známo. Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice Gellnerova v městské části Brno-Jundrov. „Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jež zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako pivo, viržinka atd. Volný verš jsem si neoblíbil, je v něm málo citu. Proti upřílišněným požadavkům srdce je marno bojovat.“ Od svých současníků se odlišoval antiliterárností: Básničky se podobají písničkám, jsou jednoduché, mají krátké verše, většinou i krátké strofy, některá strofa se i opakuje jako refrén, nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo, básně mají písňovou formu. Gellnerovy verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíží se prozaickému sdělení. Jsou n...

Více od autora