Marie Magdalena Horňanová-Jodasová
Blechy v kožichu : osvobození a druhá totalita

2006 | Nakladatelství Epocha

Po osvobození Československa se pětadvacetiletá hrdinka, těžce se vyrovnávající se ztrátou blízkých, rozhodne prodat zděděný dům v Žilině a začít nový život s manželem a dcerou v Praze. Podaří se jí překonat manželskou krizi, narodí se jí další dvě děti. Na Vyšší hudebně pedagogické škole se s velkým zaujetím věnuje vý…uce budoucích učitelů hudby a hry na klavír a při zaměstnání začne studovat hudební vědu na Filozofické fakultě. Později přechází na Pedagogickou fakultu, kde úspěšně ukončí studium hudební výchovy a psychologie. Život rodiny osudově poznamenávají klíčové dějinné události. Manžel musí na počátku 50. let opustit povolání učitele a je i přes své podlomené zdraví přeřazen do výroby, po srpnu roku 1968 děti emigrují. Syn je po jedné z návštěv u těžce nemocného otce zatčen a obviněn ze špionáže a velezrady. Čeká jej vyhoštění z republiky a odebrání československého občanství a pasu. Období normalizace znamená samotu, zdravotní problémy, ztrátu zaměstnání a jen sporadická setkání s dětmi v zahraničí. Listopad roku 1989 sice konečně přináší radost a svobodu, ale nemoc manžela se zhoršuje a za čtyři měsíce umírá. Po osvobození Československa se pětadvacetiletá hrdinka, těžce se vyrovnávající se ztrátou blízkých, rozhodne prodat zděděný dům v Žilině a začít nový život s manželem a dcerou v Praze. Podaří se jí p…řekonat manželskou krizi, narodí se jí další dvě děti. Na Vyšší hudebně pedagogické škole se s velkým zaujetím věnuje výuce budoucích učitelů hudby a hry na klavír a při zaměstnání začne studovat hudební vědu na Filozofické fakultě. Později přechází na Pedagogickou fakultu, kde úspěšně ukončí studium hudební výchovy a psychologie. Život rodiny osudově poznamenávají klíčové dějinné události. Manžel musí na počátku 50. let opustit povolání učitele a je i přes své podlomené zdraví přeřazen do výroby, po srpnu roku 1968 děti emigrují. Syn je po jedné z návštěv u těžce nemocného otce zatčen a obviněn ze špionáže a velezrady. Čeká jej vyhoštění z republiky a odebrání československého občanství a pasu. Období normalizace znamená samotu, zdravotní problémy, ztrátu zaměstnání a jen sporadická setkání s dětmi v zahraničí. Listopad roku 1989 sice konečně přináší radost a svobodu, ale nemoc manžela se zhoršuje a za čtyři měsíce umírá.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	134 s., [16] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087027019
ISBN:	9788087027011
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 11. 2024 11:45
Číslo položky:	1054817

O autorovi

Marie Magdalena Horňanová-Jodasová

Magdalena Horňanová je spisovatelka, autorka svědectví o holokaustu. Marie Magdalena Horňanová-Jodasová se narodila v židovské rodině. V Praze vystudovala gymnázium. Hudební konzervatoř začala studovat v Praze. Za protektorátu pro ni nebylo v Praze bezpečno a tak se uchýlila na Slovensko. Konzervatoř dokončila v Bratislavě. V roce 1942 se vdala ; v prosinci 1942 se jí narodila dcera Olga. Situace na Slovensku se začala zhoršovat. Od své přítelkyně si půjčila rodný list, a tak si mohla opatřit falešné doklady na jméno Hana Zbončáková. Na podzim roku 1944 utekla s manželem a dvouletou dcerkou z Bratislavy do Orechového u Trenčína. Tady se celá rodina ukrývala až do konce války v boudě po polním hlídači. Její rodiče a dalších dvacet pět členů její rodiny bylo zavražděno v Osvětimi. Vyvázla jen ona, její bratr a sestřenice. Po válce učila Magdalena Horňanová dějiny hudby a hru na klavír v Praze na Vyšší hudebně-pedagogické škole. Po srpnu 1968 emigrovala dcera Olga a dva synové do zahraničí, kde žijí dodnes. V současné době žije Magdalena Horňanová v domově pro seniory. Ve svých třinácti letech napsala své první povídky a pohádky, ale systematicky se beletrií začala zabývat až po svých osmdesátých narozeninách . Od té doby publikuje pravidelně jednu knihu každé dva roky . Ve své próze se vrací do minulosti své i svých příbuzných s cílem zprostředkovat čtenářům, co museli Židé za války i po ní prožít, aby se nezapomínalo na bezpráví a genocidu a aby se obdobné události už nikdy neopakovaly. Literární výpovědi Magdaleny Horňanové jsou cenným svědectvím druhé světové války. Většina jejích děl končí větou: Napsala jsem tuto knihu, aby se nikdy neopakovaly válečné roky....

Více od autora