Petr Křička
Bílý štít : básně

1944 | Nakladatelství Kvasnička a Hampl

Lidová poezie s prvky jak lyrickými tak i epickými. Lidová poezie s prvky jak lyrickými tak i epickými.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

Další varianty

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026	~~59 Kč~~ LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026
Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026	LETO26: 20 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	83
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Vacke
Vydání:	Vydání II.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 3. 2024 15:28
Číslo položky:	801296

O autorovi

Petr Křička

Petr Ladislav Křička byl český středoškolský profesor, knihovník, básník, autor literatury pro děti a překladatel z ruštiny a francouzštiny. Byl bratrem Jaroslava Křičky a Pavly Křičkové Homolkové. Petr Křička se narodil 4. prosince 1884 v Kelči u Hranic. Jeho otec byl řídícím učitelem, bratr Jaroslav se stal významným hudebním skladatelem. Ač poměrně brzy ztratil otce, vyrůstal v harmonickém prostředí v úzkém kontaktu s horskou přírodou Českomoravské vysočiny a s jejím prostým lidem; to také podstatně ovlivnilo charakter Křičkovy tvorby. Maturoval v r. 1901 na reálce v Novém Městě na Moravě a pak vystudoval chemii na pražské technice. Jako chemik působil nejdříve v cukrovaru v Hulíně, pak v laboratoři v Karlových Varech, krátce pobyl také v Pasteurově ústavu v Paříži. V l. 1907–1908 učil cizím řečem v Moskvě a po návratu žil do světové války v Praze, kde převážně vyučoval na obchodních školách. Hned v r. 1914 po vypuknutí světové války odešel na haličskou frontu, byl zraněn a pobýval několik měsíců ve vojenských lazaretech. Po válce pracoval na ministerstvu školství a po druhé světové válce byl zaměstnán v Technické knihovně pražských vysokých škol. Zemřel 25. 7. 1949 v Okarci u Náměště nad Oslavou. Podobu české poezie Křička výrazně ovlivnil především svou ranou lyrickou tvorbou, jíž předjal její poválečný vývoj. Už v prvotině Šípkový keř se neobyčejně šťastně setkaly básníkovy osobní dispozice, živý poměr k přírodě a vůbec jeho přímý, otevřený, neproblematický vztah k životu se soudobými tendencemi evropského básnictví, zejména s křesťanským humanismem francouzských básníků , kteří pokorou a láskou doufali obrodit a zlidštit svět. Z tohoto setkání vznikla lyrika základních citových poloh, ostře rozeznávající hierarchii životních hodnot, poezie návratů do dětství v rodném kraji, oslava prostých věcí a životních radostí. Disonanci do této harmonické atmosféry, podporované též s...

Více od autora