Knihy
Fyzika a příbuzné vědy
Chemie
František Šorm
Bílkoviny - základ života

František Šorm
Bílkoviny - základ života PODPIS

1960 | Nakladatelství Československé akademie věd

Populární souhrn znalostí o bílkovinách i o cílech výzkumu, jejich významu v organismu, vlastnostech fyzikálních, chemických i biologických a o zákonitostech struktury, syntézy a odbourávání. Slovníček odborných pojmů a věcný rejstřík sestavil V. Kostka Populární souhrn znalostí o bílkovinách i o cílech výzkumu, jejich významu v organismu, vlastnostech fyzikálních, chemických i biologických a o zákonitostech struktury, syntézy a odbourávání. Slovníče…k odborných pojmů a věcný rejstřík sestavil V. Kostka

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	102
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Nové obzory vědy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2025 14:47
Číslo položky:	1287310

O autorovi

František Šorm

František Šorm byl český a československý chemik, biochemik, vysokoškolský učitel, předseda ČSAV, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Vystudoval Chemicko-technologickou fakultu Vysoké školy technické v Praze a začal pracovat v laboratoři Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze. Po skončení druhé světové války se habilitoval a roku 1946 nabyl titul profesora Ústavu technologie lučebnin organických a výbušných na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 1950 se stal profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se podílel na vzniku katedry biochemie, která do té doby v Československu jako vědecký obor nebyla rozvíjena. V roce 1950 byl z jeho iniciativy založen Ústřední ústav chemický. Roku 1952 byl jedním ze zakládajících členů Československé akademie věd jako činovník Ústředí vědeckého výzkumu a Chemického ústavu, který řídil do jeho rozdělení v roce 1960 na Ústav teoretických základů chemické techniky a Ústav organické chemie a biochemie. Od roku 1962 nastoupil po zemřelém Zdeňkovi Nejedlém do čela ČSAV. Na této pozici setrval až do roku 1969. Podílel se na zřízení Ústavu přístrojové techniky ČSAV a Tesly Brno. Přičinil se o vznik prvního přístroje pro měření nukleární magnetické rezonance v Československu. Byl nositelem četných vyznamenání. Po volbách roku 1960 byl za KSČ zvolen do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1962 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Zdeněk Nejedlý, kterého tak nahradil nejen v čele ČSAV, ale i v poslanecké lavici. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. Zastával i stranické funkce. 11. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sje...

Více od autora