František Herites
Na druhém břehu moře + Bez chleba

1892 | Nakladatelství Tiskem a nákladem J. Otty

Obsažené svazky:

Na druhém břehu moře, povídka 1892 (191 s.)
Bez chleba, genre 1892 (164 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)	299 Kč
	Stav Dobrý zašlé desky, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (16. 6. 2026)	499 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	2 díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	191 + 164
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Paulík
Edice:	106, 107. svazek ed. 106, 107. svazek ed. Ottova laciná knihovna národní
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 4. 2025 12:52
Číslo položky:	1216954

O autorech

František Herites

František Herites byl český lékárník, revizor účtů, básník, redaktor a spisovatel. Narodil se ve Vodňanech jako František Josef Emanuel, syn tamního lékárníka a purkmistra Antonína Karla Heritese a jeho manželky Anny, dcery lékárníka Emanuela Sehnala z Netolic. Roku 1869 absolvoval gymnázium v Písku, kde se sblížil s Otakarem Mokrým a Josefem Holečkem. S Josefem Kálalem a Janem Dunovským vydal studentský almanach Anemonky , jehož byl redaktorem. Po tříleté lékárnické praxi vystudoval na otcovo přání farmacii na Karlově univerzitě v Praze a ve Štýrském Hradci, kde absolvoval jako magistr a působil jako lékárenský praktikant. Odtud odešel pracovat do Rožnova, Netolic a do Prahy. 30. června roku 1880 se ve Vodňanech oženil se zdejší rodačkou Marií Martanovou , s níž vychoval dvě dcery. Po otcově smrti v roce 1883 převzal jeho vodňanskou lékárnu v domě na náměstí. Byl na čas i vodňanským starostou, zasloužil se o napojení jihočeských Vodňan na železnici a o zahájení úprav tamního kostela. Přizval k tomu svého přítele Mikoláše Alše. V roce 1895 zde uspořádal národopisnou výstavku, což vedlo k založení Městské galerie. Podnikání se mu nedařilo, raději psal. Když se zadlužil, v roce 1896 prodal lékárnu i rodný dům. V lednu 1896 přesídlil natrvalo do Prahy, kde s rodinou střídal podnájmy na Novém Městě. Marně sháněl místo stálého redaktora v některém časopise. A tak se stal revizorem lékárnických účtů, od r. 1897 také sekretářem Lékárnického grémia, a zůstal v zaměstnání až do penzionování v roce 1925. Tři roky byl redaktorem Časopisu českých lékárníků . Souběžně byl redaktorem Máje a v tomto nakladatelství i pracoval. Napsal mnoho povídek, črt a fejetonů do různých časopisů: Český svět, Domácí krb, Osvěta, Lidové noviny, Lumír, Národní listy, Ruch, Švanda dudák, Zlatá Praha, Květy, Máj, Světozor. Jeho jednoduché povídky s maloměstskými příběhy byly oblíbené u části...

Více od autora