Jiří Gruša
Beneš jako Rakušan

2011 | Nakladatelství Barrister & Principal

Esej věnovaný osobnosti Edvarda Beneše, jeho lidskému profilu, politickým postojům a činům, diplomatickým aktivitám a zejména úloze, kterou sehrál v klíčových okamžicích dějin československého státu.

Autor předkládá vlastní pohled na jednu z nejvýraznějších postav moderních českých a čs. dějin. Svou práci charak…terizuje jako psychogram. Vychází zejména z osobnostní charakteristiky Beneše, vnější faktory poněkud ustupují do pozadí. Představuje politika, který, spolu s T. G. Masarykem, vytvořil samostatný čs. stát na troskách monarchie, jejíž rámec nepřerostl ani on, ani tento velmi vratký a "svárlivý" státní útvar. Nový stát zdědil smrtelné neduhy staré monarchie. Byl vlastně, podle autora, "ztělesněním neúspěchu nezralých čs. elit". Beneš samotný byl, podle něho, slaboch, který exceloval pod vedením výrazných osobností, avšak v době své samoty degradoval sebe i národ. Zasloužil se o stát, který nedokázal obhájit, a "dovedl Čechy a Slováky z nacistického do komunistického protektorátu". Pád železné opony byl také koncem jeho vize Československa jako mostu mezi Západem a Východem. Esej věnovaný osobnosti Edvarda Beneše, jeho lidskému profilu, politickým postojům a činům, diplomatickým aktivitám a zejména úloze, kterou sehrál v klíčových okamžicích dějin československého státu.<…br>
Autor předkládá vlastní pohled na jednu z nejvýraznějších postav moderních českých a čs. dějin. Svou práci charakterizuje jako psychogram. Vychází zejména z osobnostní charakteristiky Beneše, vnější faktory poněkud ustupují do pozadí. Představuje politika, který, spolu s T. G. Masarykem, vytvořil samostatný čs. stát na troskách monarchie, jejíž rámec nepřerostl ani on, ani tento velmi vratký a "svárlivý" státní útvar. Nový stát zdědil smrtelné neduhy staré monarchie. Byl vlastně, podle autora, "ztělesněním neúspěchu nezralých čs. elit". Beneš samotný byl, podle něho, slaboch, který exceloval pod vedením výrazných osobností, avšak v době své samoty degradoval sebe i národ. Zasloužil se o stát, který nedokázal obhájit, a "dovedl Čechy a Slováky z nacistického do komunistického protektorátu". Pád železné opony byl také koncem jeho vize Československa jako mostu mezi Západem a Východem.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~
Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	~~219 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	148
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087474120
ISBN:	9788087474129
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	26. 2. 2026 16:23
Číslo položky:	1636085

O autorovi

Jiří Gruša

Jiří Gruša byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě . V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis. Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po válce nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, přijat na Karlovu univerzitu, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Nejprve studoval český jazyk a historii, po roce přešel na Filozofickou fakultu studovat obory filozofie a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou poezii pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů. Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka Torna. V tomto roce také nastoupil základní vojenskou službu. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba Fidela Castra. Díky tomu byl pozván do Dobříše, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis Tvář, s odkazem na Františka Halase, jehož se stal redaktorem. Po měsíci působení v časopise Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic Vladimíra Medka, pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských ve...

Více od autora