Karel Vokáč
Básně

1957 | Krajské nakladatelství

Poezie

Uspořádal Bohumil Polan. Obsahuje básně Vesna, Dívka, Noc, Listopad, Píseň, Radyně, Žena, Kam, Noc, Zbirožská romance, Máchova noc a jiné.
Výbor z díla talentovaného básníka, předčasně umlčeného nacisty , zahrnuje na 30 básní, vybraných hlavně z posledních, nejvyzrálejších autorových sbírek. Většina básní je zastřen…a těžkou osudovou chmurou, jíž poznamenaly básníkovu duši zážitky z první světové války, verše posledních sbírek jsou však prodchnuty vřelým vlasteneckým citem, nejpůsobivěji vyjádřeným v básni "Posledním dechem", napsané v kobce pankráckého žaláře: "Sudba ti dala tuto zemi, / jedinou, jedinou mezi všemi. / Sudba ti dala tuto řeč. / I když zní loutna, i když zní meč, / musíš jí věren být, / nemůžeš, nesmíš opustit, / musíš z ní všecky šťávy sát, / musíš ji věčně milovat!" Uspořádal Bohumil Polan. Obsahuje básně Vesna, Dívka, Noc, Listopad, Píseň, Radyně, Žena, Kam, Noc, Zbirožská romance, Máchova noc a jiné.
Výbor z díla talentovaného básníka, předčasně umlčeného na…cisty , zahrnuje na 30 básní, vybraných hlavně z posledních, nejvyzrálejších autorových sbírek. Většina básní je zastřena těžkou osudovou chmurou, jíž poznamenaly básníkovu duši zážitky z první světové války, verše posledních sbírek jsou však prodchnuty vřelým vlasteneckým citem, nejpůsobivěji vyjádřeným v básni "Posledním dechem", napsané v kobce pankráckého žaláře: "Sudba ti dala tuto zemi, / jedinou, jedinou mezi všemi. / Sudba ti dala tuto řeč. / I když zní loutna, i když zní meč, / musíš jí věren být, / nemůžeš, nesmíš opustit, / musíš z ní všecky šťávy sát, / musíš ji věčně milovat!"

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	60
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	15. 6. 2026 11:50
Číslo položky:	1796364

O autorovi

Karel Vokáč

Karel Vokáč byl český básník, učitel, účastník protinacistického odboje odsouzený k trestu smrti a popravený v pankrácké věznici. Karel Vokáč se narodil ve Zbiroze na Rokycansku. Po složení maturitní zkoušky se dal v roce 1922 na pedagogickou dráhu. Na svých učitelských štacích neopustil Rokycansko. Nejprve učil v obci Těně, pak v městech Mýto a Mirošov. Od roku 1928 zakotvil ve Strašicích u Rokycan, kde nejen učil, ale také režíroval místní strašické ochotnické divadlo. Politickým přesvědčením byl Karel Vokáč sociální demokrat, povoláním pak učitel, ale osobnostním založením byl básník. Za svého života vydal 12 knížek, básnických sbírek a próz. V Rokycanech se podílel na vydávání měsíčníku "Mladé Rokycansko". Byl vedoucím redaktorem edice poezie Stín. Pravidelně přispíval do plzeňské "Nové doby" a řady literárních časopisů. Prvními posluchači pohádek, které také psal, byli jeho žáci strašické školy, kterým je předčítal. Pohádky pak vyšly knižně ještě za války pod názvem "Uhlířské pohádky" v době, kdy už byl vězněn v nacistickém vězení. Když za ním byla jeho rodina na návštěvě, ještě mu knížku mohli přes mříže ukázat. Do ruky si ji ale už vzít nesměl. Také se přátelil s významnými umělci. Mezi ně patřili: Karel Vokáč se za protektorátu zapojil do aktivit několika ilegálních protifašistických odbojových skupin. Mimo jiné ukrýval v ilegalitě se skrývajícího Františka Bělohlávka. František Bělohlávek byl slévač z plzeňské Škodovky, který pomáhal distribuovat ilegální tisk do Plzně. Tento tisk zajišťovala ilegální skupina působící ve Zbiroze, jejímiž aktivními členy byl městský úředník Josef Lhotka spolu s Aloisem Holubem a Arnoštem Šmídem. Po prvním zásahu gestapa museli přejít Arnošt Šmíd s Františkem Bělohlávkem do ilegality a potřebov...

Více od autora