Karel Toman
Básně

1949 | Nakladatelství František Borový

Definitivní vydání básní, jež podle vlastních slov básníkových "vznikaly v první čtvrti XX. stol. a nesou její pečeť". Jsou to sbírky: Torso života, Melancholická pout, Sluneční hodiny, Měsíce, Hlas ticha, Verše rodinné a jiné, Stoletý kalendář. Definitivní vydání básní, jež podle vlastních slov básníkových "vznikaly v první čtvrti XX. stol. a nesou její pečeť". Jsou to sbírky: Torso života, Melancholická pout, Sluneční hodiny, Měsíce, Hlas t…icha, Verše rodinné a jiné, Stoletý kalendář.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 29 Kč
Stav Dobrý chybí obálka, věnování, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 19 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~35 Kč~~ 19 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	241
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Pantheon. Řada 2
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:49
Číslo položky:	990717

O autorovi

Karel Toman

Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek , byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. Studoval na gymnáziu ve Slaném, od tercie navštěvoval arcibiskupský konvikt v Příbrami, kde roku 1896 odmaturoval. Ve stejném roce odešel do Prahy a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Studium nedokončil, postupně zastával několik úřednických míst. V Praze se seznámil s ostatními anarchistickými buřiči sdruženými kolem časopisu Nový kult. Postupně uskutečnil několik cest po Evropě, v rámci kterých navštívil Německo, Nizozemsko, Anglii a Francii. Ze svých cest psal reportáže do českých anarchistických časopisů, v časopisech Niva, Lumír a Lípa publikoval své překlady a literární kritiky. V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, které zastával až do roku 1917. Během první světové války pracoval jako redaktor Národních listů, po válce zastával místo v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami. Roku 1925 odešel kvůli srdečnímu onemocnění do penze. Zemřel 12. června 1946 v Praze. Toman byl lyrický básník, který patřil k demokratickému proudu české literatury; nejčastěji bývá řazen do tzv. generace anarchistických buřičů. Tvorba shrnuje zkušenosti z tehdejšího společenského dění, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluce. Byl básníkem zkratkovitého slohu: bezprostřední prožitek stylizovaný tímto způsobem soustřeďuje v sobě rozpornou složitost života. Přitom i v melodických, písňově komponovaných verších má každé jednotlivé slovo značnou významovou samostatnost, stojí s okolními ve vztahu významového napětí. Tak Tomanovo dílo spojuje emocionalitu a přístupnost s významovým bohatstvím a dynamikou moderní lyriky. „Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zde někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umír...

Více od autora