Émile Verhaeren
Básně

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Ve výboru, uvedeném obsáhlou a podnes základní studií F. X. Šaldy z r. 1917, jsou zařazeny nejvýznamnější a nejaktuálněji znějící verše ze všech básnických sbírek autorových. Před čtenářem tak vyvstává ucelená představa jeho básnické osobnosti a výrazové síly, zpěvné krásy verše a obrovského myšlenkového záběru jeho tv…orby. Ve výboru, uvedeném obsáhlou a podnes základní studií F. X. Šaldy z r. 1917, jsou zařazeny nejvýznamnější a nejaktuálněji znějící verše ze všech básnických sbírek autorových. Před čtenářem tak vyvstáv…á ucelená představa jeho básnické osobnosti a výrazové síly, zpěvné krásy verše a obrovského myšlenkového záběru jeho tvorby.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 26. 6. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiří Konůpek, Jan Zábrana
Edice:	294. svazek ed. 294. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 6. 2026 14:28
Číslo položky:	1807499

O autorovi

Émile Verhaeren

Émile Adolphe Gustave Verhaeren byl belgický, francouzsky píšící básník a dramatik. Narodil se v katolické rodině ve vlámském městečku Sint-Amands , ale jeho vzdělání bylo čistě francouzské. Studoval na lyceu v Bruselu a na jezuitské koleji v Gentu. Zde byli jeho přáteli např. Georges Rodenbach, G. Le Roy, Charles Van Lerberghe. Vzepřel se přání rodiny, aby se stal knězem nebo aby převzal po strýci vedení stáčírny oleje, a v roce 1874 začíná studovat práva v Lovani. Během studií se spřátelil s Maxem Wallerem, který v roce 1881 začal vydávat revui pro moderní belgickou literaturu s názvem La Jeune Belgique. Studia zakončil doktorátem v roce 1881. Poté nastupuje jako koncipient u advokáta Edmonda Picarda . Verhaeren zanedbával své povolání, žil bouřlivým bohémským životem. Opustil zaměstnání a věnoval se pouze literatuře a výtvarné kritice. Špatná životospráva a rozpory s rodinou vedly k tomu, že se zhroutil a propadl dekadenci. Po překonání tohoto období se obrací k aspektům moderní společnosti. Zdá se mu, že civilizační pokrok a humanismus překonají všechny rozpory ve společnosti. Vstupuje do belgické dělnické strany, účastní se osvětové práce. Hodně cestuje: Německo, Španělsko, Londýn, Paříž. Během své druhé návštěvy Paříže v roce 1885 se seznamuje se spisovateli: Joris Karl Huysmans, Maurice Barrès, Stéphane Mallarmé, René Ghil. V roce 1891 se oženil s Marthou Massin. Roku 1899 se trvale usazuje v pařížském předměstí Saint-Cloud. Po vypuknutí první světové války prožívá deziluzi, upadá až ke krajnímu francouzskému nacionalismu. Aby prospěl své napadené vlasti, pořádá přednášková turné. Během jednoho z nich zahynul v Rouenu, kde upadl pod rozjíždějící se vlak., Debutuje sbírkou parnasistní žánrové poezie Les Flamandes, 1883 . Později p...

Více od autora