Miroslav Krleža
Balady Petrici Kerempuha

1963 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Cyklus balad vázaných k vybájené, se selským povstáním v letech 1571-1573 spojené postavě Petrici Kerempuha, jež je charvátskou obdobou vlámského Thyla Ullenspiegela. Napsány v letech 1935 a 1936 nejsou jen zobrazením bojů a tvrdých zkušeností charvátských nevolníků s feudály a církví, ale prostřednictvím minulosti zob…razují i nejživější jugoslávskou a evropskou skutečnost, kdy fašismus začíná rdousit svobodu lidu a připravuje nesmírné utrpení druhé světové války. Cyklus balad vázaných k vybájené, se selským povstáním v letech 1571-1573 spojené postavě Petrici Kerempuha, jež je charvátskou obdobou vlámského Thyla Ullenspiegela. Napsány v letech 1935 a 1936 nejs…ou jen zobrazením bojů a tvrdých zkušeností charvátských nevolníků s feudály a církví, ale prostřednictvím minulosti zobrazují i nejživější jugoslávskou a evropskou skutečnost, kdy fašismus začíná rdousit svobodu lidu a připravuje nesmírné utrpení druhé světové války.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	134, [3]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Hiršal
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 2. 2021 10:18
Číslo položky:	149292

O autorovi

Miroslav Krleža

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Více od autora