Miloš Václav Kratochvíl
Báje a pověsti z Čech

1984 | Nakladatelství Albatros

V úvodu autor vysvětluje skutkový či věcný podklad pověsti, samotnou pověst a někdy i morální dovětek. Tím, že se drží historické skutečnosti, nebývají závěry vždy veselé. V úvodu autor vysvětluje skutkový či věcný podklad pověsti, samotnou pověst a někdy i morální dovětek. Tím, že se drží historické skutečnosti, nebývají závěry vždy veselé.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	180
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Milada Marešová
Vydání:	2., rozš. a přeprac. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 10. 2025 10:52
Číslo položky:	1417367

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora