Pierre Loti
KOMPLET Beletrie Absolonovy vlasy + Aziyadé V JEDNOM SVAZKU

1904 | Nakladatelství J. Otto

Výňatky z poznámek a dopisů námořního kapitána anglického, který vstoupil do služeb tureckých a byl zabit pod hradbami karskými. Pierre Lotti zde popisuje svůj pobyt v Turecku a lásku ke krásné Aziyadé. Výňatky z poznámek a dopisů námořního kapitána anglického, který vstoupil do služeb tureckých a byl zabit pod hradbami karskými. Pierre Lotti zde popisuje svůj pobyt v Turecku a lásku ke krásné Aziyad…é.

Obsažené svazky:

Absolonovy vlasy 1898 (128 s.)
Aziyadé 1904 (248 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý až velmi dobrý, ex libris původního majitele, celokožená, zlacená ořízka	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~
Stav Dobrý až velmi dobrý, neautorský podpis	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	248 + 128
Jazyk:	česky
Překladatel:	Hugo Kosterka, Eduard Cimler
Edice:	4142. svazek ed. 4142. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2026 15:41
Číslo položky:	2012503

O autorech

Bjørnstjerne Bjørnson

Bjørnstjerne Martinius Bjørnson byl norský kriticko-realistický prozaik, dramatik, básník a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1903. Spolu s Henrikem Ibsenem, Jonasem Liem a Alexanderem Kiellandem patřil k tzv. velké čtyřce norských spisovatelů zlatého věku. S Henrikem Ibsenem se ve druhé polovině 19. století zasloužili o nebývalý rozvoj norské literatury a divadla. Projevoval společenskou angažovanost, zasazoval se o liberalismus a kulturní i státní samostatnost Norska a o práva malých utlačovaných národů. Bjørnson se narodil roku 1832 v malé vesnici Kvikne v dnešní norské provincii Hedmark. Otec Peder pocházel z rolnické rodiny a zpočátku sám obdělával své pozemky. V pokročilejším věku vystudoval teologii a stal se pastorem . Matka Inger Elise Nordraak byla dcerou učitele, ráda četla a zapojovala se do místního kulturního života. Ve stejném duchu vychovávala i svého syna. Otec byl přidělen do farnosti oblasti Nesset v Romsdalském údolí, v jedné z nejkrásnějších přírodních oblastí Norska. Bjørnstjerne ve dvanácti letech nastoupil na střední školu v obci Molde na severním břehu Romsdalsfjordu. Získal si respekt spolužáků svou fyzickou zdatností, ale hlavně svými znalostmi a prvními literárními pokusy. Skládal drobné básničky a založil ručně psaný časopis Svoboda, který rozesílal svým známým. Už v té době vnímal ohlas revolučních událostí roku 1848 v Evropě a předsevzal si, že bude mezi lidmi šířit myšlenky na svobodu a lepší životní podmínky. Školu musel opustit, když byl jeho otec suspendován kvůli křivému obvinění. Odjel k svému strýci do Kristianie, kde pokračoval ve studiu na vyšší střední škole. Seznámil se s Markusem Thranem, prvním propagátorem socialismu v Norsku a začal se zapojovat do politických aktivit. V červenci 1852 mu vyšla první báseň Vodopád v populárním časopise Morgenblatt. Nepodařilo se mu složit maturitní zkoušku a vrátil se domů, aby se ...

Více od autora

Pierre Loti

Pierre Loti, vlastním jménem Louis Marie Julien Viaud , byl francouzský námořník a spisovatel. Proslavil se svými dobrodružnými knihami inspirovanými jeho námořnickým životem. Vyrůstal v protestantské rodině. V 17 letech začal studovat na námořní škole v Brestu. Během námořních cest si psal deník, který dával číst kolegům, jež takto bavil. Jeho kolegové námořní důstojníci ho nakonec přesvědčili, aby pasáže z deníku publikoval, zejména ty, které popisovaly jeho zajímavé zážitky z cesty do Konstantinopole. V roce 1879 tak publikoval román Aziyadé, částečně autobiografický. V roce 1880 vydal další zážitky, tentokrát z Polynésie , a to pod názvem Rarahu ). Kniha inspirovala operu Lakmé z pera Léo Delibese. Roku 1881 následoval další dobrodružný román Le Roman d'un spahi, tentokrát umístění do prostředí Senegalu. Roku 1883 vydal jeden ze svých nejslavnějších a nejtypičtějších textů Můj bratr Yves . V té době působil ve Vietnamu. V září a říjnu 1883 vydal tři články v novinách Le Figaro, jež popisovaly zvěrstva, jichž se Francouzi dopustili během bitvy u Thuận An . Byl kritizován jako zrádce a o jeho případu se široce diskutovalo. To mu ovšem zajistilo značnou popularitu a jeho knihám pomohlo ke známosti. O životě bretonských rybářů vypráví Islandský rybář . Román Paní Chrysanthema pojednával o Japonsku. Roku 1891 byl zvolen členem Francouzské akademie. Jeho román Ramuntcho z roku 1897, který pojednává o baskických pašerácích, se později stal jeho nejvíce zfilmovávaným dílem. Roku 1906 získal svou nejvyšší hodnost – kapitána. V roce 1910 odešel do civilu. V dalších dílech zpracovával podněty z cest do Izraele, Indie a Číny. Jeho dílo silně ovlivnilo Marcela Prousta, zejména Le Roman d'un enfant z roku 1890, kde...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…