Jorge Luis Borges
Autobiografie

2020 | Nakladatelství Triáda

Proslulý argentinský spisovatel zachytil svůj životní příběh do nerozsáhlé autobiografie. Kapitoly s věcnými názvy: Rodina a dětství, Evropa, Buenos Aires, Dospělost a Přeplněná léta pojednávají o jednotlivých etapách života a tvorby.

Vznik Borgesovy autobiografie podnítil jeho blízký spolupracovník a přítel Nor…man Thomas di Giovanni, který se dlouhodobě věnoval překládání Borgesova díla do angličtiny, společně koncipovali Borgesovy Spisy a spolupracovali na jejich překladu do angličtiny. Di Giovanni totiž postřehl, že čtenářům výrazně uniká, jak hluboce je Borges a jeho psaní zakořeněno v argentinské zkušenosti, a proto jim připadá jako autor bez kontextu, který se někde náhle zjevil.

Text autobiografie vznikal v roce 1969 za úzké spolupráce Borgese s di Giovannim, jež spočívala nejen v tom, že Borges její znění di Giovannimu diktoval – činil tak z důvodu své oční nemoci již posledních dvacet let se všemi svými díly –, ale zejména v tom, že se di Giovanni výrazně zasadil, aby se Borges držel předem stanovených témat a neodbíhal od nich, jak by jinak činil. O vzniku autobiografie pojednává di Giovanniův text, jejž řadíme jako předmluvu.

Autobiografie poprvé vyšla v americkém časopise The New Yorker 19. září 1970, a byla posléze zařazena do svazku The Aleph and Other Stories, 1933–1969 s názvem „An Autobiographical Essay“. Španělský překlad vyšel pod názvem Autobiografía 1899–1970 až v roce 1999. V našem vydání vycházíme z prvního, tedy anglického znění.

„V mém věku by si člověk měl být vědom vlastních hranic a toto vědomí by mohlo vést ke štěstí. Když jsem byl mladý, považoval jsem literaturu za hru šikovných a překvapujících variací; teď když jsem nalezl svůj vlastní hlas, mám pocit, že opravování a předělávání moje koncepty ani moc nezlepší ani moc nezkazí. To je samozřejmě jeden z největších prohřešků proti jedné z hlavních tendencí literatury tohoto století – malichernému přepisování –, která vedla člověka, jako byl Joyce, k vydávání nákladných fragmentů, vznešeně nazvaných ,Rozpracované dílo‘. Myslím, že svá nejlepší díla už mám za sebou. To mi dodává jisté tiché uspokojení a klid.“ J. L. Borges – Autobiografie Proslulý argentinský spisovatel zachytil svůj životní příběh do nerozsáhlé autobiografie. Kapitoly s věcnými názvy: Rodina a dětství, Evropa, Buenos Aires, Dospělost a Přeplněná léta pojednávají o jed…notlivých etapách života a tvorby.

Vznik Borgesovy autobiografie podnítil jeho blízký spolupracovník a přítel Norman Thomas di Giovanni, který se dlouhodobě věnoval překládání Borgesova díla do angličtiny, společně koncipovali Borgesovy Spisy a spolupracovali na jejich překladu do angličtiny. Di Giovanni totiž postřehl, že čtenářům výrazně uniká, jak hluboce je Borges a jeho psaní zakořeněno v argentinské zkušenosti, a proto jim připadá jako autor bez kontextu, který se někde náhle zjevil.

Text autobiografie vznikal v roce 1969 za úzké spolupráce Borgese s di Giovannim, jež spočívala nejen v tom, že Borges její znění di Giovannimu diktoval – činil tak z důvodu své oční nemoci již posledních dvacet let se všemi svými díly –, ale zejména v tom, že se di Giovanni výrazně zasadil, aby se Borges držel předem stanovených témat a neodbíhal od nich, jak by jinak činil. O vzniku autobiografie pojednává di Giovanniův text, jejž řadíme jako předmluvu.

Autobiografie poprvé vyšla v americkém časopise The New Yorker 19. září 1970, a byla posléze zařazena do svazku The Aleph and Other Stories, 1933–1969 s názvem „An Autobiographical Essay“. Španělský překlad vyšel pod názvem Autobiografía 1899–1970 až v roce 1999. V našem vydání vycházíme z prvního, tedy anglického znění.

„V mém věku by si člověk měl být vědom vlastních hranic a toto vědomí by mohlo vést ke štěstí. Když jsem byl mladý, považoval jsem literaturu za hru šikovných a překvapujících variací; teď když jsem nalezl svůj vlastní hlas, mám pocit, že opravování a předělávání moje koncepty ani moc nezlepší ani moc nezkazí. To je samozřejmě jeden z největších prohřešků proti jedné z hlavních tendencí literatury tohoto století – malichernému přepisování –, která vedla člověka, jako byl Joyce, k vydávání nákladných fragmentů, vznešeně nazvaných ,Rozpracované dílo‘. Myslím, že svá nejlepší díla už mám za sebou. To mi dodává jisté tiché uspokojení a klid.“ J. L. Borges – Autobiografie

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074743403
ISBN:	9788074743405
Překladatel:	Mariana Machova
Edice:	222. svazek ed. 222. svazek ed. Delfín
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 12. 2025 12:59
Číslo položky:	1487567

O autorovi

Jorge Luis Borges

Jorge Luis Borges byl argentinský spisovatel. Sice se narodil v Argentině, ale jeho rodiče, jimiž byli Leonor Rita Acevedo Suárez de Borges a Jorge Guillermo Borges , se roku 1914 přestěhovali do Evropy, kde pak žili v Ženevě, v Itálii a ve Španělsku. V této době získal řadu kontaktů s různými avantgardními skupinami a směry . Roku 1921 se vrátil do Argentiny, kde začal psát pro několik literárních a filosofických časopisů. Od roku 1938 se u něj projevily první příznaky slepnutí a roku 1955 oslepl zcela. V témže roce se stal ředitelem Národní knihovny v Buenos Aires a profesorem literatury na universitě v Buenos Aires. Měl jednu sestru, a to Leonor Fanny Borges Acevedo, zvanou 'Norah' Borges, , jejímž manželem se stal španělský básník, literární kritik Guillermo de Torre . Manželkou Jorge Luise Borgese byla argentinská spisovatelka a překladatelka María Kodama . Jorge Luis Borges zemřel v roce 1986 a byl pochován na hřbitově 'Cimetière des Rois' v Ženevě. Během svého života získal řadu významných literárních ocenění např. cenu Formentor, či Cervantesovu cenu. V díle tohoto autora se směšují jihoamerické a evropské vlivy. Jeho vyprávění je silně spojeno s esejistickými postupy . V roce 1949 prohlásil, že fantastickou literaturu charakterizují čtyři základní postupy: vytváření textu odkazujícího sama na sebe, cestování v čase, zpochybnění jedinečnosti postavy jako subjektu a prolínání snu a skutečnosti. Všechny tyto literární prostředky se v jeho díle objevují. Borges vypracoval proces parodie západní kultury. Nejvíce ho proslavila povídková tvorba, nesená v duchu magického realismu. Příběhy jejích protagonistů zachycují jen několik základních momentů života, mívají paradoxní vyústění. Charakteristické jsou rovněž disparátní výčty a přívlast...

Více od autora