Jan Neruda
Arabesky

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Arabesky tvoří s Povídkami malostranskými dvojdílný soubor Nerudovy prózy vypravěčské. Arabesky obsahují především rané povídky Nerudovy s jejich ironickou kritikou naší společnosti let padesátých a šedesátých; podávají výrazné typy sociálních nespokojenců i lidových postav Prahy a Malé Strany, zápasí o postavení spis…ovatele a novináře ve společnosti a zkoumají sebekriticky samotného autora a jeho generaci. Druhá část, Různí lidé, připojená k Arabeskám v 2., rozš. vyd. r. 1880, obsahuje drobné povídky z Nerudovy cesty na Blízký východ a zobrazuje typy, s nimiž se tam Neruda setkal, opět s úsměvnou, ale ostrou kritikou poměrů společenských. V třetí části, v dodatcích, jsou shrnuty povídky, které Neruda do knižního vydání nepojal a mnohdy dokonce ani pro přílišnou břitkost jejich kritiky do knih pojmouti nesměl. Jsou to povídky, které již byly většinou uveřejněny, jednak L. Quisem v Sebr. spisech J.N. u Topičů, jednak M. Novotným v soubor. vyd. Kvasničkově: nově je tu uveřejněna povídka Vídenský strýc , povídky bez nadpisu a rozvrh ke dvěma arabeskám; vyloučeny byly všechny povídky, u nichž nebylo N. autorství bezpečně prokázáno a ty, kt. se blíží spíše studiím. Arabesky tvoří s Povídkami malostranskými dvojdílný soubor Nerudovy prózy vypravěčské. Arabesky obsahují především rané povídky Nerudovy s jejich ironickou kritikou naší společnosti let padesátých a …šedesátých; podávají výrazné typy sociálních nespokojenců i lidových postav Prahy a Malé Strany, zápasí o postavení spisovatele a novináře ve společnosti a zkoumají sebekriticky samotného autora a jeho generaci. Druhá část, Různí lidé, připojená k Arabeskám v 2., rozš. vyd. r. 1880, obsahuje drobné povídky z Nerudovy cesty na Blízký východ a zobrazuje typy, s nimiž se tam Neruda setkal, opět s úsměvnou, ale ostrou kritikou poměrů společenských. V třetí části, v dodatcích, jsou shrnuty povídky, které Neruda do knižního vydání nepojal a mnohdy dokonce ani pro přílišnou břitkost jejich kritiky do knih pojmouti nesměl. Jsou to povídky, které již byly většinou uveřejněny, jednak L. Quisem v Sebr. spisech J.N. u Topičů, jednak M. Novotným v soubor. vyd. Kvasničkově: nově je tu uveřejněna povídka Vídenský strýc , povídky bez nadpisu a rozvrh ke dvěma arabeskám; vyloučeny byly všechny povídky, u nichž nebylo N. autorství bezpečně prokázáno a ty, kt. se blíží spíše studiím.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

převazba, polokožená, bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý převazba, polokožená, bez obálky	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý vazba lehce prasklá, knižní blok drží, lehce špinavá obálka	Skladem pro e-shop	39 Kč
Stav Dobrý bez obálky	KOMPLET Skladem pro e-shop	949 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	537
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna klasiků., 3. svazek ed. 3. svazek ed. Spisy Jana Nerudy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 2. 2026 18:49
Číslo položky:	1624782

O autorovi

Jan Neruda

Jan Neruda byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Pocházel z pražské Malé Strany, narodil se v Újezdských kasárnách. Otec Antonín Neruda byl vysloužilý dělostřelec, později trafikant. Matka Barbora, rozená Leitnerová , sama dříve ovdovělá, byla druhou manželkou vdovce Antonína Nerudy. V roce 1835 koupila matka dům v Zásmukách, kde rodina po čas žila. V roce 1838 získal otec povolení k pobytu v Praze, kde si otevřel krámek v pražském domě U Dvou slunců v Ostruhové ulici, od roku 1841 trafiku. Když otec zemřel, přestěhoval se Jan Neruda s matkou do domu U Tří černých orlů . Od roku 1841 byl žákem metropolitní školy u Sv. Víta, v letech 1842–1846 navštěvoval malostranskou německou hlavní školu. Středoškolská studia začal na malostranském gymnáziu, v letech 1851–1853 na Akademickém gymnáziu, kde maturoval. Po třech semestrech absolvoval na právnické a filozofické fakultě, během studií si přivydělával jako furýr a armádní účetní. Neukončená studia v roce 1857 opustil a učil na různých školách češtinu a němčinu. Asi od roku 1856 pracoval v redakcích německých a českých listů. V roce 1860 se stal redaktorem českého deníku Čas, ze kterého roku 1862 přešel do deníku Hlas. Hlas byl roku 1865 sloučen s Národními listy a Jan Neruda se stal až do smrti jejich fejetonistou. Spolupracoval též s časopisy, zejména s Květy a Lumírem. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta. O těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této doby, obsahují různé postřehy, které jej představují jako dobrého pozorovatele. Jeho první láskou byla Anna Holinová z vlastenecky orientované rodiny malostranského sluhy Františka Holiny . Věnoval jí řadu...

Více od autora