Ludmila Karlíková
KOMPLET 25X MALÁ GALERIE: Mikoláš Aleš + Pieter Bruegel + Jaroslav Čermák + Honoré Daumier + Georg Flegel + Thomas Gainsborough + Paul Gauguin + Vincent van Gogh + Antonín Hudeček + Alfred Justitz + Adolf Kosárek + Rudolf Kremlička + Fernand Léger + Edouard Manet + Luděk Marold + Michelangelo + Nicolas Poussin + Karel Purkyně + Raffael + Auguste Renoir + Václav Špála + Max Švabinský + Tizian + Georges Braque + Petrus Paulus Rubens

1983 | Nakladatelství Odeon

Monografie o předním představiteli secese a symbolismu Antonínu Hudečkovi/1872-1941/ zaměřující se na tvorbu z přelomu století. Monografie o předním představiteli secese a symbolismu Antonínu Hudečkovi/1872-1941/ zaměřující se na tvorbu z přelomu století.

Obsažené svazky:

Karel Purkyně 1962 (83 s., 1. vyd.)
Georg Flegel 1990 (107 s., barev.fot, 1. vyd.)
Paul Gauguin 1978 (83 s., 1. vyd.)
Edouard Manet 1991 (104 s., 1. vyd.)
Petrus Paulus Rubens 1990 (109 s., 1. vyd.)
Thomas Gainsborough, Monografie 1989 (82 s., 1. vyd.)
Alfred Justitz 1988 (78 s., 1. vyd.)
Luděk Marold, [Monografie s ukázkami z malířského d... 1988 (80 s., 1. vyd.)
Nicolas Poussin, Monografie 1987 (86 s. : il, 1. vyd.)
Adolf Kosárek, [monografie s ukázkami z výtvarného d... 1984 (83 s., 1. vyd.)
Antonín Hudeček 1983 (82 s., 1. vyd.)
Georges Braque 1983 (94 s., 1. vyd.)
Michelangelo, Obrázková monografia 1975 (78 s., 1. vyd.)
Vincent van Gogh 1966 (80 s., 1. vyd.)
Pieter Bruegel 1965 (84 s., 1. vyd.)
Auguste Renoir 1963 (85 s., 1. vyd.)
Tizian 1976 (79 s., 1. vyd.)
Raffael 1982 (80 s., 1. vyd.)
Rudolf Kremlička 1964 (79 s., 1. vyd.)
Honoré Daumier 1981 (80 s., 1. vyd.)
Fernand Léger 1979 (81 s., 1. vyd.)
Jaroslav Čermák 1981 (81 s., 1. vyd.)
Mikoláš Aleš 1982 (76 s., 1. vyd.)
Max Švabinský 1982 (82 s., 2. vyd.)
Václav Špála 1972 (81 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

některé svazky s oděrkami na obálce, jinak v pořádku

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý některé svazky s oděrkami na obálce, jinak v pořádku	KOMPLET Skladem pro e-shop	999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, některé svazky s oděrkami na obálce, jinak v pořádku
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	83 + 107 + 83 + 104 + 109 + 82 + 78 + 80 + 86 + 83 + 82 + 94 + 78 + 80 + 84 + 85 + 79 + 80 + 79 + 80 + 81 + 81 + 76 + 82 + 81
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Paul Gauguin, Michelangelo Buonarroti, Vladimír Fyman, Karel Purkyně, Václav Špála, Ladislav Neubert, Antonín Hudeček, Milan Posselt, Pieter Bruegel, Jaroslav Čermák, Adolf Kosárek, Auguste Renoir, Honoré Daumier, Fernand Léger, Thomas Gainsborough, Raffael Santi, Vladimír Jan Hnízdo, Édouard Manet
Editor:	Milada Motlová
Edice:	2, 3, 4, 5, 10, 14, 16, 17, 19, 21, 22, 23, 25, 26, 28, 29, 32, 38, 39, 41, 42, 44, 45. svazek ed. 2, 3, 4, 5, 10, 14, 16, 17, 19, 21, 22, 23, 25, 26, 28, 29, 32, 38, 39, 41, 42, 44, 45. svazek ed. Malá galerie, Malá galéria, Klub čtenářů, 45. svazek ed. 45. svazek ed. Malá galerie řídí Milada Motlová
Vydání:	Vyd. 1. [i.e. 2. vyd.]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 2. 2026 14:53
Číslo položky:	1626286

O autorech

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora

Bohumír Mráz

Bohumír Mráz byl historik a teoretik umění, kurátor, překladatel, středoškolský a vysokoškolský pedagog a redaktor. Manžel historičky umění Marcely Mrázové. Absolvoval Masarykovo gymnázium v Plzni a poté v letech 1949–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a historii. Roku 1953 obhájil diplomovou práci Karel Postl a základy české krajinomalby, která mu byla roku 1967 uznána jako rigorózní . Od roku 1954 působil jako asistent prof. Vojtěcha Volavky na Katedře dějin umění Filozofické fakulty UK, ale roku 1960 byl z politických důvodů donucen odejít. Pracoval pak jako redaktor Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961–1962 jako nezávislý publicista, od roku 1962 byl redaktorem Československé vlastivědy nakl. Horizont. Svazek Československá vlastivěda: Lidová kultura, díl III, vyšel roku 1968, následující Film a fotografie byl po sovětské okupaci skartován. Roku 1969 byl rehabilitován, ale počátkem normalizace byl opět perzekvován a nemohl se vrátit na FF UK. V letech 1969–1975 byl redaktorem nakladatelství Horizont, v letech 1972–1990 působil jako učitel dějin umění na Střední průmyslové škole grafické v Praze, v letech 1976–1977 též na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, 1988–2001 na Výtvarné škole Václava Hollara. Po pádu komunistického režimu působil jako vysokoškolský pedagog a přednášel dějiny umění a filozofii na FAMU v Praze a na Institutu tvůrčí fotografie FF Slezské univerzity v Opavě. Působil jako kritik a recenzent časopisů Výtvarná práce a Výtvarné umění , v 60. letech byl výtvarným redaktorem časopisu Tvář. Od roku 1966 byl členem AICA, v letech 1965–1970 člen výstavní komise a komisař výstavní síně na Karlově náměstí. Publikoval odborné články v časopisech Umění, Výtvarné umění, Výtvarná kultura, Výtvarná práce, Ateliér, Dějiny a současnost, Tvář, Listy, Estetická vý...

Více od autora