Petra Prochazkova
Aluminiová královna : rusko-čečenská válka očima žen

2003 | Nakladatelství Lidové noviny

Biografie, memoáry a korespondence

Rozhovory známé válečné zpravodajky a humanitární pracovnice přinášejí pohled na rusko-čečenskou válku očima žen. Jsou otřesnou výpovědí o životě v beznaději, v troskách rozbombardovaného Grozného, bez základních životních potřeb a jakékoli budoucnosti. Kniha je svědectvím o každodenním hrdinství žen, které se v nelids…kých podmínkách snaží pro své blízké zajistit minimum pro přežití. Jednotlivé příběhy vypovídají o obdivuhodné psychické a fyzické vytrvalosti, o schopnosti zdolat osud, který nemohou samy ovlivnit, a ve kterém se, přes ztrátu základních materiálních hodnot, snaží zachovat si alespoň zbytky lidské důstojnosti. Rozhovory známé válečné zpravodajky a humanitární pracovnice přinášejí pohled na rusko-čečenskou válku očima žen. Jsou otřesnou výpovědí o životě v beznaději, v troskách rozbombardovaného Grozného, be…z základních životních potřeb a jakékoli budoucnosti. Kniha je svědectvím o každodenním hrdinství žen, které se v nelidských podmínkách snaží pro své blízké zajistit minimum pro přežití. Jednotlivé příběhy vypovídají o obdivuhodné psychické a fyzické vytrvalosti, o schopnosti zdolat osud, který nemohou samy ovlivnit, a ve kterém se, přes ztrátu základních materiálních hodnot, snaží zachovat si alespoň zbytky lidské důstojnosti.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	165
Jazyk:	česky
ISBN10:	807106632X
ISBN:	9788071066323
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 12. 2023 12:48
Číslo položky:	717211

O autorovi

Petra Prochazkova

Petra Procházková je česká humanitární pracovnice a novinářka. Stala se známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Po vystudování gymnázia absolvovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Doktorát získala v lednu 1989 za práci na téma kreslené seriály, s důrazem na vývoj časopisu Čtyřlístek. Do té doby pracovala v časopise Květy, odkud však byla v polovině ledna 1989 propuštěna za účast na Palachově týdnu. Následně začala pracovat v Lidových novinách jako reportérka domácí rubriky. V roce 1992 byla vyslána do Ruska, kde pracovala jako zahraniční korespondentka. Působila také jako válečná zpravodajka, její první reportáže pocházely z Abcházie. V roce 1994 spolu s Jaromírem Štětinou založili soukromou novinářskou agenturu Epicentrum. Začala pracovat s kamerou a natočila různé reportáže. Přispívala do Lidových novin, slovenského deníku SME, týdeníku Týden a dalších časopisů. Podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska. V roce 1994 byla očitým svědkem bombardování. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Spolu s Janou Hradilkovou založila v roce 2001 občanské sdružení Berkat , které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České r...

Více od autora