Jaroslav Kmenta, Jiří Pehe, Jirí Pribán, Petra Prochazkova, Petr Pithart, David Zábranský, Tomáš Němeček, Jan Lipold, Alexandr Mitrofanov, Vladimír Kučera, Bohumil Doležal, Igor Lukes, Daniel Kroupa, Jefim Fištejn, Petr Holub, Jakub Patočka, Daniel Prokop, Petr Honzejk, Jan Herzmann
Proč?

2018 | Nakladatelství Zeď

Česko se ocitlo na křižovatce. Po dominanci Andreje Babiše potvrdil své výsadní postavení i Miloš Zeman. V lednu 2018 byl podruhé zvolen prezidentem České republiky v historicky druhé přímé volbě. Hlasování zdánlivě rozdělilo tuto zemi na dvě nesmiřitelné poloviny. Naděje na změnu na Pražském hradě po pěti letech pro j…ednu část lidí pohasla, ta druhá svou volbou zabetonovala status quo. Volby ovšem vzbuzují řadu dosud nezodpovězených otázek. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak se může podle výsledků prezidentských voleb jevit? Opravdu proti sobě stojí “pražská kavárna” a “venkov”? Posouváme se na Východ? A není opakované zvolení Miloše Zemana a jeho dosavadní působení jen součástí širšího procesu, který Českou republiku zvolna mění a ukrajuje z její polistopadové demokracie?
Dvě desítky předních komentátorů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se děje. Kniha tak předkládá plastický obrázek nejen na prezidentské volby, ale především na proměnu politiky i celé společnosti, které v Česku v posledních letech zažíváme. Jedinečnost knihy spočívá především v krátkém časovém odstupu od samotné prezidentské volby, kdy je téma ve společnosti stále živé, ale rovněž v nadčasovosti jednotlivých analýz a přesahu, který překračuje rámec roku 2018. Česko se ocitlo na křižovatce. Po dominanci Andreje Babiše potvrdil své výsadní postavení i Miloš Zeman. V lednu 2018 byl podruhé zvolen prezidentem České republiky v historicky druhé přímé volbě. Hla…sování zdánlivě rozdělilo tuto zemi na dvě nesmiřitelné poloviny. Naděje na změnu na Pražském hradě po pěti letech pro jednu část lidí pohasla, ta druhá svou volbou zabetonovala status quo. Volby ovšem vzbuzují řadu dosud nezodpovězených otázek. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak se může podle výsledků prezidentských voleb jevit? Opravdu proti sobě stojí “pražská kavárna” a “venkov”? Posouváme se na Východ? A není opakované zvolení Miloše Zemana a jeho dosavadní působení jen součástí širšího procesu, který Českou republiku zvolna mění a ukrajuje z její polistopadové demokracie?
Dvě desítky předních komentátorů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se děje. Kniha tak předkládá plastický obrázek nejen na prezidentské volby, ale především na proměnu politiky i celé společnosti, které v Česku v posledních letech zažíváme. Jedinečnost knihy spočívá především v krátkém časovém odstupu od samotné prezidentské volby, kdy je téma ve společnosti stále živé, ale rovněž v nadčasovosti jednotlivých analýz a přesahu, který překračuje rámec roku 2018.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	275
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090659365
ISBN:	9788090659360
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 5. 2025 15:38
Číslo položky:	1230020

O autorech

Jaroslav Kmenta

Jaroslav Kmenta je český investigativní novinář a spisovatel, reportér časopisu Reportér. Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města. V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a „za pochodu a na koleně“ se učil „pátrací žurnalistiku“, zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů. Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil například, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což americké i české ministerstvo obrany tajily a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, jež Kmenta snášel ve svých reportážích. V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto. Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci. V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance. V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice. V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse , který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[4...

Více od autora

Petr Pithart

Petr Pithart je český politik, historik a spisovatel, člen Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové, bývalý člen KSČ, bývalý předseda české vlády v rámci federace, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky. Po sametové revoluci krátce i poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, počátkem 90. let politik Občanského hnutí. Bývá označován za jednoho z "otců zakladatelů" české politiky a ústavnosti. Roku 1963 se oženil se spisovatelkou Drahomírou, roz. Hromádkovou. Jeho otcem byl náměstek ministra průmyslu, velvyslanec v Jugoslávii a později ve Francii Vilém Pithart, předválečný člen KSČ vězněný za války nacisty, který byl po roce 1970 perzekvován, mj. za protest proti okupaci Československa u prezidenta de Gaulla. Petr Pithart v roce 1960 vstoupil do Komunistické strany Československa, své členství ukončil dle svých slov v říjnu 1968. Byl jedním ze signatářů Charty 77 a angažoval se i v oblasti samizdatové literatury. Spolu s Milanem Otáhalem a Petrem Příhodou napsal pod pseudonymem PODIVEN knihu Češi v dějinách nové doby v níž její autoři zpochybňovali některé mýty českých moderních dějin, například okolo českého národního obrození, vzniku moderního českého národa či poválečného vysídlení Němců z Československa. Část historiků, například historička Věra Olivová, ovšem knihu hodnotí kriticky coby nahlížení na dějiny prizmatem univerzalistického katolicismu, zpochybňujícího samotný vznik československého státu a jeho představitele Masaryka a Beneše. Některá svá samizdatová díla napsal pod pseudonymem J. Sládeček. V roce 1989 a později se Petr Pithart angažoval v Občanském fóru. K roku 1990 je uváděn profesně jako člen Koordinačního centra OF. 30. ledna 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 2 – Praha...

Více od autora