Vítězslav Hálek
Alfred + Cikáni + Pohorská vesnice + Jestřáb contra Hrdlička

1904 | Nakladatelství J. Otto

Tato vzácná kniha Vítězslava Hálka, ve své době nejoblíbenějšího básníka lyrických, optimisticky laděných veršů vzdávajících hold lásce, přírodě a bezprostřední radosti ze života (celé jeho literární dílo i názory ovlivnila nejvíce léta strávená v prostředí klidného středočeského venkova Tato vzácná kniha Vítězslava Hálka, ve své době nejoblíbenějšího básníka lyrických, optimisticky laděných veršů vzdávajících hold lásce, přírodě a bezprostřední radosti ze života (celé jeho literární …dílo i názory ovlivnila nejvíce léta strávená v prostředí klidného středočeského venkova

Obsažené svazky:

Pohorská vesnice, povídka ze života lidu venkovského 1912 (311 s.)
Alfred 1904 (67 s.)
Cikáni, román z pozůstalých spisů 1900 (150 s.)
Jestřáb contra Hrdlička, ze zápisků přítelových 1915 (122 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítko	KOMPLET Skladem pro e-shop	499 Kč
	Stav Dobrý neautorský podpis	KOMPLET Skladem pro e-shop	289 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Poznámka:	Čtyři knihy v jednom svazku, nejsou uvedena data vydání jednotlivých knih
Vazba:	pevná
Počet stran:	311 + 67 + 150 + 122
Jazyk:	česky
Edice:	435, 101013. svazek ed. 435, 101013. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2025 14:5
Číslo položky:	1185227

O autorech

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora

Karel Hynek Mácha

Karel Hynek Mácha byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj , jedna z nejvydávanějších českých knih. Narodil se jako Ignác Mácha v pátek 16. listopadu 1810 v Praze, na Újezdě čp. 400/3 v domě U Bílého orla; koncem 19. století byl dům zbourán, dnes na jeho místě stojí dům nový a je na něm umístěna pamětní deska, upozorňující na Máchův rodný dům. Pokřtěn byl v blízkém kostele Panny Marie Vítězné. Jméno Ignác získal po jednom ze svých kmotrů . Máchovým otcem byl Antonín Mácha , mlynářský tovaryš, voják a později majitel krupařského krámku. Máchova matka Marie Anna Kirchnerová pocházela z rodu českých hudebníků. Dva roky po Hynkovi se manželům Máchovým narodil syn Michal . Kvůli finanční krizi nežila rodina na Újezdě dlouho. Několikrát se stěhovala, aby se nakonec, když bylo Máchovi šestnáct let, usadila na Dobytčím trhu v domě U Hrbků . Zde Mácha bydlel se svými rodiči do konce svých studií a odchodu do Litoměřic v září 1836; zde vznikla převážná část jeho literárního díla. Navštěvoval farní školu při kostelu svatého Petra na Poříčí, obsazovanou křížovnickým řádem, poté studoval hlavní školu u piaristů. V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech. Od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a mezi roky 1832 a 1836 studoval na téže univerzitě práva. Uměl německy a česky, ve škole se učil latinu; pod vlivem polských událostí a četby polských autorů se Mácha začal učit polsky. V letech 1831 až 1832 navštěvoval přednášky Josefa Jungmanna, jenž povzbuzoval své...

Více od autora