Jaromíra Hüttlová
Alenčina láska : román mladých srdcí ; Filmové nebe : román

1933 | Nakladatelství Rodina

Dvojromán z edice Červená knihovna Dvojromán z edice Červená knihovna

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce povolená, listy drží

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce povolená, listy drží
Vazba:	Pevná
Počet stran:	312
Jazyk:	česky
Edice:	58. svazek ed. 58. svazek ed. Červená knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2024 9:38
Číslo položky:	969395

O autorovi

Jaromíra Hüttlová

Jaromíra Hüttlová, rozená Jaromíra Eliášová byla česká středoškolská pedagožka, spisovatelka a překladatelka z němčiny a francouzštiny. Autorka knih a románů převážně pro mládež, dcera spisovatele T. E. Tisovského. Narodila se v rodině státního úředníka Zemského finančního ředitelství Tobiáše Eliáše a Rosalie . Jaromíra vyrůstala s bratry Oldřichem a Mojmírem a sestrou Miloslavou. V roce 1899 se Eliášovi přestěhovali do Prahy, kde začala chodit do pětitřídní školy v Praze na Karlově, pak pokračovala ve studiu na dívčím gymnáziu Minerva a středoškolské vzdělání zakončila maturitou na Akademickém gymnáziu v roce 1912. Ve studiu pokračovala na Filozofické fakultě pražské německé univerzity – latinu a němčinu, aby perfektně zvládla jazyk. Za rok po sňatku s německým praporčíkem PhDr. Willym Hüttlem, v roce 1917 získala doktorát– PhDr. a dále studovala oba jazyky na Univerzitě Karlově. Vysvědčení učitelské způsobilosti získala 18.12.1925; vyučovala v Praze na Reformním reálném gymnáziu ve Slezské ul. a Reálném gymnáziu Smíchov. Pak působila na Akademickém gymnáziu Na Příkopech a na Reálném gymnáziu ve Vršovicích v Kodaňské ulici, zde byl ředitelem prof. Josef Rybka, její druhý manžel od roku 1936. Po obsazení Sudet 1938 byly vdané profesorky předčasně penzionovány, aby se mohly umístit stovky profesorů odsunutých z pohraničí. V roce 1945 se J. Hüttlová-Rybková vrátila do škol – nejprve Klasické gymnázium Žižkov-Kubelíkova, pak Reálné gymnázium Lobkovicovo náměstí. Po zrušení gymnázií učila na nižším stupni škol , ale jiné předměty než měla aprobaci. V roce 1951 odešla do důchodu a až do konce svého života dávala soukromé hodiny němčiny, latiny a francouzštiny, většinou studentům z okolí svého stálého bydliště – na rozhraní S...

Více od autora