Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Asie
Pavel Hradečný
Albánská socialistická lidová republika

Pavel Hradečný
Albánská socialistická lidová republika

1977 | Nakladatelství Svoboda

Informuje o přírodních podmínkách Albánie, o sociálním a etnickém složení obyvatelstva a o minulosti země. Pojednává o státním zřízení, o albánském průmyslu, zemědělství, dopravě, zahraničním i vnitřním obchodu, o životní úrovni a sociálním zabezpečení obyvatel. Seznamuje také se současnou vědou a kulturou a českoslove…nsko-albánskými vztahy. Informuje o přírodních podmínkách Albánie, o sociálním a etnickém složení obyvatelstva a o minulosti země. Pojednává o státním zřízení, o albánském průmyslu, zemědělství, dopravě, zahraničním i vnitřn…ím obchodu, o životní úrovni a sociálním zabezpečení obyvatel. Seznamuje také se současnou vědou a kulturou a československo-albánskými vztahy.

Stav

Mírně opotřebená

razítka z knihovny, zašlé desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, razítka z knihovny, zašlé desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	289, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	Zeměmi světa
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2025 16:21
Číslo položky:	1125474

O autorovi

Pavel Hradečný

Pavel Hradečný byl český historik a balkanista. Oblastí jeho vědeckého zájmu byly nové a nejnovější dějiny jihovýchodní Evropy, zejména Albánie, Řecka a zemí bývalé Jugoslávie, vztahy mezi balkánskými státy a kontakty českých zemí s národy tohoto regionu. V letech 1956-1961 vystudoval historii a český jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V akademickém roce 1959 až 1960 absolvoval roční studijní pobyt na univerzitě v Tiraně. V roce 1963 nastoupil na brněnské filozofické fakultě jako asistent. Zde také začal publikovat první studie a články, které se zaměřovaly na problematiku politických a hospodářských kontaktů meziválečného Československa, Rumunska a Bulharska. V roce 1966 odešel do Prahy do Ústavu dějin evropských socialistických zemí Československé akademie věd, kde plánoval dokončit svou rigorózní práci. Znalosti srbochorvatského a albánského jazyka si prohloubil na stáži na univerzitách v Bělehradě a Prištině, kam ho ČSAV vyslala. Zde se také poprvé seznámil s kosovskou problematikou. Stal se jedním z mála českých albanistů a mezi historiky vůbec jediným znalcem Albánie a Kosova v tehdejším Československu, a později v České republice. Díky znalosti albánštiny a několika pobytům v Albánii shromáždil řadu pramenů přímo ze zdejších zdrojů i odkazů ze světové historické literatury. Svou rigorózní práci na téma Albánie mezi dvěma světovými válkami 1918-1939 obhájil v roce 1967 a získal tím titul PhDr. Do jeho dalšího profesního života ovšem výrazně zasáhla tzv. normalizační prověrky, kdy byl jako sympatizant myšlenek ,,pražského jara” vyloučen z komunistické strany a nebylo mu dovoleno obhájit v roce 1971 svou připravenou kandidátskou práci, ani cestovat do zahraničí. V ČSAV mohl pokračovat pouze na pozici vědeckotechnického pracovníka. I přes nepřízeň tehdejšího režimu nepolevil ve svém úsilí vytvářet původní odborné práce. Publikoval řadu článků a studií ( např. ve S...

Více od autora