Knihy
Doprava a auto-moto
Vlaky
Stanislav Hanzlík
5 děl v 1 svazku : Čeho třeba věděti o dráze + ...

Stanislav Hanzlík: 5 děl v 1 svazku : Čeho třeba věděti o dráze + Bezdrátový telegraf a telefon + Počasí a jeho předpovídání, podnebí a jeho vliv na člověka + Aviatika + Družstevnictví obranou proti zdražování

Stanislav Hanzlík, Bohumír Treybal, Karel Rón, Jaroslav Kalva, Augustin Kroužilka
5 děl v 1 svazku : Čeho třeba věděti o dráze + Bezdrátový telegraf a telefon + Počasí a jeho předpovídání, podnebí a jeho vliv na člověka + Aviatika + Družstevnictví obranou proti zdražování

1914 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Obsažené svazky:

Počasí a jeho předpovídání, podnebí a jeho vliv na člověk... 1914 (31 s.)
Aviatika 1914 (32 s.)
Čeho třeba věděti o dráze 1914 (36 s.)
Družstevnictví obranou proti zdražování 1916 (36 s.)
Bezdrátový telegraf a telefon. Stručný výklad působení a ... 1917 (36 s., obr. v tex)

Stav

Dobrý

zachovalý stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zachovalý stav
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	31 + 32 + 36 + 36 + 36
Jazyk:	česky
Edice:	11, 14, 68. svazek ed. 11, 14, 68. svazek ed. Za vzděláním, 20. svazek ed. 20. svazek ed. Za vzděláním : knížky pro každého
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 6. 2025 15:11
Číslo položky:	1262794

O autorech

Stanislav Hanzlík

Stanislav Hanzlík byl český meteorolog světového významu, ředitel univerzitního meteorologického ústavu a profesor meteorologie a klimatologie na Karlově univerzitě. Roku 1902 získal doktorát z filozofie, pokračoval ve studiu na univerzitách ve Štrasburku, v Berlíně, na Harvardově univerzitě v Cambridgi ve Spojených státech, byl na stážích ve Washingtonu a ve Vídni. Roku 1907 publikoval v Praze svou první objevnou práci O studených a teplých anticyklonách, roku 1908 ve Vídni publikuje obdobnou práci v němčině „Die räumliche Verteilung der meteorologischen Elemente in den Antizyklonen. Ein Beitrag zur Entwicklungsgeschichte der Antizyklonen.“ . Roku 1912 publikoval druhou významnou a objevnou práci o cyklónách „Die räumliche Verteilung der meteorologischen Elemente in den Zyklonen. Ein Beitrag zur Entwicklungsgeschichte der Zyklonen.“ . Oba předchozí příspěvky ovlivnily práci norské meteorologické školy vedené Vilhelmem Bjerknesem. Stanislav Hanzlík v těchto pracích zúročil poznatky získané ve Spojených státech a pozorování z horských observatoří. Byl jedním z prvních meteorologů, kteří popsali vertikální profil tlakových útvarů a je mu připisován objev „teplých anticyklón“. Během svého života procestoval mnoho zemí, své poznatky z těchto cest uplatnil nejen při svých přednáškách, ale také v knize Základy meteorologie a klimatologie, která vyšla hned třikrát – naposledy roku 1956.

Více od autora

Jaroslav Kalva

Jaroslav Kalva byl sportovní novinář, propagátor a funkcionář sportu, letectví a motorismu, člen Českého olympijského výboru. Po čtyřech třídách reálného gymnasia absolvoval v letech 1893–1896 obchodní akademii v Chrudimi. Po složení maturity 1896 nastoupil do firmy Fr. Wiesner, strojírna a slévárna, továrna na váhy v Chrudimi, kde pracoval do roku 1900 jako účetní, příručí a korespondent. Poté se odebral do Prahy, kde pracoval nejprve v Českém úvěrním ústavu a poté v Záložní úvěrní jednotě . Od roku 1903 se stal externím redaktorem sportovní rubriky Národní politiky a v letech 1912–1936 tuto rubriku sám vedl, rovněž byl redaktorem časopisu Sport a hry. Neomezoval se pouze na sportovní publicistiku. Za maďarského vpádu na Slovensko 1919 byl válečným zpravodajem svého listu. Ale nespokojil se přejímáním zpráv z druhé ruky, nýbrž kde mohl, „čichl k prachu“, jak o tom svědčí knížka »Na slovenském bojišti«, kterou vydal spolu s Petrem Kompišem, tehdy zpravodajem Venkova. Kalva také napsal řadu fejetonů, zejména z cest po západní Evropě a ze Švédska. Jako velmi čtenou specialitu si vypěstoval krátké, bystře odpozorované a vtipně psané kapitolky o pražských aktualitách, podepisované pseudonymem Yves. Byl mezi zakladateli a později místopředsedou Kruhu sportovních novinářů. Byl prvním jednatelem Syndikátu československých deníkářů a místopředsedou novinářů. Člen České ústřední jednoty velocipedistů . V letech 1897-1900 byl vynikajícím závodníkem na kole, nejen ve svém kraji, nýbrž i reprezentantem ČÚJV na závodech ve Lvově. Člen K. C. Čechie na Král. Vinohradech a pak Sportovního klubu Slavia Praha. Byl členem Českého výboru olympijského, který ho jako zpravodaje vyslal v roce 1912 na olympiádu do Stockholmu. I na první poválečné olympiádě v Antverpách 1922 zastupoval svůj list. Vstoupil do výboru Českého klubu automobilistů 1908 a pak byl členem výboru a prezidia Autoklubu RČs...

Více od autora