Knihy
Zdraví a medicína
Léčivé rostliny
Kamil Krofta
Láska květin + Květena Čech se zvláštním zřením...

Kamil Krofta: Láska květin + Květena Čech se zvláštním zřením k útvarům rostlinným, vztahům rostlin k půdě a podnebí a k dějinám jejího výzkumu + Život našich hub + Síly přírodní ve službách lékařství + Životní účelnost + Energie a perpetuum mobile + Mistr Jan Hus

Kamil Krofta, Karel Domin, Karel Kavina, František Smotlacha, František Mareš, Jaroslav Veselý, Vladislav Mladějovský
Láska květin + Květena Čech se zvláštním zřením k útvarům rostlinným, vztahům rostlin k půdě a podnebí a k dějinám jejího výzkumu + Život našich hub + Síly přírodní ve službách lékařství + Životní účelnost + Energie a perpetuum mobile + Mistr Jan Hus

1915 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Obsažené svazky:

Mistr Jan Hus, jeho život a význam 1915 (64 s.)
Síly přírodní ve službách lékařství 1917 (32 s.)
Život našich hub 1915 (32 s.)
Láska květin 1915 (40 s.)
Energie a perpetuum mobile 1917 (36 s.)
Životní účelnost 1917 (32 s.)
Květena Čech se zvláštním zřením k útvarům rostlinným, vz... 1916 Část I (44 s.)

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, pěkný stav na dané stáří

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	7 děl v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	64 + 32 + 32 + 40 + 36 + 32 + 44
Jazyk:	česky
Edice:	37, 39, 46, 76, 97. svazek ed. 37, 39, 46, 76, 97. svazek ed. Za vzděláním, 82. svazek ed. 82. svazek ed. Za vzděláním : knížky pro každého, Dary moře
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2024 6:26
Číslo položky:	805056

O autorech

Kamil Krofta

Kamil Krofta byl český historik Gollovy školy, univerzitní profesor, československý politik a diplomat. Kamil Krofta se narodil v rodině plzeňského advokáta a staročeského politika Josefa Krofty a jeho ženy Marie, rozené Svátkové. Byl třetím z deseti sourozenců. Vystudoval gymnázium v Plzni a v letech 1894–1896 studoval na filozofické fakultě Karlovo–Ferdinandovy univerzity v Plzni. Poté studoval na Institut für Österreichische Geschichtsforschung ve Vídni. Doktorem filozofie byl promován v Praze v roce 1898. O rok později ukončil i vídeňská studia. Po ukončení studií pobýval dva roky na stipendijním pobytu ve Vatikánu, kde připravoval k vydání bohemika – papežské listiny z let 1378–1404. Vynikající výsledky jeho práce byly referencí pro přijetí do pražského Zemského archivu, kde pracoval v období 1901–1911. V roce 1904 byl jmenován dopisujícím členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění a v následujícím roce se habilitoval na pražské české univerzitě. Dne 11. listopadu 1911 byl Kamil Krofta na této univerzitě jmenován mimořádným profesorem rakouských dějin a 29. února 1912 opustil Zemský archiv, aby na univerzitu nastoupil. V roce 1919 byl Kamil Krofta jmenován řádným profesorem československých dějin se zvláštním zřetelem ke Slovensku, ale již 22. března 1920 se stal prvním vyslancem ČSR u Svatého stolce a ve funkci byl do prosince 1921 . V lednu 1922 se stal vyslancem ve Vídni, od roku 1925 v Berlíně. V roce 1927 se vrátil do Československa, kde byl zaměstnán na ministerstvu zahraničí jako šéf jeho presidia. Byl zástupcem tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše a v době jeho nepřítomnosti ministerstvo řídil. Stejně tak zastupoval ministra zahraničí Milana Hodžu poté, co byl Edvard Beneš v roce 1935 zvolen presidentem republiky. V červnu 1936 odešel do důchodu. Po svém zvolení presidentem zprostil E...

Více od autora

Karel Domin

Karel Domin byl český botanik, vysokoškolský pedagog a politik. Narodil se v Kutné Hoře, kde jeho otec Karel Domin působil jako učitel na učitelském ústavu. Dědečkem z matčiny strany byl Gustav Adolf Lindner. Karel Domin vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Prováděl též floristický výzkum Československa a účastnil se i expedice do jihovýchodní Asie. Věnoval se také ochraně přírody a je považován za člověka, který se nejvíce zasadil o vznik Tatranského národního parku. V letech 1922–1923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 1933–1934 rektorem Univerzity Karlovy. Jako rektor se snažil o získání finančních prostředků na rekonstrukci Karolina a angažoval se při takzvané insigniádě, v jejímž rámci stál na straně těch, kteří požadovali vydání univerzitních insignií, které protiprávně zadržovala Německá univerzita v Praze. V letech 1935 až 1939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za Národní sjednocení. V době druhé republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své pravicové politické názory vrátit. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Dominova. Jeho jméno nese i Dominova skalka. Dominovo jméno nese i lokalita v západoslovenském pohoří Považský Inovec .

Více od autora