Autor

Joseph Keilberth byl německý dirigent. Jeho rodina pocházela z Horní Falce. Děd Friedrich Keilberth byl kapelníkem vojenské hudby v Mnichově, otec Joseph Keilberth hrál sólově na violoncello u Bádenské dvorní kapely v Karlsruhe. Joseph Keilberth mladší se oženil v roce 1936 s tanečnicí Ingeborg Schultzovou, se kterou měl dvě děti, syna a dceru. Je pochován na lesním hřbitově v Grünwaldu u Mnichova. Joseph Keilberth studoval v Karlsruhe a svou kariéru zahájil roku 1925 u Bádenského státního divadla v Karlsruhe, a to nejprve jako korepetitor pro Bádenskou státní kapelu v Karlsruhe, později byl jmenován jejím kapelníkem. Roku 1935 se ucházel o místo šéfdirigenta tohoto symfonického orchestru a podařilo se mu prosadit proti kandidatuře Herberta von Karajana; stal se tak nejmladším šéfdirigentem v Německu. Zda byl již před převzetím moci NSDAP členem „Bojového svazu za německou kulturu“ a později jeho následnické organizace „Národně-socialistické kulturní obce“ , jak tvrdí Fred K. Prieberg, není při neexistenci podepsaného dokladu o členství v této organizaci jisté; mohlo se jednat též o jeho stejnojmenného otce. Je však jisté, že až do zákazu karlsružské schlaraffie byl pod jménem „Ritter Kla-Mottl der Zartbesaitete“ členem „Schlaraffia Carolsuhu“. Ještě v lednu 1939 provedl se svým orchestrem v Karlsruhe dílo Igora Stravinského, které bylo nacisty odmítáno a označováno za "kulturbolševismus". Roku 1940 převzal Keilberth na doporučení Wilhelma Furtwänglera jako šéfdirigent Německou filharmonii v Praze, která vznikla již za dob Rakousko-Uherska a nyní pokračovala ve svém působení v Protektorátu Čechy a Morava. S tímto orchestrem rovněž roku 1941 obnovil hudební...