Knihy
Umění a architektura
Hudba
Zpěvy sladké Francie

10X SVĚTOVÁ ČETBA - Italská renesanční lyrika + Francouzské balady + Písně a balady + Germinie Lacerteuxová + Blázen před zrcadlem a jiné prózy + Boží políčko + Zpěvy sladké Francie + Výlet na Rheinsberg ; Zámek Gripsholm + Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do patnáctého století + Lásky a jiné verše

1956 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

"Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epických complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní b…rutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi. Ve svém výboru vyhnul jsem se vědomě písním, jejichž autor je znám tehdy, když ty písně znárodněly a staly se obecným majetkem. Chtěl jsem, aby mluvili jen oni bezejmenní básníci, ve kterých zpíval duch sladké Francie" - tak vymezil básník svůj sběratelský a překladatelský záměr v úvodu k prvnímu výboru. V této knize vycházejí poprvé souborně oba výbory - Zpěvy sladké Francie z r. 1925 a Nové zpěvy sladké Francie z r. 1930. Na druhou sbírku nevztahuje se již básníkův požadavek anonymity, neboť jsou zde otištěny písně, jejichž autor je znám. "Podávám zde malý výbor z lidové poesie francouzské od patnáctého do osmnáctého století. Snažil jsem se, aby v něm byly zastoupeny charakteristickými ukázkami hlavní genry lidové poesie od lyricko-epi…ckých complaintes, v nichž zřejmě žijí vzpomínky rytířského a křesťanského středověku s jeho drsnou něhou i primitivní brutálností, až po taneční a pochodové písně selské a vojenské s jejich naivním lyrismem a rozpustilými gauloiseriemi. Ve svém výboru vyhnul jsem se vědomě písním, jejichž autor je znám tehdy, když ty písně znárodněly a staly se obecným majetkem. Chtěl jsem, aby mluvili jen oni bezejmenní básníci, ve kterých zpíval duch sladké Francie" - tak vymezil básník svůj sběratelský a překladatelský záměr v úvodu k prvnímu výboru. V této knize vycházejí poprvé souborně oba výbory - Zpěvy sladké Francie z r. 1925 a Nové zpěvy sladké Francie z r. 1930. Na druhou sbírku nevztahuje se již básníkův požadavek anonymity, neboť jsou zde otištěny písně, jejichž autor je znám.

Obsažené svazky:

Lásky a jiné verše 1956 (154 s., 1. vyd.)
Písně a balady 1959 (229 s., 1. vyd.)
Italská renesanční lyrika 1956 (181 s., 3. vyd.)
Blázen před zrcadlem a jiné prózy 1966 (253 s., 1. vyd.)
Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do patnáctého... 1955 (235 s., 1. vyd.)
Výlet na Rheinsberg ; Zámek Gripsholm 1980 (195 s., 1. vyd.)
Zpěvy sladké Francie 1956 (193 s., 2. vyd.)
Boží políčko 1964 (226 s., 3. vyd.)
Francouzské balady, výbor 1960 (139 s., 1. vyd.)
Germinie Lacerteuxová 1958 (252 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý odřený hřbet, převazba, polokožená, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~
Stav Velmi dobrý převazba, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	% Skladem na prodejně	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	% Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	% Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	% Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	154 + 229 + 181 + 253 + 235 + 195 + 193 + 226 + 139 + 252
Jazyk:	česky
Editor:	Jan Vladislav, Antonín Procházka
Překladatel:	Alois Josef Šťastný, Eva Pilařová, Josef Václav Sládek, Alena Hartmanová, Ivo Fleischmann, Vladimír Holan, Hanuš Jelínek
Edice:	89, 111, 131, 185, 200, 247, 331, 374, 497. svazek ed. 89, 111, 131, 185, 200, 247, 331, 374, 497. svazek ed. Světová četba, Národní knihovna, Krásná literatura, Světová četba (Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění)
Vydání:	Vydání druhé, v SNKLHU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2026 11:22
Číslo položky:	1959396

O autorech

Svatopluk Čech

Svatopluk Čech byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka. Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech byl panský hospodářský správce a český vlastenec. V letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu působil v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým...

Více od autora

Karel Schulz

Karel Schulz byl český romanopisec, divadelní kritik, parlamentní zpravodaj, básník a povídkář, jehož nejznámějším dílem je historický román Kámen a bolest , který ho však proslavil až po jeho smrti. Narodil se jako syn překladatele Ivana Schulze a harfistky Jarmily Mařákové, sestry pěvce Otakara Mařáka a hudebníka Jana Mařáka, neteře malíře Julia Mařáka. Po maturitě roku 1918 studoval práva a po třech letech přestoupil na medicínu. Od roku 1922 počal knižně publikovat a stal se členem Devětsilu. Vladislav Vančura označil Schulzovu povídku Hughesův ústav za plagiát Klubu sebevrahů Roberta Louise Stevensona a byl v důsledku toho z Devětsilu v roce 1924 vyloučen. Karel Schulz řešil tuto situaci vstupem do brněnského Devětsilu, kde působil v letech 1924–1926. V roce 1926 přerušil z finančních důvodů studia. V roce 1927 nastoupil v brněnské redakci Lidových novin, kde měl nahradit zesnulého Rudolfa Těsnohlídka. Do Prahy se vrátil v roce 1930. Byl ženatý s Hanou Janouškovou, narodily se jim tři děti: syn Radim a dcery Ivana a Jiřina. Dcera Jiřina, provdaná Topolová byla manželkou spisovatele Josefa Topola . Karel Schulz zemřel v necelých 44 letech v Praze, je pochován na pražských Olšanských hřbitovech. Byl soudničkářem, divadelním a filmovým kritikem Lidových novin . Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů a vedoucím redaktorem Národní politiky . Hlavní stálé rysy jeho tvorby spočívají v reakci člověka na dobu a prostředí, časté prolínání skutečnosti se snem a zaujmutí všech smyslů čtenáře – podrobný popis uměleckých děl, vyvolávající jejich představu. Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho. Názorově se však přibližoval ke katolicismu, a tak se o n...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…