Mihailo Lalić
Tráva pod kameny

1958 | Nakladatelství Naše vojsko

Román jugoslávského autora, přímého účastníka bojů Černohorců proti německým a italským okupantům za 2. světové války. Skupina černohorských zajatců je eskortována z kolašinského vězení do zajateckého koncentračního tábora v Soluni. Zajatci jsou mučeni a zabíjeni, podaří se jim však utéci do řeckých hor, získat zbraně …a po kračovat v partyzánském boji. Román jugoslávského autora, přímého účastníka bojů Černohorců proti německým a italským okupantům za 2. světové války. Skupina černohorských zajatců je eskortována z kolašinského vězení do zajateckého… koncentračního tábora v Soluni. Zajatci jsou mučeni a zabíjeni, podaří se jim však utéci do řeckých hor, získat zbraně a po kračovat v partyzánském boji.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Poznámka:	obálka Vincent Hložník
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	296
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Živé knihy : edice Svazu protifašistických bojovníků
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 11. 2021 10:12
Číslo položky:	240017

O autorovi

Mihailo Lalić

Mihailo Lalić byl srbsky spisovatel. Řadí se k mnohým autorům bývalé Jugoslávie, kteří si prošli národněosvobozeneckým bojem a své zkušenosti z něj zpracovali literárně. Černá Hora, ze které autor pocházel, byla během druhé světové války okupována Itálií. Lalić sepsal četné povídky, které v poválečných letech vycházely ve sbírkách. Mezi takové se řadí například Stezky svobody , Průzkumný oddíl , První sníh a další. Ve svých dílech Lalić rozebírá velký tlak na jednotlivé bojovníky, vedoucí k různým krizím; jak psychologickým, tak morálním. Rovněž také poukazuje na staré spory, které díky neklidné době vynikají na povrch. Důsledněji toto téma rozvinul hlavně ve své románové tvorbě, která logicky následovala později. V 50. a 60. letech tak byla sepsána významná díla, mezi které patří například Svatba , Štvanice , Zlé jaro , Válečné štěstí a Nad hlavou jen stromy . Za poslední dva uvedené romány získal Lalić literární ocenění; konkrétně cenu NIN za Válečné štěstí a za Lelejsku goru Njegošovu cenu. Některá Lalićova díla byla také během 60. a 70. let převedena do filmové podoby. V pozdějších letech byl zvolen za čestného člena Srbské i Černohorské akademie věd. Většinu života strávil v Herceg Novém a v Bělehradě, kde také na konci roku 1992 zemřel.

Více od autora