Fráňa Šrámek
10X SVĚTOVÁ ČETBA - Šalomounova pečeť + Fráter z Podskalí a jiné pražské obrázky + Stříbrný vítr + Muž, který znal presidenta + Rudý odznak odvahy + Swannova láska + Zářijové růže + Kumpáni + Anna z Pětiměstí + Král se zlatou maskou

1954 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

První románová práce národního umělce, který svým básnickým, prosaickým a dramatickým dílem vyslovil citový a smyslový život generace na přelomu století a let po první světové válce nikoli v dekadentním úniku do snů, nýbrž v oslavě plného využití lidského pozemského štěstí. Jedinou dějovou osnovou románu je citový a s…myslový vývoj a prožitky mladého studenta, jeho střídající se touha, naděje, obavy a zklamání mladého zamilování, jeho vzpoura proti šosáckým konvencím, náboženskému pokrytectví a měšťácké falešné cudnosti. Stříbrný vítr - symbol čisté nepokřivené lásky k životu - prostupuje celým románem a vyznívá v básníkovo poslání: "Mládí má zápasit, snad má i krvácet z ran. padne-li, znova se vztyčovat, musí i leccos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr ... " První románová práce národního umělce, který svým básnickým, prosaickým a dramatickým dílem vyslovil citový a smyslový život generace na přelomu století a let po první světové válce nikoli v dekadent…ním úniku do snů, nýbrž v oslavě plného využití lidského pozemského štěstí. Jedinou dějovou osnovou románu je citový a smyslový vývoj a prožitky mladého studenta, jeho střídající se touha, naděje, obavy a zklamání mladého zamilování, jeho vzpoura proti šosáckým konvencím, náboženskému pokrytectví a měšťácké falešné cudnosti. Stříbrný vítr - symbol čisté nepokřivené lásky k životu - prostupuje celým románem a vyznívá v básníkovo poslání: "Mládí má zápasit, snad má i krvácet z ran. padne-li, znova se vztyčovat, musí i leccos ztratit - jen dokud stále slyší z dálek svůj stříbrný vítr ... "

Obsažené svazky:

Kumpáni 1972 (158 s., 3. vyd.)
Rudý odznak odvahy 1958 (208 s., 1. vyd.)
Swannova láska 1964 (226 s., 1. vyd.)
Šalomounova pečeť 1989 (369 s., 1. vyd.)
Anna z Pětiměstí 1959 (289 s., 1. vyd.)
Zářijové růže 1982 (238 s., 1. vyd.)
Muž, který znal presidenta 1957 (229 s., 1. vyd.)
Stříbrný vítr 1954 (314 s., 10. vyd.)
Fráter z Podskalí a jiné pražské obrázky 1959 (193 s., 1. vyd.)
Král se zlatou maskou 1974 (266 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem na prodejně
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	158 + 208 + 226 + 369 + 289 + 238 + 229 + 314 + 193 + 266
Jazyk:	česky
Překladatel:	Eva Musilová, Josef Heyduk, Petr Pujman, Jiří Valja, Jiří Mucha
Edice:	78, 156, 163, 216, 226, 338, 437, 450, 515, 564. svazek ed. 78, 156, 163, 216, 226, 338, 437, 450, 515, 564. svazek ed. Světová četba, Světová četba sv. 226
Vydání:	Vydání v SNKLU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 10. 2026 8:39
Číslo položky:	1960912

O autorech

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…