Josef Kajetán Tyl
Strakonický dudák : národní báchorka se zpěvy o třech dějstvích

1950 | Státní nakladatelství dětské knihy

Toto vydání Tylova Švandy dudáka, "národní báchorky se zpěvy" , vychází v úpravě rež. Frejky a je určeno mládeži nejen jako ukázka věčně živé hry, od jejíhož prvního provozování uplynulo už více než sto let, ale také jako hra, kterou si má mládež zahrát v zájmových kroužcích. Proto jsou také ke knize připojeny Trnkovy …návrhy scén a kostýmů, kresby jednotl. postaviček a v doslovu přibližuje Frejka čtenářům charakter jednotlivých postav. Toto vydání Tylova Švandy dudáka, "národní báchorky se zpěvy" , vychází v úpravě rež. Frejky a je určeno mládeži nejen jako ukázka věčně živé hry, od jejíhož prvního provozování uplynulo už více než s…to let, ale také jako hra, kterou si má mládež zahrát v zájmových kroužcích. Proto jsou také ke knize připojeny Trnkovy návrhy scén a kostýmů, kresby jednotl. postaviček a v doslovu přibližuje Frejka čtenářům charakter jednotlivých postav.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	99 s., [7] l. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Trnka
Edice:	Knižnice pro střední školy
Vydání:	1. vyd. (Ve SNDK)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 3. 2024 19:51
Číslo položky:	801028

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora