Knihy
Historie
Antika
Luděk Urban
Konvergence ano či ne?

Luděk Urban
KOMPLET 13X DIALOGY Kult člověka + Čas lidského života + Industriální společnost v sociologické diskusi + Teilhard de Chardin, nová naděje katolicismu? + Konvergence ano či ne? + O lidech, ekonomice a demokracii + Ideály, iluze a skutečnost + Možnosti a meze + Naděje ze skepse + Co je národ? + Společnost hospodářských možností + Sionismus a antisemitismus + Lenin o ideologickém boji

1968 | Nakladatelství Svoboda

Práce, první v naší literatuře, ukazuje, jak změny v kapitalistickém a socialistickém hospodářství daly západním ekonomům, sociologům a publicistům podnět k teoriím, podle nichž dochází ke konvergenci, ba k vytvoření jakési nadtřídní industriální společnosti. Autor tyto teorie, pokud jde o jejich liberální mluvčí, zpro…blematizoval. S otevřenými antikomunisty, kteří vidí cíl konvergence v pohlcení socialistické soustavy soustavou kapitalistickou,nepolemizuje. Práce, první v naší literatuře, ukazuje, jak změny v kapitalistickém a socialistickém hospodářství daly západním ekonomům, sociologům a publicistům podnět k teoriím, podle nichž dochází ke konvergenci…, ba k vytvoření jakési nadtřídní industriální společnosti. Autor tyto teorie, pokud jde o jejich liberální mluvčí, zproblematizoval. S otevřenými antikomunisty, kteří vidí cíl konvergence v pohlcení socialistické soustavy soustavou kapitalistickou,nepolemizuje.

Obsažené svazky:

Ideály, iluze a skutečnost, eseje o socialismu 1968 (68 s., 1. vyd.)
Naděje ze skepse 1969 (65 s., 1. vyd.)
Kult člověka 1966 (60 s., 1. vyd.)
Společnost hospodářských možností, Dialogy 11 1970 (120 s., 1. vyd.)
Čas lidského života 1967 (82 s., 1. vyd.)
O lidech, ekonomice a demokracii 1968 (91 s., 1. vyd.)
Sionismus a antisemitismus 1970 (88 s., 1. vyd.)
Lenin o ideologickém boji 1971 (127 s., 1. vyd.)
Konvergence ano či ne? 1968 (54 s., 1. vyd.)
Co je národ? 1969 (77, [2], 1. vyd.)
Teilhard de Chardin, nová naděje katolicismu? 1967 (65 s., 1. vyd.)
Možnosti a meze, úvahy o budoucím vývoji naší společno... 1968 (60 s., 1. vyd.)
Industriální společnost v sociologické diskusi 1967 (71 s., 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

obálka s polepkou, jinak v pořádku

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obálka s polepkou, jinak v pořádku
Vazba:	sešit, brožovaná
Počet stran:	68 + 65 + 60 + 120 + 82 + 91 + 88 + 127 + 54 + 77 + 65 + 60 + 71
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Rathouský
Editor:	Jaroslav Poláček
Edice:	1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13. svazek ed. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13. svazek ed. Dialogy
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 9. 2026 12:0
Číslo položky:	1936734

O autorech

Jiří Cvekl

Jiří Cvekl byl český filozof a germanista. Po 2. světové válce se angažoval v sociální demokracii, po roce 1948 vstoupil do KSČ. Roku 1956 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Roku 1968 byl vyloučen z KSČ a roku 1970 byl převeden do Encyklopedického ústavu ČSAV. . Roku 1977, po vzniku Charty 77, Cvekl využil situace a Chartu veřejně kritizoval - poté mohl opět pracovat ve Filozofickém ústavu. Cvekl byl výrazným představitelem pokusu učinit z marxismu znovu filozofii, a nikoli ho chápat jako ideologii. V tomto smyslu byl jednou z klíčových osobností tzv. obrodného procesu 60. let v Československu. Výrazně ovlivnil též vnímání psychoanalýzy v Československu a na politické levici - roku 1965 vydal knihu Sigmund Freud, jejímž cílem bylo "aby výrazy freudismus a psychoanalýza přestaly být v rámci marxismu chápány jako pejorativní označení“. Posléze se věnoval filozofii času a časovosti.

Více od autora

Jiří Kořalka

Jiří Kořalka byl přední český historik. Jeho specializací byly národnostní vztahy v pozdní habsburské monarchii. Středoškolské studium absolvoval na gymnáziu v Prostějově a díky stipendiu též v americké Pensylvánii. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde zůstal do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském muzeu v Táboře. V letech 1990–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Jako hostující profesor přednášel na zahraničních univerzitách , kromě toho byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herder-Preis, v roce 2007 Cenu Antona Gindelyho. Jeho manželkou byla historička Květa Kořalková.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…