Arkadij Timofejevič Averčenko
Kámen na krku

1968 | Nakladatelství Odeon

Soubor povídek populárního ruského humoristy z počátku dvacátého století, který po Říjnové revoluci emigroval do západní Evropy azemřel vPraze. Humoristické povídky, zachycující humor všedních dnů, jsou založeny na situační komice a těží zhusta z paradoxu mezi vážností situace a banálním vyjádřením. Soubor povídek populárního ruského humoristy z počátku dvacátého století, který po Říjnové revoluci emigroval do západní Evropy azemřel vPraze. Humoristické povídky, zachycující humor všedních dnů, j…sou založeny na situační komice a těží zhusta z paradoxu mezi vážností situace a banálním vyjádřením.

Stav

Mírně opotřebená

špinavá obálka, zašlá obálka, lehce opotřebená obálka, vazba se začíná rozlepovat

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, špinavá obálka, zašlá obálka, lehce opotřebená obálka, vazba se začíná rozlepovat
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	162
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alena Morávková
Edice:	389. svazek ed. 389. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 8. 2025 13:40
Číslo položky:	1345384

O autorovi

Arkadij Timofejevič Averčenko

Arkadij Timofejevič Averčenko byl ruský spisovatel, humorista, satirik, dramatik a divadelní kritik. Narodil se v kupecké rodině. Nedokončil gymnázium a od patnácti let pracoval jako písař a úředník. V roce 1897 odjíždí pracovat do Donbasu a asi v roce 1900 do Charkova. Zde otiskl 31. října 1903 v novinách Jižní kraj svou první povídku Jak jsem pojistil život . V letech 1906-1907 přispíval do místních humoristických časopisů Štyk , Meč . V roce 1908 odjíždí do Petrohradu, kde se stal sekretářem časopisu Strekoza , který byl později přejmenován na Satirikon 1908–1913 a Nový Satirikon 1913–1918. Od roku 1913 byl pak jeho redaktorem. V letech 1910–1912 cestoval po Evropě s malíři Aleksejem Aleksandrovičem Radakovem a Nikolajem Vladimirovičem Remizovem. Z této cesty napsal knihu Výprava do západní Evropy satirikonovců: Južakina, Sanderse, Mifasova a Krysakova. Říjnovou revoluci nepřijal. V srpnu 1918 zastavili bolševici vydávání časopisu Nový Satirikon. Na podzim 1918 uprchl Averčenko na jih do Sevastopolu, kde se angažoval v novinách Приазовский край, Юг a Юг России proti bolševikům. 15. listopadu 1920 byl Sevastopol dobyt Rudou armádou. Averčenko odjel jednou z posledních lodí do Konstantinopole. V červnu 1922 přijel do Prahy, kde zůstal až do své smrti. V létě roku 1924 absolvoval oční operaci, po které mu lékaři zakázali pracovat. Začátkem roku 1925 byl hospitalizován se srdeční chorobou, které v březnu 1925 podlehl. Averčenkovu knihu Tucet nožů do zad revoluce četl Vladimir Iljič Lenin a spisovatele nazval „zuřivým psem, uboze vyjícím do plamenů Revoluce...“ Meduza Gordone, Falstaff, Foma Opiskin, Volk, Ave Na motivy Averčenkových děl napsal Jan Pišta divadelní hru Šalebné rozmary dam ...

Více od autora