Viktor Fischl
Dvorní šašci

1996 | Nakladatelství Elim

V dalším svazku Spisů Viktora Fischla se mohou čtenáři znovu setkat s proslulou autorovou prózou, která vyšla naposledy v r. 1990 a byla brzy rozebrána. Vypravěčem působivého příběhu pomsty, krutosti a utrpení je soudce, jemuž hrb, jímž je poznamenaný, umožní přežít peklo koncentračního tábora. Stane se totiž jedním z …„dvorních šašků“ na dvoře velitele tábora, sloužících jako atrakce a rozptýlení při jeho četných večírcích. Filmová práva k této knize zakoupil Miloš Forman. V dalším svazku Spisů Viktora Fischla se mohou čtenáři znovu setkat s proslulou autorovou prózou, která vyšla naposledy v r. 1990 a byla brzy rozebrána. Vypravěčem působivého příběhu pomsty, krutosti …a utrpení je soudce, jemuž hrb, jímž je poznamenaný, umožní přežít peklo koncentračního tábora. Stane se totiž jedním z „dvorních šašků“ na dvoře velitele tábora, sloužících jako atrakce a rozptýlení při jeho četných večírcích. Filmová práva k této knize zakoupil Miloš Forman.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	172
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Voves
Vydáno v:	Písek
Vystaveno:	16. 4. 2026 15:45
Číslo položky:	1705228

O autorovi

Viktor Fischl

Viktor Fischl , hebrejským jménem Avigdor Dagan, , byl český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista. Viktor Fischl se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové, kam se jeho rodiče přistěhovali z moravsko-slovenského pomezí. Otec Mořic Fischl byl knihvedoucí, matka Frieda byla rozená Ehrensteinová, oba příslušeli do Uher. Po maturitě na gymnáziu vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích od roku 1933 pracoval jako novinář na volné noze, přispíval do Českého rozhlasu, byl redaktorem sionistického týdeníku Židovské zprávy a parlamentním sekretářem menšinové Židovské strany, začal se zajímat o literaturu, psal své první básně, vydané v sbírkách Člověk na mezi, Jaro, Kniha nocí a Hebrejské melodie. V roce 1938 stihl promovat na doktora práv a oženit se se Stellou Bergerovou. Fischl dobře sledoval, co se s Židy provádělo ve 30. letech v Německu, nejistotu vystřídalo rozčarování z Mnichova a vztek, proto hned v roce 1939 emigroval s ženou a dětmi do Londýna, kde začal pracovat pro zahraniční odboj. V Benešově exilové vládě zajišťoval komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Do začátku září, než vypukla válka, zachránil z protektorátu asi dvě stě lidí, kterým v Londýně opatřil britská víza a zajistil pro ně v Anglii přijetí. V dubnu 1939 byl v Londýně představen Janu Masarykovi, který ho už předtím znal z jeho básní. Když Benešova exilová vláda přesídlila po obsazení Francie v roce 1940 z Paříže do Londýna, nabídl mu Masaryk, jenž byl nově jmenován ministrem zahraničí, místo na svém úřadě. Tak se začalo rozvíjet přátelství, které trvalo až do Masarykovy smrti v roce 1948. Až do konce války pak Fischl pracoval jako vedoucí oddělení pro kulturní propagandu v informačním odboru čs. exilového ministerstva zahraničí a jako styčný úředník mezi čs. vládou v exilu a čs. výborem anglického parlamentu. Působil také jako ...

Více od autora