Gramodesky
Audiokniha
Karel Poláček
Muži V Ofsajdu (3xLP)

Karel Poláček
Muži V Ofsajdu (3xLP)

1984 | Vydavatelství Supraphon

A - Muži V Ofsajdu
B - Muži V Ofsajdu
C - Muži V Ofsajdu
D - Muži V Ofsajdu
E - Muži V Ofsajdu
F - Muži V Ofsajdu A - Muži V Ofsajdu
B - Muži V Ofsajdu
C - Muži V Ofsajdu
D - Muži V Ofsajdu
E - Muži V Ofsajdu
F - Muži V Ofsajdu

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 17. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

VG+ | VG+

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 22. 12. 2025

Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 22. 12. 2025	~~1 499 Kč~~ 1 210 Kč
Stav Velmi dobrý NM \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 22. 12. 2025	1 200 Kč
Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 22. 12. 2025	1 000 Kč

O knize

Stav:	VG+ \| VG+
Poznámka:	Minimum vlásečnic, jen na 5. straně malý škrábanec, na minutu vg, jinak nm, lehce opotřebený obal
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	23. 3. 2022 20:9
Číslo položky:	302150

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora