Gramodesky
Mluvené slovo
Josef Bohuslav Foerster
Melodramy Na Verše Jana Nerudy

Josef Bohuslav Foerster: Melodramy Na Verše Jana Nerudy

Josef Bohuslav Foerster, Prague Radio Symphony Orchestra, Otakar Zich, Otakar Ostrčil, Otakar Jeremiáš
Melodramy Na Verše Jana Nerudy

1962 | Vydavatelství Supraphon Gramofonový klub

A1 - Romance Štědrovečerní, Op. 155
A2 - Romance O Karlu IV.
B1 - Romance O Černém Jezeře, Op. 6
B2 - Balada Česká, Op. 8 A1 - Romance Štědrovečerní, Op. 155
A2 - Romance O Karlu IV.
B1 - Romance O Černém Jezeře, Op. 6
B2 - Balada Česká, Op. 8

Objednávky po 17. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

VG+ | VG+

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 31. 12. 2025

O knize

Stav:	VG+ \| VG+
Poznámka:	Drobné vlásečnice, drobné škrábance, lehce opotřebený obal
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	3. 1. 2024 14:45
Číslo položky:	723937

O autorech

Josef Bohuslav Foerster

Josef Bohuslav Foerster byl český hudební skladatel, pedagog, spisovatel a hudební kritik. J. B. Foerster pochází z kantorského rodu s dlouhou hudební tradicí. Otec, Josef Förster , byl významnou osobností pražského hudebního života. Proslul zejména jako ředitel kůru u sv. Vojtěcha, kde usiloval o reformu chrámové hudby v duchu ceciliánského hnutí. Roku 1887 byl povolán na kapelnické místo u sv. Víta. Pedagogicky působil na učitelském ústavu a na Pražské konzervatoři. Jako skladatel na sebe upozornil především skladbami církevními a varhanními. Důkazem všeobecně uznávané hudební autority Josefa Foerstera je jeho zvolení členem Akademie věd. Matka J. B. Foerstera, Marie, roz. Hladíková , byla rovněž hudebně vzdělaná stejně jako všichni jeho sourozenci . Mladší bratr Viktor Foerster byl malířem a mozaikářem. Josef Bohuslav byl vychováván v harmonickém rodinném prostředí prodchnutém uměním a intelektem. Otec, ačkoliv si z praktických důvodů nepřál, aby se jeho děti věnovaly hudbě „z povolání“, si velmi zakládal na jejich hudebním vzdělání. Devítiletého J. Bohuslava poslal do klavírního ústavu Celestýna Müllera, po třech letech byl převzat do domácího vyučování. Osenický děd Foerster ho učil na violoncello, Josef Cainer na varhany. Mezi lety 1871-1875 vystudoval J. Bohuslav gymnázium ve Spálené ulici a od roku 1875 pokračoval ve studiu na vyšší reálce pražské, kde byly položeny základy jeho všestranné vzdělanosti, zájmu o literaturu a malířství. Odtud také pramení jeho obdiv k tvorbě Josefa Václava Sládka, který trval po celý život. Před ukončením střední školy J. B. Foerstera hluboce zasáhla smrt jeho milované matky. Tato smutná událost se pravděpodobně výrazně promítla do základní nálady a charakteru Foersterovy rané tvorby. Po maturitě začíná na přání otce studovat chemii na německé tech...

Více od autora

Otakar Zich

Otakar Zich byl český skladatel a estetik. V letech 1897–1901 poslouchal na pražské filozofické fakultě přednášky z matematiky, fyziky a estetiky. Byl žákem vynikajícího estetika Otakara Hostinského a chráněnec obrazoboreckého muzikologa a kritika Zdeňka Nejedlého. V letech 1903–1906 vyučoval fyziku a matematiku na střední škole v Domažlicích. V letech před první světovou válkou Zich žil v Praze, kde se aktivně podílel na hudebním životě jako kritik. Z této funkce podporoval snahy Nejedlého pro-smetanovské kliky proti intelektuálním zastáncům Antonína Dvořáka, zejména během tzv. Dvořákovy aféry v letech 1911–1914, kdy zpochybňoval uměleckou integritu Dvořákovy kompozičního jazyka. Tyto aktivity pevně spojily Zicha s akademickým okruhem Nejedlého na Univerzitě Karlově, kde se roku 1911 habilitoval z estetiky. V letech 1919–1923 dojížděl z Prahy do Brna, kde na Masarykově univerzitě zřídil a vedl filozofický seminář. Přednášel zde nejen z dějin filozofie, ale také a především z psychologie a estetiky. Roku 1924 byl jmenován profesorem estetiky na Univerzitě Karlově, kde obnovil a až do své smrti roku 1934 vedl estetický seminář. Zemřel v červenci 1934 a pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Jako skladatel byl Zich z velké části samoukem, ačkoli bychom ho mohli označit za pokračovatele post-smetanovské linie českých skladatelů . Jeho hlavními příspěvky ke koncertnímu životu v Praze byly opery Malířský nápad , Vina a Preciézky . Také vytvořil několik sólových vokálních a sborových skladeb. Jeho hudební styl je rozkročený mezi pozdním romantismem a raným neoklasicismem, spojujících hutnou orchestraci, Wagneriánské leitmotivy a mohutně lineárním kontrapunktem s hravou ...

Více od autora