Všichni Autoři a témata

Michal Hampala (1)

Autor publikace o českých lyžařských střediscích.

Michal Guibert (2)

Michal Gondek (2)

Narozen 1985. Mgr., filozof a bohemista.

Michal Goetz (1)

Narozen 1972. MUDr., psychiatr, autor odborných prací z oboru, též publikace o střelbě.

Michal Gáfrik (2)

Slovenský literární vědec, historik a editor.

Michal Gabriel (2)

Narozen 25. 2. 1960 v Praze. Sochař a pedagog.

Michal Frelich (2)

MUDr., Ph.D., anesteziolog, intenzivista .

Michal Franta (2)

Autor učebnice ruštiny.

Michal Fránek (2)

Narozen 28. 9. 1980. Mgr., Ph.D., literární historik, zaměřený na českou literaturu 19. století.

Michal Firc (1)

Michal Fieber (2)

Narodil se 26. 10. 1943 v Praze. Otec, Jaroslav Čejka, byl úředníkem, po roce 1945 pak krátce sázkovým podnikatelem; roku 1968 vydal knihu o dostihovém sportu Jistá je jen smrt. – Jaroslav Čejka po maturitě na jedenáctileté střední škole v Praze krátce pracoval jako dělník u Vodních staveb. V letech 1961–1967 studoval na Stavební fakultě ČVUT obor hydrotechnické stavby. Zaměstnán byl nejprve jako projektant v pražském Hydroprojektu , poté jako kulisák v Tylově divadle. V letech 1971–1972 byl programovým pracovníkem Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, 1972–1973 dramaturgem Uměleckého studia mladých Rubín, 1973–1974 vedoucím programového oddělení Pražského podniku služeb mládeže a 1974–1976 náměstkem ředitele téhož podniku. Roku 1976 vstoupil do aparátu Městského výboru SSM v Praze, po roce přešel na oddělení kultury Českého ÚV SSM . Roku 1982 se stal vedoucím redaktorem Kmene a členem předsednictva Svazu českých spisovatelů. V roce 1987 převzal funkci šéfredaktora Tvorby, roku 1989 byl jmenován vedoucím odboru kultury a zástupcem vedoucího oddělení ÚV KSČ. Z funkce odešel po listopadu 1989. Dva roky byl nezaměstnaný, od roku 1992 pracoval jako externí redaktor nakladatelství Fortuna Print a textař reklamní agentury GGK, kde se stal roku 1994 kreativním ředitelem. V letech 1996–1999 byl kreativním ředitelem reklamní agentury A-Z. Později pracoval jako externí jazykový redaktor a editor pro Pražskou vydavatelskou společnost. Od roku 1999 je v invalidním a od roku 2007 ve starobním důchodu. Od 1964 publikoval v časopisech Květy, Červený květ, Host do domu, Československý voják, Mladá fronta, Mladý svět, Literární měsíčník, Svět práce, Amatérská scéna, Práce, Rudé právo, Tvorba, Kmen , Nové slovo , Nedělní noviny (v roce 2000 zde vyšla pod pseud...

Michal Feitl (1)

Ing., spoluautor vysokoškolských skript "Městské komunikace II".

Michal Dvořák (1)

Grafik.

Michal Ducháček (2)

Narozen 27. 1. 1978 v Jičíně. Mgr. Botanik, taxonom, florista, kurátor československého herbáře Národního muzea v Praze.

Michal Dobrovolský (1)

Michal Daniš (1)

Slovenský geodet a kartograf.

Michal Dado (1)

Slovenský ekonom a politolog.

Michal Čunderle (2)

doc. MgA. Mgr. Michal Čunderle, Ph.D. . Teatrolog, nakladatel, pohádkář, vedoucí katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU, učitel výchovy k řeči, dialogického jednání, autorského čtení, interpetačního a diplomového semináře.

Michal Cihla (2)

Narozen 1969. Muzeolog, práce z regionální historie Podřipska.

Michal Cigánek (1)

Sportovec, cestovatel, dobrodruh. Autor cestopisné publikace o Novém Zélandu.

Michal Chorváth (2)

Michal Chorváth byl slovenský a československý básník, literární kritik, politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Slovenské národní rady a poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění na počátku normalizace. Pocházel z rodiny obchodníka. Základní školu vychodil v rodné obci, na gymnázium chodil ve Zvolenu. Pak navštěvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale přešel z ní na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval filozofii a estetiku. Ve studiu těchto oborů pokračoval i po válce v Bratislavě. Působil jako básník a literární kritik. Zabýval se překlady francouzské literatury. Je autorem básnické sbírky Hlas tejto chvíle a sborníků kritických statí Cestami literatúry 1-2, Z prielomu. Zabýval se i regionálním výzkumem, publikoval studii Črty z dejín slovesnosti v Slovenskom Pravne. Byl aktivní i jako politik. V letech 1948-1949 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Už během pražských studií se zapojil do slovenského studentského kruhu Detvan a sblížil se s komunistickým hnutím. Aktivně se účastnil Slovenského národního povstání, po jeho porážce přešel ze Zvolena do Košic. V období duben - září 1945 zastával post pověřence informací v 5. Sboru pověřenců. Od listopadu 1945 do konce roku 1947 byl vedoucím odboru osvěty na Pověřenectví školství a osvěty. V letech 1949-1950 byl předsedou slovenské sekce Svazu československých spisovatelů. Z funkce byl sesazen v roce 1950 v době počínajícího vytěsňování národně orientovaných slovenských komunistů v souvislosti s tažením proti takzvanému buržoaznímu nacionalismu. V letech 1950-1952 přednášel na Filozofické fakultě UK v Praze obor slovenská literatura. V letech 1953-1954 vedl redakci časopisu Kultúrny život a působil jako redaktor deníku Pravda. V období let 1955-1961 zastával post redaktora Slovenského vydavatelství krásné literatu...

Michal Charypar (2)

Nerozen 11. 5. 1978 v Praze. Mgr., PhD., literární vědec , publikace z oboru.

Michal Černík (1)

Narozen 29. 9. 1973 v Rakovníku. Výtvarník, malíř, kreslíř, autor knihy karikatur.

Michal Čáp (2)

Michal Bureš (2)

Narozen 19. 12. 1960 v Děčíně. Básník, textař, autor poezie a prózy pro děti, televizní scenárista, vystudovaný strojní inženýr.

Michal Bukovič (1)

Narozen 17. 9. 1943, zemřel 31. 1. 2008. Textař.

Michal Brůžek (1)

Narozen 5.12.1974 Praha. Cestovatel, fotograf, publicista, spoluautor cestopisné publikace.

Michal Brouček (1)

Narozen 6.2. 1964 v Kladně, cestovatel a fotograf.

Michal Breznický (2)

Překladatel z angličtiny do slovenštiny.

Michal Beneš (1)

Narozen 21. 4. 1947. Publikuje v oboru teorie a dějiny architektury, mezinárodní ochrana materiálního a nemateriálního kulturního dědictví.

Michal Beck (2)

Narozen 1993 v Praze. Publicista.

Michal Bauer (2)

Narozen 1980. PhDr., učitel, dokumentární publikace o životě v Ugandě.

Michal Adrant (1)

Michajl Nuʿajme (2)

Libanonský spisovatel, básník, dramatik a literární kritik.

Michail Vladimirov Josifov (1)

Michail Vasil'jevič Vasil'jev (2)

Ruský spisovatel a esejista.

Michail Sergejevič Kolesnikov (2)

Ruský spisovatel.

Michail Sergejevič Achmanov (1)

Ruský fyzik, od r. 1991 překladatel a spisovatel.

Michail Ščigol (1)

Michail Ščigol se narodil 26. srpna r.1945 v Čeljabinsku Ruské federaci ukrajinským rodičům. Vystudoval Kyjevskou Národní univerzitu stavebnictví a architektury a nástavbu urbanistiky Vysoké školy architektury v Moskvě. Už v té době se soustavně věnuje architektuře, sochařství a malbě. Od roku 1969 pořádá samostatné výstavy a prezentuje své umění : Ukrajina, Československo, Česká republika, Německo, Slovenská republika, USA, Rakousko, Italie, Belgie. K dnešnímu dni je to je to 90 samostatných výstav, nejdůležitější z nichž : sidlo Evropského parlamentu v Bruselu 2008 ,muzeum Andy Warhola 1991,2005, parlament České republiky 2004, muzeum Moderního umění Ukrajiny v Kyjevě 2011, Art-centr Oděssa 2011, Katedrála Sv. Vita v Praze 2011 V roce 1970 se stává členem Svazu architektů Ukrajiny. V roce 1993 je přijat do Unie výtvarných umělců ČR a je členem International Association of Art UNESCO. Na jaře roku 1990 přijíždí do Československa, kde se sbližuje s významnými českými umělci – malíři Vladimirem Komárkem, Karlem Valtrem a sochařem Viktorem Koněčným. Jeho první výstava v Československu se uskutečnila v muzeu města Železnice v létě 1990. V roce 1999 mu bylo uděleno české státní občanství. Od roku 1988 se umělec věnuje výhradně malbě. Tvoří rozsáhlé cykly: Velká třešňová loupež , Noci v Železnici , Tristan a Isolda , Ateliér, z černobílého soukromí , Skicák strýčka Tea , Jsem Tančící dům , Biblické náměty , Povodňová zátiší , Se Šporkem a Braunem , A.V.E. Valdštejn , Jen krátká návštěva potěší , Kalvárie XX století , Křižova cesta pro kostel Sv. Bartoloměje , Deníky Franze Kafky , a další celkem víc než 500 obrazů. Pro jeho malované příběhy jsou typické nadsázka, prvky grotesky a jemná sebeironie. Michail Ščigol patří k výrazným osobnostem současné české výtvarné scény. Ve svém díle vychází z evropského expresionismu. Spouje zde ...

Michail Petrovič Loskutov (1)

Ruský prozaik.

Michail Odarčenko (2)

Narozen 29. 5. 1955. PhDr., CSc., poradce v oblasti podnikání a řízení. Autor veřejných projevů a publikací z oblasti literární vědy, umění a veřejné správy, též odborných překladů, filmových scénářů, poezie, prózy a písňových textů.

Michail Nikolajevič Šul‘ženko (1)

Ruský autor odborných publikací o letectví a železniční dopravě.

Michail Nikolajevič Skatkin (2)

Autor prací z oblasti pedagogiky.

Michail Nikolajevič Aleksejev (1)

Ruský spisovatel.

Michail Michajlovič Čulaki (2)

Ruský spisovatel, syn skladatele Michaila Ivanoviče Čulaki.

Michail Matvejevič Godenko (1)

Ruský básník a spisovatel.

Michail Markovič Šejnman (2)

Autor tendenční církevněhistorické studie.

Michail Ljubarskij (2)

Michail Krausnick (1)

MICHAIL KRAUSNICK západoněmecký spisovatel a dramatik, narozený roku 1943 v Berlíně, vystudoval literární vědu a sociologii na univerzitě v Heidelbergu. Žije v Neckarge-miindu. Je angažovaným spisovatelem, v jeho dílech se výrazně projevuje smysl pro sociální problematiku, např. život lidí vyřazených ze společnosti nebo příslušníků takzvaných okrajových skupin. Jeho nejoblíbenějším žánrem je však sciencc-fiction. Píše vědeckofantastické povídky, např. Aféra Paracana , rozhlasové i televizní hry, básně, kabaretní texty, filmové scénáře i divadelní hry. Jeho zatím nejúspěšnější román Smrtonosný mrak varuje před možností, kterou představuje nekontrolovaný technický a průmyslový vývoj. V závěru si bere slovo sám: ,,Všichni jsme povinni veřejně a kriticky bojovat za lepší budoucnost a vysvobodit náš svět, životní prostředí a zdraví z moci těch, kteří je zamořují, otravují a ničí."

Michail Jur'jevič Lermontov (2)

Michail Jurjevič Lermontov byl ruský básník, spisovatel, dramatik a malíř, klasik ruského romantismu. Mnohé z jeho básní se staly lidovými písněmi. Narodil se v rodině armádního kapitána a záhy zesnulé matky z bohaté rodiny Arseněvových a Stolypinových. Po smrti matky ho vychovávala babička E. A. Arseněvová na venkovském statku. Traumatizující vztahy mezi otcem a babičkou vylíčil v lyrických verších a raných dramatech . Díky babičce, jejíž sestra byla provdána na Kavkaze, poznal již v dětství severní část pohoří. Kavkaz se tak stal věčnou inspirací jeho tvorby. Po dětství stráveném na usedlosti Tarchany se vrátil do Moskvy. M. J. Lermontov studoval na privilegovaném Moskevském šlechtickém ústavu a následně politologii na Moskevské univerzitě, kterou po dvou letech opustil. Absolvoval vojenskou školu a jako gardový poručík působil v Carském Sele. Dvakrát byl z trestu přeložen na Kavkaz – poprvé za báseň Smrt básníka na počest Puškinovi, podruhé za souboj. V patrně vyprovokovaném souboji byl M. J. Lermontov v roce 1841 zabit.

Michail Jevlampijevič Karyšev (1)

Ruský autor publikací o práci sovětských soudů a politických soudních procesech.

Michail Ivanovič Volkov (1)

Autor Slovníku politické ekonomie.

Michail Ivanovič Rzjanin (2)

Michail Ivanovič Kalinin (2)

Michail Ivanovič Kalinin byl sovětský komunistický politik. V letech 1919 až 1946 byl titulární hlavou sovětského státu. Jeho jméno dostala mimo jiné města Tver a Královec. Pocházel z rolnické rodiny. Absolvoval základní 4letou školu a od roku 1896 pracoval jako dělník v Putivlské továrně v Petrohradě. Aktivně působil v dělnickém socialistickém hnutí. V letech 1905-1907 se zúčastnil první ruské revoluce. V roce 1906 se oženil s Estonkou Jekatěrinou Lorbergovou . V roce 1912 byl zvolen členem ústředního výboru Ruské sociálně demokratické strany pracujících. Podílel se na zakládání novin Pravda. Během únorové revoluce v roce 1917 byl jedním z hlavních vůdců vzbouřených dělníků a vojáků v Petrohradě. Během občanské války se věnoval akvizičně-propagandistické činnosti. Od roku 1919 předseda Všeruského Ústředního výkonného výboru, od prosince 1922 předseda Centrálního výkonného výboru SSSR. Od ledna 1938 předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Ve 30. a 40. letech patřil mezi Stalinovy nejbližší spolupracovníky. Na postu formální hlavy Sovětského státu však neměl velké pravomoci. Byl jediný ze Stalinových spolupracovníků, který pocházel z chudé rolnické rodiny, a tento fakt strana využívala i k propagandistickým účelům k získání sympatii obyvatel venkova. Podílel se na několika represích vůči vedoucím příslušníkům komunistické strany, státu, armády, vědy a kultury i běžným občanům země. Kalinin si zřejmě byl vědom okolností čistek a ve více případech se snažil obviněným pomoci. Zachránil např. pozdějšího maršála Leonida Govorova, svého přítele revolucionáře Avela Jenukidzeho však již před zastřelením nezachránil. Podle některých názorů byl Kalinin v pozdějším období pouze pasivní postavou podepisující vládní dokumenty. Dokonce i v případech, kdy byl jmenován do rozhodovacích funkcí různých komisí, prý jeho názor ostatní politici nebrali n...

Michail ič Vasil'jev (1)

Michail Grigor'jevič Anochin (1)

Michail Fedorovič Tomme (2)

Ruský zootechnik.

Michail Fedorovič Subbotin (2)

Ruský astronom, autor prací z oboru. Také se zabýval malířstvím.

Michail Davydovič Kammari (1)

Ruský autor ideologické literatury.

Michail Davidovič Tovarovskij (1)