Všichni Autoři a témata

Planet Alfa (1)

PJ Kaiowa (2)

Ilustrátor, grafik, autor komiksů.

Pixar (2)

Pius (2)

Papež, pontifikát 1939-1958.

Pius (2)

Papež, pontifikát 1922-1939.

Pitro Martin (2)

Pišlova Čížková (2)

Piper Kerman (1)

Piper Eressea Kerman je americká autorka, která byla v roce 1998 odsouzena za trestný čin praní špinavých peněz k patnáctiměsíčnímu trestu odnětí svobody . Její vzpomínky na zážitky z vězení, Orange Is the New Black: My Year in a Women's Prison, byly adaptována do uznávaného komediálně-dramatického seriálu Netflixu Orange Is the New Black. Po opuštění vězení Kerman často hovoří o vězněných ženách a o svých vlastních zkušenostech. Nyní pracuje jako komunikační stratéžka pro neziskové organizace. Kerman se narodila v Bostonu v rodině právníků, lékařů a pedagogů. Vystudovala Swampscott High School v Swampscott, Massachusetts v roce 1987, a Smith College v roce 1992. Považuje se za WASP, její děda z otcovy strany byl ruský žid. V roce 1993 Kerman měla vztah s Catherine Cleary Wolters , dealerkou heroinu pracující pro nigerijskou mafii, které Kerman pomáhala prát peníze. V roce 1998 byla Kerman obviněna z praní peněz a obchodu s drogami a přiznala vinu. Od roku 2004 si odpykávala 13 měsíců z původního 15 měsíčního trestu ve věznici s minimální ostrahou FCI Danbury v Danbury v Connecticutu. Během trestu vytvořila web „The Pipe Bomb“, aby dokumentovala svůj život za mřížemi. Kermanina autobiografická kniha – Orange Is the New Black: Můj rok v ženské věznici, byla publikována nakladatelstvím Spiegel & Grau dne 6. dubna 2010. Následovala televizní adaptace vytvořená Jenji Kohan. Premiéru měla 11. července 2013 na Netflixu a vysílala se sedm sezón. Kerman v seriálu hraje Taylor Schilling. Orange is the New Black získal ohlas u kritiků a čtyři ceny Emmy. Kerman působí ve správní radě Women's Prison Association. 10. února 2014 obdržela cenu Justice Trailblazer Award 2014 od John Jay College of Criminal Justice Center on Media, Crime & Justice. 25. února 2014 Kerman vypovídala na jednání před Senátním podvýborem pro ústavu, občanská práva a lidská práva, kter...

Piper CJ (2)

Pip Waller (2)

Britská herbalistka a léčitelka.

Pip Jones (1)

Historička.

Pip Beck (1)

Britská radiotelegrafistka, autorka vzpomínek na 2. světovou válku.

Piotr Zychowicz (2)

Piotr Zalewski (1)

Piotr Wróblewski (2)

Polský informatik.

Piotr Wojtków (2)

Piotr Paziński (2)

Polský prozaik, esejista, literární historik a kritik, filozof, novinář, překladatel z hebrejštiny a jidiš.

Piotr Bednarski (1)

Piotr Bednarski – polský básník a prozaik, narozen v roce 1938 v Oryszkovcích nad Podolem. Verše: Archa příměří , Jachtařská píseň , Dva plameny Povídkové sbírky: Kapky soli , Kouzelné semeno , Morze u Wezglowie Romány: Lancelot , Parsifal Básnická sbírka: Kouzelnice Nilat Knihy: Modrý sníh – z francouzského originálu „Les neiges bleues“ – úděsné vzpomínky na roky hrůzy v sibiřském gulagu

Pinkinder Sahota (1)

Pink (1)

Pingwa Jia (1)

Čínský spisovatel.

Pindaros (2)

Pindaros je považován za nejvýznamnějšího starověkého řeckého představitele sborové lyriky. Psal sborové písně oslavující příslušníky řecké aristokracie, vítěze olympiád i dalších sportovních soutěží. Také ve svých dílech připomíná mytologické příběhy a snaží se určit morální hodnoty. Jeho umění mu získalo velkou proslulost, mezi jeho osobní přátele patřili představitelé významných aristokratických rodů. Z úcty k básníkovi, který opěvoval jeho předka, ušetřil Alexandr Veliký Pindarův dům při dobytí Théb. Bohatá Pindarova tvorba byla rozdělena do sedmnácti knih, z nichž se nám dochovaly pouhé čtyři knihy tzv. epiniků, tj. sborových písní oslavujících vítěze v závodech a v gymnických hrách . Z ostatní Pindarovy tvorby známe jen fragmenty. Epiniky, někdy krátké, jindy značně rozsáhlé, psal Pindaros především na objednávku zákazníků, často i vysoce postavených osobností. Básník v nich oslavuje jejich vítězství a přidává k tomu související lyricky stylizovaná mytologická vyprávění. Jeho poezie je vážná, hloubavá, rytmicky je velmi bohatá a plná mohutných a odvážných básnických obrazů, které jsou však místy těžké až k nesrozumitelnosti.

Pim den Boer (1)

Profesor kulturní historie Evropy na universitě v Amsterodamu.

Pilátová Agáta (2)

Piia Leino (2)

Finská novinářka a spisovatelka. Autorka románů.

Pietro Sj Vanetti (1)

Pietro Perugino (1)

Pietro Pavan (1)

Pietro di Cristoforo Vannucci (1)

Pietro Bono (1)

Italský fyzik a alchymista.

Pietro Archiati (2)

Italský teolog a filozof.

Pieter J Goedhart (1)

Nizozemský autor, zabývá se česko-nizozemskými vztahy a projekty.

Pieter Coll (2)

Piet Modrian (1)

Piers Torday (1)

Piers Torday se narodil 6. dubna v hrabství Northumberland na severu Anglie. Pracoval v divadle Pleasance, v komediích a spolupracoval s televizí. V hloubi duše se však chtěl stát spisovatelem, a když jeho otec napsal ve věku 60 let svou první knihu , nechal se inspirovat. Nyní žije v Londýně.

Pierrette Nardo (1)

Francouzská pěstitelka rostlin a odbornice na jejich využití. Práce z oboru.

Pierre-Samuel Dupont de Nemours (1)

Francouzský ekonom, politik a spisovatel.

Pierre-Marie de la Croix (1)

Francouzský bosý karmelitán, autor publikací s křesťanskou tematikou.

Pierre Vincenti Piobb (2)

Publikuje v oblastech: astrologie; dějiny; proroctví; předpovědi.

Pierre Véry (1)

Francouzský spisovatel a scenárista, autor kriminálních románů, též knihy pro mládež.

Pierre van Paasen (1)

Pierre Thomas (2)

Francouzský biochemik, zakladatel katedry biochemie na Lékařské fakultě v Cluji .

Pierre Sipriot (1)

francouzský novinář, autor historických publikací

Pierre Schaeffer (2)

Pierre Henri Marie Schaeffer byl francouzský hudební skladatel, známý jako zakladatel tzv. konkrétní hudby - musique concrète. Byl prvním, kdo použil jako kompoziční prostředek magnetofonový pás. Jeho význam spočívá v tom, že slovník hudební řeči rozšířil na zvuky jakéhokoliv původu. Pierre Schaeffer se narodil v Nancy. Oba jeho rodiče byli inženýři a zpočátku se zdálo, že je Pierre bude v povolání následovat. Vystudoval technickou univerzitu „École Polytechnique“ a poté pracoval nějaký čas jako inženýr telekomunikací ve Štrasburku. V roce 1936 přechází jako zvukový technik do rozhlasového studia ORTF v Paříži. Zde poprvé začal experimentovat s magnetofonovými záznamy, přičemž využíval benevolence vedení radiostanice, které jej nechalo užívat veškeré vybavení. Zkoušel hrát zvuky pozpátku, různými rychlostmi, mixoval je a dolaďoval s jinými; zkoušel všechny techniky, které byly v té době prakticky neznámé. V roce 1942 spoluzaložil studio, později známé jako „Club d'Essai“, které hrálo roli v aktivitách francouzského odboje během druhé světové války a později se stalo středem hudební činnosti. Jeho prvním dokončenou skladbou, která byla výsledkem právě těchto experimentů, byla Étude aux chemins de fer z roku 1948) vytvořená z nahrávek pořízených snímáním zvuků železnice. V roce 1949 společně s Pierrem Henrym založil výzkumný tým pro studium „musique concrète“ , která posléze v roce 1951 přešla pod patronát ORTF, studia vybaveného v té době nejmodernější nahrávací technikou, což Schafferovi umožnilo rozvinout svůj tvůrčí potenciál. Pravděpodobně nejvýznamnějším Schafferovým dílem, a to i z hlediska teoretického, je kompozice Traité des objets musicaux z roku 1966, ve které se pokusil o klasifikaci zvuků podle objektů, které je produkují. Jeho rozdělení tzv. znělých předmětů obsahuje sedm kategorií: Schaeffer působil též jako pedagog na různých ško...

Pierre Rimbert (2)

Pierre Ray (1)

Francouzský autor románu z prostřední amerických milionářů.

Pierre Quet (1)

Francouzský novinář, spoluautor knih psaných s Pierrem Accocem.

Pierre Pichot (1)

Psychiatr, neuropsychiatr.

Pierre Nemours (1)

Francouzský spisovatel, novinář.

Pierre Morhange (1)

Pierre Miguel (1)

Pierre Merle (1)

Francouzský novinář a spisovatel.

Pierre Martineau (1)

Kanadský novinář.

Pierre Martin (2)

Pierre Mari (2)

Francouzský filolog, literární vědec. Specialista na období renesance.

Pierre Marc (1)

Ověřeno v BNF.

Pierre Lévy (1)

Francouzský sociolog a filosof působící v oblasti etiky v informačních a komunikačních technologií.

Pierre Le Rouzic (1)

Pierre Humbourg (1)

Francouzský spisovatel.

Pierre Hadot (2)

Francouzský filosof a historik filosofie, specialista na antickou, především novoplatónskou filosofii. Ředitel École des hautes études en sciences sociales od roku 1964 do roku 1986 a profesor na Collège de France od roku 1982 . Emeritní profesor tamtéž od roku 1991. Jeho manželkou byla historička filosofie Ilsetraut Hadotová. Jeden z prvních, kteří ve Francii představili Wittgensteinovu filosofii. Je slavný i jako analytik koncepce filosfii v starověkém Řecku; zabýval se i "spirituálními cvičeními" antické filosofie . Jeho ústředním tématem bylo posuzovat filosofy podle jejich činů, nikoliv slov. Klíčem k porozumění původnímu filosofickému impulsu je pro něj postava Sókrata.