55441–55500 z 153279 Autoři
R Hora (1)
Více od autora
R Hart (2)
Více od autora
Quirin Jedlička (1)
Narozen 31. 1. 1953 v Brně. Malíř, sochař a básník, vystudovaný elektrotechnik.
Více od autora
Quintette Du Hot Club De France (2)
Quintette du Hot Club de France byla průkopnickou skupinou v žánru gypsy jazzu, kterou ve 30. letech 20. století založili kytarista Django Reinhardt a houslista Stéphane Grappelli. Soubor byl jedním z prvních, který prosadil kytaru jako hlavní nástroj v jazzovém prostředí, přičemž Reinhardtova inovativní technika a skladby se staly velmi vlivnými. Hudba skupiny se vyznačovala houpavým rytmem, virtuózními sóly a prolínáním romské hudby s americkým jazzem. Během své existence se kvinteto významně podílelo na popularizaci tohoto stylu jazzu v Evropě i mimo ni. Jejich vystoupení se vyznačovala improvizací a jedinečným zvukem, který kombinoval akustické kytary, housle a kontrabas. Navzdory výzvám druhé světové války, která vedla k dočasnému rozpuštění kapely a rozchodu jejích členů, jejich odkaz rostl i posmrtně, neboť jejich nahrávky byly oslavovány dalšími generacemi jazzových nadšenců.
Více od autora
Quido Mann (3)
Narozen 29.9.1887 v Budyni nad Ohří, zemřel 5.9.1976 v Praze. MUDr., dětský lékař, publikace z oboru.
Více od autora
Quickflight (1)
Americko-kanadská skupina, která se pohybovala v křesťanských i světských kruzích. Hudebně byli přirovnáváni k Ultravox a U2 . Na dalších nahrávkách se jejich produkce zlepšila a členové skupiny jsou stále aktivní.
Více od autora
Quassim Cassam (2)
Britský vysokoškolský pedagog filozofie keňského původu zaměřený na Kantovu filozofii.
Více od autora
Quan (1)
Více od autora
Provisorium (1)
Dežo Ursiny byl významný slovenský hudebník, skladatel a klíčová postava československé a slovenské rockové scény. Narodil se 4. října 1947 v Bratislavě a jeho kariéra trvala od 60. let 20. století až do jeho předčasné smrti v roce 1995. Ursiny byl známý svým jedinečným stylem, který kombinoval prvky rocku, jazzu a umělecké hudby, často označovaným jako progresivní nebo art rock.
Více od autora
Proto (1)
Více od autora
Prokopios z Kaisareie (1)
Prokopios z Kaisareie byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I. Prokopios se narodil v bohatém přístavním městě Caesarei, které bylo administrativním centrem a sídlem správce provincie Palestiny. Patronem města byl křesťanský mučedník Prokopios, který zahynul v roce 303 za Diocletianova pronásledování křesťanů, a Prokopios dostal své jméno, v klasickém období neobvyklé, bezesporu po něm. Pocházel ze zámožné rodiny, měl tedy i dobré vzdělání. Lze předpokládat, že navštěvoval proslulou řečnickou školu v Gaze, a osvojil si tu znalost klasické řecké literatury, je také možné, že studia dokončil na právnické škole v Berytu. Prokopiovým rodným jazykem byla řečtina, ovládal však i latinu a do jisté míry i perštinu a gótštinu. Roku 526/527 byl přidělen jako poradce do štábu vojevůdce Belisara, velitele posádky města Daras. Prokopios obdivoval Belisara a byl po jeho boku, když po návratu z perské hranice potlačil v Konstantinopoli povstání Níká a zachránil tak trůn Justiniánovi. Zúčastnil se také jeho výpravy do Afriky, prodělal i italskou výpravu až do pádu Ravenny v roce 540. Pak se vrátil do Konstantinopole, kde již natrvalo zůstal. V roce 542 zde zažil morovou epidemii, při níž zahynula pětina, či dokonce čtvrtina všech obyvatel města. Později se mu dostalo vysokých poct. Byla mu udělena hodnost ilustris a snad i patricius , což znamenalo přiřazení mezi společenskou elitu. Nositel těchto titulů mohl zastávat různé úřady, avšak u Prokopia se nám v tomto směru nezachovaly žádné zprávy. Od návratu do Konstantinopole se především věnoval práci na svém historickém díle, v němž vylíčil dějiny Justiniánových válek. Prokopiův spis nazvaný prostě Knihy o válkách se původně skládal ze sedmi knih. První dvě líčily válku s Peršany, další dvě válku s Vandaly a konečně poslední tři válku s Góty. Každá z těchto tří částí b...
Více od autora
Prokop Závodský (2)
* 28.10.1944 Brno Vzdělání a kvalifikace: 1963 maturita na gymnáziu v Brně, 1968 promoce na Vysoké škole ekonomické v Praze , 1991 CSc. Odborná činnost: 1968 – 1972 asistent na katedře statistiky 1972 – 1990 odborný asistent na katedře statistiky 1990 – odborný asistent na katedře statistiky a pravděpodobnosti Centrum pro dějiny VŠE – člen vědecké rady a externí spolupracovník Externí pedagogická činnost v minulosti: Fakulta managementu VŠE v Jindřichově Hradci Fakulta dopravní ČVUT Divadelní fakulta AMU Metropolitní univerzita Praha Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství Odborné zaměření: Statistické metody, Dějiny statistiky, Dějiny ekonomického školství. Garant předmětu 4ST323 Vybrané ekonomické disciplíny – historie Členství v odborných společnostech: Česká statistická společnost Společnost pro dějiny věd a techniky
Více od autora
Prokop Wilhelm (1)
Narozen 14. 3. 1981 v Praze. Výtvarník, ilustrátor, animátor a režisér animovaných filmů.
Více od autora
Prokop Švach (2)
Narozen 25. 10. 1907 ve Valašských Kloboukách, zemřel 15. 1. 1975 v Lukově. ThDr., katolický duchovní, autor a překladatel náboženské literatury.
Více od autora
Prokop Jantar (2)
Český spisovatel převážně humoristických povídek na přelomu 19. a 20. století.
Více od autora
Přemysl Štych (2)
Narozen 15. 9. 1974. RNDr., Ph.D., geograf a kartograf, vysokoškolský pedagog, studie z geografických informačních systémů.
Více od autora
Přemysl Ryš (2)
Narozen 4.9.1919 v Jevíčku, zemřel 19.6.2005. Dr.techn., Ing., ředitel Ústavu fyzikální metalurgie, práce z oboru.
Více od autora
Přemysl Rosůlek (2)
Narozen 5. 2. 1971. PhDr., Ph.D., politolog, vysokoškolský pedagog, specializace na politické systémy v jihovýchodní Evropě, nacionalismus, soudobou politickou filosofii a vztah politiky a médií.
Více od autora
Přemysl Pokorný (1)
Narozen 1.9.1978. Ing., Ph.D., práce z konstrukčního a procesního inženýrství.
Více od autora
Přemysl Pitter (2)
Přemysl Pitter * 21. 6. 1895 Praha † 15. 2. 1976 Curych Vyučil se typografem. Pod vlivem válečných zážitků, četby bible a L. N. Tolstého studoval po válce několik semestrů na HTF v Praze, poté působil jako laický evangelický kazatel a sociální pracovník. V r. 1922 založil hnutí pro duchovní obrodu a sbratření lidstva Nový Jeruzalém, v r. 1933 útulek Milíčův dům pro chudou žižkovskou mládež, 1938 ozdravovnu v Mýtě u Rokycan. V posledních letech 2. světové války se jako člen Výboru křesťanské pomoci židovským dětem zapojil do odboje proti nacistům. „V duchu Ježíšově, bez nenávisti a násilí“ zachraňoval židovské děti před odsunem do vyhlazovacích táborů a podporoval rodiny zatčených účastníků odboje. V l. 1945–47 inicioval a řídil záchrannou akci „zámky“ pro děti z nacistických koncentračních táborů a z československých internačních táborů. V zámcích nedaleko Prahy nalezly útulek děti zahynulých Židů i vystěhovávaných Němců. P. pečoval o jejich duchovní růst i tělesné zdraví a v souladu se svými křesťanskými zásadami v nich rozvíjel vzájemnou toleranci a lásku. Před deportací do Jáchymova emigroval v srpnu 1951 do západního Německa. Deset let pracoval v emigrantském táboře Valka u Norimberka, kde se staral o československé uprchlíky, spolupracoval s BBC a se stanicí Svobodná Evropa, od 1962 působil ve Švýcarsku. V Curychu založil Husův sbor, českou školu a odbočku České společnosti pro vědy a umění, od r. 1962 vydával časopis Hovory s pisateli. U příležitosti jeho 80. narozenin mu TF curyšské univerzity udělila titul Dr.h.c. , r. 1991 byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka in memoriam ; jeho nedožité sté narozeniny zařadilo UNESCO mezi světová kulturní výročí. Inspirován Novým zákonem a pacifismem P. Chelčic...
Více od autora