Všichni Autoři a témata

Vladimír Hlubuček (1)

Narozen 20.10.1928 ve Frýdštejně u Turnova. Malíř, výtvarník.

Vladimír Heneberg (1)

Autor se soustřeďuje především na tvorbu literatury s bylinářskou tématikou

Vladimír Hendrych (2)

Narozen 25.6.1902 v Řepově u Mladé Boleslavi, zemřel 5.7.1966 v Písku. Ing., autor učebnic pro lesnické školy.

Vladimír Helmhacker (1)

Vladimír Hellmuth-Brauner (2)

Vladimír Hellmuth-Brauner byl literární historik, publicista a diplomat. Byl pravnukem Františka Augusta Braunera a prasynovcem ak. malířky Zdenky Braunerové, jejíž zásadní vliv je patrný v literárně-historickém zaměření jeho prací. Vystudoval právnickou fakultu a jako diplomat pobýval nějaký čas v Egyptě spolu se svoji ženou Martou Hellmuthovou, pozdější známou překladatelkou z finštiny. Jako literární historik a potomek rodiny, která hrála důležitou roli v českém politickém a kulturním životě se zaměřil zejména na shromažďování, studium a publikování korespondence Zdenky Braunerové s jejími příbuznými a přáteli. Jeho nejznámějším dílem je román Paměti rodu, 2000. Někteří literární historikové a kritici mu v tomto díle vytýkali určitou idealizaci postav i situací, zapříčiněnou zřejmě přílišnou úctou a obdivem k některým členům rodiny, z níž pocházel, čímž se podle nich dopustil i jistých nepřesností. Vladimír Hellmuth-Brauner publikoval též řadu literárních a písemných pozůstalostí jako monografie uměleckých osobností od poloviny 19. století do 70. let 20. století. O jeho diskrétním přístupu při zpracování korespondence Zdenky Braunerové s Antonínem Chittussim se zmiňuje i historik umění Jan Marius Tomeš. V případě monografie o Anně Urbanové se zase hovořilo o šíření určitých pomluv. Jako spoluautor se podílel také na několika vlastivědných a historicko-kulturních publikacích. V r. 1937 publikoval jako autor vlastivědnou studii o Všenorech. K odstranění některých nepřesností a fám, v poměrně obsáhlém a velmi záslužném díle Vladimíra Hellmuth-Braunera, bude třeba práce dalších literárních historiků a badatelů.

Vladimír Havránek (2)

Autor práce o pěstování ovoce a zeleniny.

Vladimír Havlík (2)

Narozen 2.1.1961 v Nymburku. Filozof a fyzik. Publikace v oboru.

Vladimír Havlíček (2)

Ing., autor publikací o plastických hmotách.

Vladimír Havlic (1)

Narozen 3.4.1944 v Plzni, zemřel 7.9.2004. Akademický malíř, ilustrátor, grafik, sochař a tvůrce loutek.

Vladimír Havel (1)

Narozen 1927, zemřel 28. 5. 1999. Doc., MUDr., CSc. publikuje v oblasti fyziologie únavy a pracovní zátěže .

Vladimír Haralík (2)

Pořadatel populárně-vědecké publikace pro mládež.

Vladimír Hanzl (1)

Narozen 1932. Fotograf.

Vladimír Hanykýř (1)

Narozen 3. 11. 1931 v Praze, zemřel 18. 7. 2011.. Doc., Ing., DrSc., zabývá se technologií keramiky a výzkumnou činností v oblasti keramických materiálů.

Vladimír Hanuš (1)

Narozen 19.5.1961 v Rychnově nad Kněžnou. Výtvarník a fotograf.

Vladimír Handl (1)

Narozen 23. 10. 1957. JUDr., CSc., výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, přednášející na Institutu mezinárodních studií FSV UK, autor prací k tematice německé zahraniční politiky, české zahraniční politiky a transformaci komunistických stran .

Vladimír Hajdovský (2)

Vladimír Hajdovský, autor prací o kopané.

Vladimír Háčik (2)

Prof., Ing., DrSc., slovenský vysokoškolský pedagog, ekonom, práce z oboru.

Vladimír Grigorijevič Boltanskij (2)

Vladimir Grigor'jevič Načatoj (1)

Ruský lékař, specialista na tradiční čínskou medicínu.

Vladimír Gregor (2)

Narodil se 10. prosince 1916 v Olomouci. Zemřel 5. února 1986 v Ostravě. Byl docentem katedry hudební výchovy, získal titul kandidáta věd.

Vladimír Glogar (1)

Vladimír GIivický (2)

Vladimír Geisler (1)

Narozen 1906. Literatura z oboru včelařství.

Vladimír Galanda (2)

Narozen 1.2.1914 ve Staré Pazové , zemřel 3.2.1994 v Martině. Prof. MUDr., CSc. Slovenský pediatr. Aktivní sportovec .

Vladimir Gakov (1)

Ruský spisovatel, autor žánru sci-fi.

Vladimír Fux (1)

Narozen 13. 7. 1928 v Ostravě, zemřel 31. 1. 2015 ve Vyškově. Chemik, divadelník, rozhlasový redaktor, publicista, dramatický autor, dramaturg a herec, autor libret k divadelním hrám.

Vladimír Folprecht (2)

Literatura o úkolech komunistické strany.

Vladimír Dvorecký (2)

Vladimír Dufek (1)

Narozen 13. 11. 1919 v Nivě-Hubinské , zemřel 23. 9. 2008. Prof. MUDr., CSc., internista, literatura z oboru kardiologie, autor prací o volyňských Češích.

Vladimír Drozen (1)

Spoluautor publikace z oblasti sdělovací techniky.

Vladimír Drha (1)

Vladimír Drha byl český filmový a televizní scenárista a režisér. Od svého absolutoria pražské FAMU patřil mezi přední české filmové a televizní tvůrce.

Vladimír Drábek (2)

Narozen 21. 6. 1952. Vystudovaný matematik, zabývá se sociální a kulturní problematikou. Založil kreativní výtvarný ateliér A.R.T. pro výtvarníky s handicapem a kulturně-komunitní centrum ART pro seniory a lidi s handicapem. Též spoluautor knihy o hubnutí.

Vladimír Douda (1)

Spis o malování a natírání.

Vladimír Dohnal (2)

Narozen 25.5.1907, zemřel 8.8.1970. Asistent katedry tělesné výchovy, literatura z oboru.

Vladimir Dmitrijevič Metal'nikov (1)

Spoluautor hry pro loutky.

Vladimir Dmitrijevič Ljalenkov (1)

Ruský spisovatel.

Vladimir Dmitrijevič Fomenko (1)

Ruský spisovatel.

Vladimír Dittrich (2)

Autor učebnic ze statistiky pro střední školy.

Vladimír Čop (1)

Vladimir Colin (1)

Rumunský rozhlasový redaktor, prozaik, psal převážně sci-fi literaturu.

Vladimír Čížek (2)

Narozen 12. 9. 1964 v Karviné-Ráji. MUDr., internista, angiolog .

Vladimír Círman (4)

MUDr., publikace z oboru hygieny práce, epidemiologie, zdravotnictví.

Vladimír Chmel (1)

Vladimír Chlad (1)

Autor publikací z oboru automobilismu.

Vladimír Chalupný (2)

Narozen 11.12.1928. Zemědělský ing., CSc., redaktor politicko-ekonomického sborníku z oboru zemědělství, též regionální publicistika o Máslovicích.

Vladimír Černý (1)

Slovenský autor učebnice kvantové mechaniky.

Vladimír Černý (2)

Nar. 1. 6. 1960 v Chrudimi. MUDr. Předseda Sekce intenzivní medicíny při ČSARIM. Přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Hradec Králové.

Vladimír Černov (1)

Vladimír Čermák (2)

Narozen 9. 5. 1946 v Zadní Třebani. PhDr., CSc., sociolog, práce o výchově a vzdělávání nadaných dětí, zabývá se též interdisciplinárním výzkumem v oblasti nedávné minulosti, autor publikací z oboru historie totalismu.

Vladimír Cerha (2)

Narozen 1966 v Kostelci nad Labem. Autor publikací z oboru teraristiky a také beletrie, malíř, ilustrátor a grafik.

Vladimír Čejchan (2)

Vladimír Čechura (2)

Narozen 10.2.1931 Praha. JUDr., Ing. Lesní inženýr, právní expert ČMMJ, myslivecký publicista.

Vladimír Burjan (2)

Slovenský matematik, výzkumný pracovník ve školství, zakladatel společnosti Exam pro testování a hodnocení školních výsledků.

Vladimír Burian (1)

Autor prací z oboru programování a výpočetní techniky.

Vladimír Březina (2)

Mgr., PhD. Narozen 16.7. 1974 v Šumperku. Regionální historik a badatel se zaměřením na dějiny raného novověku. Publikace a články z oboru.

Vladimír Braun (2)

Narozen 7.4.1905 ve Volyni, zemřel 2.4.1984 tamtéž. Úředník, pracovník památkové péče, články o jihočeské kultuře.

Vladimír Bozděch (1)

Narozen 7.2.1928 v Hostouni u Domažlic, zemřel 10.8.1991 v Praze. PhDr., redaktor v rozhlase, básník, překlady z francouzské a italské poezie.

Vladimír Bouzek (1)

Vladimír Bouzek , zvaný Lupínek, byl československý hokejový útočník a trenér, který reprezentoval i ve fotbalovém dresu. Jako hokejista byl dvakrát členem mužstva, které získalo titul mistra světa a byl též držitelem stříbrné olympijské medaile. Úspěchy měl i v pozici hokejového trenéra na ligové a mezinárodní reprezentační scéně. S různými kluby získal dohromady 12 titulů mistra ligy v tehdejších ČSSR a NSR. Reprezentační mužstvo Československa dovedl k několika medailím a trénoval i reprezentační mužstvo Německa. V roce 1956 mu byl udělen titul zasloužilý mistr sportu. V roce 1965 získal titul zasloužilého trenéra. Roku 2007 byl uveden do Síně slávy IIHF a v roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. V rámci akce Legenda pomáhá nastoupili hokejisté klubu SK Horácká Slavia Třebíč v roce 2020 v dresech s portrétem Vladimíra Bouzka. V Třebíči se věnoval různým sportům od dětských let. Brzy u něj převládly kolektivní hry. Nejprve se jednalo o fotbal, ale v ledním hokeji se prosadil více. Podle vlastních slov se jako patnáctiletý ze dne na den ocitl v prvním mužstvu klubu Horácká Slavia Třebíč. V roce 1938 pomohl mužstvu složenému ze studentů třebíčského reálného gymnázia k zisku středoškolského poháru v celonárodním turnaji konaném v Praze. Nejlepší československý hokejový střelec tohoto období, Josef Maleček, označil Bouzka za svého nástupce. Horácká Slavia Třebíč skončila s dvacetiletým mladíkem v sestavě ve finále Mistrovství Čech a Moravy v ledním hokeji 1939–1940 na druhém místě. V polovině druhé světové války se však Bouzek musel soustředit především na fotbal. Před hrozbou totálního nasazení uprchl do Ostravy, kde nastupoval ve fotbalovém klubu SK Slezská Ostrava. K lednímu hokeji v rodném městě se mohl vrátit až po skončení války. V poválečných letech patřil mezi tzv. obojživelníky, kteří na ligové úrovni zvládali hrát fotbal i hokej. Bouzek ovšem nezapomínal ani na život mimo sport...

Vladimír Bogomolov (2)

Vladimír Bodický (2)

Ing Vladimír Bodický, autor knihy Abeceda karavaningu.