Všichni Autoři a témata

Vladimír Rusko (2)

Vladimír Ruml (2)

Práce z oblasti astronomie.

Vladimír Rudlovčák (1)

Vladimír Resl (2)

Vladimír Resl je bývalý československý sáňkař. V závodech dvojic startoval s Jindřichem Zemanem. Na XII. ZOH v Innsbrucku 1976 skončil v závodě jednotlivců na 23. místě a v závodě dvojic na 6. místě. Na XIII. ZOH v Lake Placid 1980 v závodě jednotlivců nebyl klasifikován a v závodě dvojic skončil na 8. místě. Na mistrovství Evropy 1978 ve švédském Hammarstrandu skončil v závodě dvojic na 3. místě.

Vladimír Řehák (2)

Autor publikací z oboru vojenství.

Vladimir Rafejenko, (1)

Vladimír Puhač (2)

Narozen 13. 2. 1952. Pracovník v oblasti kultury a veřejné správy, dramaturg, autor básnické sbírky.

Vladimír Puchmayer (1)

Mudr. Vladimír Puchmayer CSc. byl naším předním lékařem odborníkem v oboru angiologie a několik odborných lékařských knih. Kromě toho je i spoluautorem knihy Bojovník proti bolesti, která obsahuje vážné i usměvné historky ze života klasika českého lékařství profesora Bohumila Prusíka.

Vladimír Prouza (1)

Narozen 29. 1. 1930 ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v lednu 2020. RNDr., CSc., geolog.

Vladimír Prorok (2)

Narozen 12.12.1956 v Tanvaldu. Politolog, vysokoškolský pedagog.

Vladimír Procházka (2)

Narozen 6.3.1956 v Praze. Grafik a publicista, hudební nakladatel, spolupracovník nakladatelství Petrklíč, fejetonista.

Vladimír Procházka (1)

Narozen v r. 1967. Cestovatel.

Vladimír Procházka (2)

Publikace o automodelech.

Vladimír Přikryl (2)

Odborník v oblasti tuzemské i evropské pojišťovnické legislativy, autor publikací z oboru pojišťovnictví.

Vladimír Prchlík (2)

Narozen 22. 3. 1929 v Praze, zemřel 13. 8. 2022. Ing., CSc., elektrotechnik, energetik a ekolog, též hráč na housle v různých symfonických orchestrech , včetně folklorních . Člen Sokola v Praze-Spořilově.

Vladimír práce o letectví Hlavatý (1)

Vladimír Pop (1)

Попов, Владимир Фёдорович — ruský spisovatel. Laureát Stalinské ceny 2. stupně .

Vladimír Polívka (1)

Narozen 6.7.1896 v Praze, zemřel 11.5.1948 tamtéž. Profesor konzervatoře, klavírista, hudební skladatel, muzikologická literatura.

Vladimír Pohorecký (2)

Narozen 1981 v Praze. Novinář, autor povídek.

Vladimír Plesingr (2)

Vladimír Plecitý (2)

Narozen 2.5.1954 v Příbrami. Doc., JUDr., CSc. Právník v oboru občanské právo.

Vladimír Piskoř (1)

Narozen 10. 3. 1960 v Praze. Překladatel z finštiny, ruštiny, angličtiny.

Vladimír Pisk (2)

Ing., spoluautor jubilejní publikace o Západomoravských strojírnách.

Vladimír Pirič (1)

Vladimír Pilát (2)

Narozen 31. 12. 1957 v Praze. PhDr., CSc., historik, zaměřený na vojenské dějiny, zejména na druhou světovou válku a období po roce 1945, autor a překladatel prací z oboru.

Vladimír Pilař (1)

Pilař, Vladimír, houslař, narozen 20. 4. 1926, Hradec Králové, zemřel 16. 9. 2008, tamtéž.Narodil v rodině známého houslaře Karla Pilaře, který zemřel v roce 1985. U svého otce se vyučil a celý život vyráběl dokonalé nástroje, které byly žádané špičkovými houslisty celého světa. Vladimír Pilař se postupem času, ale především pracovitostí, pílí, disciplínou a nesporným talentem zařadil mezi špičkové české a poté i světové houslaře. Většinu života trávil nejprve v ateliéru na tehdejší Dukelské třídě a poté v domě s ateliérem v Čechově ulici. Šest dní v týdnu, dvanáct hodin denně. Nikdy neuvažoval o jiné dráze, i když v jednu chvíli se zkusil postavit s nástrojem i na pódium. V mládí se dostal jako houslista do tehdy amatérské hradecké filharmonie a hrál i v Lidové opeře. V tradici houslařství pokračuje jeho syn Tomáš a jeho vnučka Šárka. Úspěšně se zúčastnil mnoha mezinárodních houslařských soutěží. Podnikl řadu studijních cest do Anglie, Holandska, Itálie, Kanady, Německa, Polska, SSSR, Švédska, USA a Japonska. Na jeho nástroje se hraje téměř po celém světě. Asi třináct zahraničních houslařů bylo v jeho dílně na stáži. V roce 1959 se stal členem Kruhu umělců houslařů. Roku 1977 mu byl udělen titul „Zasloužilý pracovník kultury“ a v roce 1981 „Zasloužilý umělec“. Vladimír Pilař patří mezi nejlepší světové houslaře. Jeho nástroje jsou dokonalé po tónové, výtvarné i řemeslné stránce.

Vladimír Pidrman (2)

Nar. 24.5.1959 v Pardubicích. Psychiatr. Publikuje v oboru.

Vladimir Petrovič Vesenskij (2)

Ruský novinář, odborník na Latinskou Ameriku a autor publikací z této oblasti. Dále filmový dokumentarista a scénárista.

Vladimir Petrovič Potemkin (1)

Ruský politolog a historik, diplomat, práce o mezinárodní politice a historii diplomacie.

Vladimir Petrovič Neustrojev (1)

Ruský literární vědec, filolog, literární rozbory slavných děl, portréty významných ruských spisovatelů.

Vladimír Petřík (1)

Zemřel 18.4.1941 v Praze. MUDr., zemský zdravotní inspektor. Popularizační práce v oboru hydrologie.

Vladimir Pavlovič Kravčenko (2)

Vladimír Paleček (1)

Vladimír Paleček  se věnoval poezii od mládí a první texty, jako asi všechny juvenilie, odrážely jeho starosti i radosti. Svoje verše šířil po nepříliš poetickém kraji Sokolovska neobvyklým způsobem: básnické vzkazy svázané do útlých sbírek zavěšoval mezi noviny v sokolovských hospodách, kde je někdy i předčítal. Později mu osud dopřál v roli ošetřovatele poznat svět ústavů sociální péče a drsný dotyk tamní syrové reality stáří jeho tvorbu zásadně změnil. Básnická sbírka Tam kde smrt chodí na čekanou je autorovou zprávou o stavu světa a o smyslu lidského údělu, kdy jedinou spravedlností se stává snad jedině smrt. Paleček nenabízí rozmáchlé poetické popisy, ale spíše stručné náčrtky toho podstatného, co člověka na konci života potkává a navždy poznamenává. Stáří se v jeho pohledu stává plíživou nemocí, která zasáhne každého. Autor píše také o křehkosti lidí v této životní „konečné stanici“ - bez retuší, ale s úctou.

Vladimir Osipovič Bogomolov (2)

Vladimir Osipovič Bogomolov, rusky: Владимир Осипович Богомолов, vlastním příjmením Bojtinskij , které používal o roku 1948 a poté do roku 1953 Bogomolec bol ruský spisovateľ, píšuci najmä vojnovú literatúru. Známa je najmä jeho kniha V auguste roku 1944 - vynikajúcim a autentickým spôsobom vyrozprávaný príbeh pátracej skupiny armádnej kontrarozviedky Červenej armády v zázemí frontu na pomedzí Bieloruska a Poľska počas veľkej letnej ofenzívy Červenej armády v lete 1944. Pravdepodobne inšpirované skutočnými udalosťami . Autor patril ku generácii sovietskych spisovateľov, ktorí sa priamo zúčastnili vojny a ich diela začali vychádzať najmä po XX. zjazde KSSZ - v období tzv. odmäku. Vojnu videli realisticky, neprikrášlene, odmietali obvyklú sovietsku glorifikáciu, pátos.

Vladimír Orlov (2)

Vladimír Ondys (1)

Narozen 1951 v Rumburku. Spisovatel.

Vladimír Ondruš (1)

Ing. Vladimír Ondruš bol podpredseda prvej ponovembrovej vlády SR od 12. decembra 1989 do 26. júna 1990 a aj prvej Mečiarovej vlády od 27. júna 1990 do 22. apríla 1991. V roku 1998 mu prezident Michal Kováč prepožičal štátne vyznamenanie Rad Ľudovíta Štúra II. triedy.

Vladimír Ondřich (1)

Vladimír Novotný (1)

Učebnice z oboru chemie.

Vladimír Novák (1)

Narozen 2. 4. 1929 v Ptenském Dvorku. Ing., voják, autor publikace z oboru.

Vladimír Novák (2)

Narozen 21. 6. 1869 v Praze, zemřel 24. 3. 1944 v Brně. PhDr., fyzik a vysokoškolský pedagog. Autor memoárů, statí o vzdělání žen, o studentských kolejích a dalších publikací z oboru.

Vladimír Nop (1)

Narozen 23.1.1915 ve Zborovicích u Kroměříže, zemřel 3.4.1982 tamtéž. Středoškolský profesor, numismatik, knihovník, filolog, sběratel exlibris.

Vladimír Nohavica (1)

Ing., CSc., docent, publikace o investiční výstavbě.

Vladimir Nikolajevič Vojnovič (2)

Ruský básník, prozaik a publicista, též autor písňových textů a malíř. Účastník disidentského hnutí, od r. 1980 žil v emigraci v Německu, v r. 2004 se vrátil do Ruska.

Vladimir Nikolajevič Orlov (1)

Ruský filolog a literární vědec.

Vladimir Nikolajevič Nikolajev (1)

Ruský prozaik a esejista, autor kritických statí.

Vladimir Nikolajevič Matov (2)

Ruský spisovatel, autor zejména loveckých povídek.

Vladimir Nikolajevič Jeremenko (1)

Ruský spisovatel.

Vladimír Naxera (1)

Narozen 1986. PhDr., Ph.D., politolog a vysokoškolský učitel, zaměřený na problematiku postkomunismu, byrokracie, elity a korupce v postkomunistických zemích a stav společnosti a demokracie ve střední a východní Evropě.

Vladimír Müller (2)

Ing., překladatel z ruštiny.

Vladimír Mucha (2)

Autor turistických průvodců po Slovensku.

Vladimír Morávek (1)

Narozen 9. 4. 1965 v Moravském Krumlově. Divadelní, filmový a televizní režisér, scenárista a autor úprav světových či českých děl, které poté režíruje.

Vladimír Moravec (2)

Narozen 27. 9. 1936. Prof., Ing., CSc., působí v oblasti návrhu a dimenzování převodu s ozubenými koly a dimenzování strojních dílů.

Vladimír Mokrý (1)

Prof. Ing., CSc. Slovenský ekonom, vysokoškolský pedagog na Národohospodářské fakultě Ekonomické univerzity v Bratislavě.

Vladimír Mixa (1)

MUDr., lékař . Publikace v oboru anesteziologie, pediatrie, intenzivní péče.

Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1)

Ruský politik, monarchista, antisemita, šovinista, zastánce pogromů, autor paměti atentátu Rasputina.

Vladimír Mikuláš (1)

Narozen v r. 1947 v Dobřanech u Plzně. Policista, autor humorných i napínavých historek z policejní práce.

Vladimír Mikan (2)

Vladimír Mikan je medicínský biochemik z Jičínska, bývalý český a československý politik, po sametové revoluci poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. Během sametové revoluce byl aktivní v Občanském fóru na Jičínsku. Po sametové revoluci se v rámci procesu kooptací do ČNR stal poslancem České národní rady. Ve volbách roku 1990 pak zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za OF. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V letech 1991-1992 zasedal za ČSFR v parlamentním shromáždění Rady Evropy. V komunálních volbách roku 2002 byl ing. Vladimír Mikan zvolen do zastupitelstva obce Brada-Rybníček na Jičínsku coby bezpartijní kandidát. Mandát obhájil v komunálních volbách roku 2006, nyní uváděn jako primář nemocnice Jičín, opět coby bezpartijní. V Oblastní nemocnici Jičín působí jako primář oddělení klinické biochemie.

Vladimir Michajlovič Pomerancev (1)

Ruský prozaik.

Vladimír Menzl (2)