Všichni Autoři a témata

Bowen Sarina (2)

Boudová Kamila (1)

Bořivoj Šarapatka (3)

Bořivoj Šarapatka je český krajinný ekolog a pedolog, vysokoškolský pedagog a politik, v letech 2010 až 2013 poslanec zvolený za stranu TOP 09. V krajských volbách 2012 kandidoval za TOP 09 a STAN na post hejtmana v Olomouckém kraji. Hejtmanem sice zvolen nebyl, ale stal se zastupitelem Olomouckého kraje a předsedal zastupitelského klubu TOP 09 a Starostové. V krajském zastupitelstvu setrval do roku 2016. Po vysokoškolských studiích na Vysoké škole zemědělské v Brně a postgraduálním vzdělání na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se zabýval projekcí optimalizace využívání krajiny a zemědělského hospodaření v ní. Od roku 1990 působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, nejdříve jako odborný asistent, od roku 1996 jako docent a od roku 2005 pak jako profesor. Na Mendelově univerzitě obhájil disertační práci a na Univerzitě Palackého práci habilitační. V roce 2003 obhájil doktorát na Švédské univerzitě zemědělských věd v Uppsale a profesorem byl jmenován roku 2005 na Slovenské zemědělské univerzitě v Nitře v oboru krajinné inženýrství. V letech 1994 – 2001 byl proděkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pro organizaci a rozvoj, od roku 2001 do roku 2010 a dále pak od roku 2020 vedoucím Katedry ekologie a životního prostředí PřF Univerzity Palackého v Olomouci. V odborné činnosti se specializuje na optimalizaci využívání krajiny, ochranu půdy a na agroekologii. Bořivoj Šarapatka je ženatý. S manželkou Hanou, která je lékařkou, má dva syny. Starší Jan je lékařem, mladší Petr právníkem. Má tři vnuky, Viktora, Adama a Tomáše. V letech 2002 – 2006 byl zastupitelem Statutárního města Olomouc za uskupení Zelení/Šance pro Olomouc. Poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl zvolen ve volbách 2010 v Olomouckém kraji. V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se v rámci svého mandátu v letech 2010 – 2013 zapojil do práce výboru pro...

Bořivoj Petrák (3)

Narozen 30.7.1926 v Jaroměřicích nad Rokytnou, zemřel 20.1.2014 v Českých Budějovicích. Doc. PhDr., CSc. Sociolog, práce z oboru sociologie tělesné kultury.

Bořivoj Keil (3)

Narozen 27. 9. 1921 v Praze, zemřel 29. 9. 1994. Dr.techn., chemik, biochemik .

Bořivoj Indra (3)

Bořivoj Indra . Promovaný pedagog, archivář, zabýval se teorií archivnictví, českými dějinami 18.-19. století , okupací 1939-1945 a dějinami tělovýchovy a sportu, též autor turistických průvodců. Rozsáhle publikoval a přednášel o systému a organizaci archivů v zahraničí a archivním zákonodárství, autor řady publikací o výstavbě archivních budov v ČR i jinde ve světě, dále autor typologických příruček k výstavbě archivních budov státních archivů. Dlouholetý předseda komise pro výstavbu budov státních archivů při archivní správě. Spoluautor řady výstav . Šéfredaktor Sborníku archivních prací 1976 – 1992, redaktor a šéfredaktor Středočeského sborníku historického. Soudní znalec pro posuzování a oceňování archiválií.

Bořivoj Hnátek (3)

Narozen 21.6.1880 v Ronově nad Doubravou, zemřel 22.3.1954 v Praze. Profesor fakulty architektury a pozemního stavitelství, malíř, ilustrátor pohádek, spisy z oboru výtvarného umění.

Boris Zacharovič Fradkin (2)

Boris Zacharovič Fradkin, rusky: Борис Захарович Фрадкин byl ruský spisovatel sci-fi. V roce 1932 ukončil základní sedmiletou školu a nastoupil na Čěljabinskou střední energetickou školu, odkud po třetím ročníku odešel do Čěljabinské fabriky na traktory, kde pracoval jako elektromontér v ocelářském cechu, a současné večerně dostudovával desetiletku. V roce 1937 nastoupil na Rybinskou technologickou vysokou školu, v roce 1939 byl převeden 1939 na Moskevskou technologickou vysokou školu. V roce 1941, se začátkem války, byl celý 4. ročník převelen na práci do Permu. Pracoval jako konstruktér pro nástroje a přípravky, tochnolog, vedoucí konstruktér, vedoucí inženýr oddělení. V roce1953 se stal pedagogem na strojírenské vysoké škole , poté na Permské polytechnice . Vedl katedru hydrauliky a hydraulických strojů , do penze odešel roku 1991. Už během práce v traktorce psal črty. Jeho první díla jsou zasvěcena tématice výroby, pak se dal na sci-fi a napsal též populárně-naučnou knihu.

Boris Vasil'jevič Bolotov (2)

Ruský matematik, fyzik, chemik, biolog, léčitel. Od r. 1963 žije v Kyjevě .

Boris Timofejevič Gribanov (3)

Ruský spisovatel, historik a literární vědec.

Boris Tigranovič Grigor'jan (1)

Ruský filozof, autor publikací z oboru.

Boris Simon (2)

Francouzský spisovatel, novinář, profesor němčiny a dějin umění.

Boris Samojlovič Jampol'skij (2)

Ruský spisovatel a novinář.

Boris Pfeiffer (3)

Německý autor literatury pro mládež a také scénářů pro televizi. Pracuje jako režisér. Též knihkupec a antikvář.

Boris Michajlov (1)

Boris Petrovič Michajlov je bývalý ruský hokejový útočník, který reprezentoval Sovětský svaz. Později působil jako hokejový trenér. Hrál v sovětské lize za týmy Kristall Saratov, HC Lokomotiv Moskva a od roku 1967 za prominentní sovětský armádní klub CSKA Moskva. Za CSKA odehrál čtrnáct sezón. Po většinu této doby nastupoval na pravém křídle elitní formace, v níž hrál s Valerijem Charlamovem a Vladimirem Petrovem. Tento útok spolu nastupoval také v národním týmu. S výjimkou let 1969, 1974 a 1976 pokaždé s klubem vybojoval sovětský titul a dominoval také na evropské scéně, když za dobu Michajlovova působení jedenáctkrát zvítězil v Poháru evropských mistrů. Celkem Boris Michajlov odehrál v sovětské lize 572 utkání, v nichž vstřelil 429 gólů. Třikrát se stal nejlepším střelcem ligy. V sovětské reprezentaci působil čtrnáct sezón, většinu z této doby jako kapitán. Historicky je s 207 góly druhým nejlepším sovětským střelcem . Stal se osmkrát mistrem světa, za dobu jeho působení jen třikrát sovětská reprezentace na mistrovství světa nezvítězila - v letech 1972, 1976 a 1977 se hvězdný tým umístil až za Československem. Je také dvojnásobným olympijským vítězem. Poslední utkání v dresu SSSR odehrál v Paláci sportu Lužniki před čtrnácti tisíci lidmi, po skončení utkání jej spoluhráči za velkého aplauzu nosili na ramenou kolem kluziště. Po skončení aktivní kariéry začal pracovat jako trenér, působil mimo jiné v sovětském SKA Leningrad, na asistentském postu v CSKA Moskva či jako hlavní trenér ve švýcarském klubu Rapperswil-Jona Lakers. V roce 1993 převzal ruskou reprezentaci a vybojoval s ní první ruský titul mistra světa. U ruského národního týmu působil v různých trenérských pozicích s přestávkami až do roku 2006, svůj prvotní úspěch již nezopakoval. Týmové Individuální G - góly A - asistence B - kanadské body TM - trestné minuty V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Mikhail...

Boris Krajný (3)

Boris Krajný je vynikající český klavírista, známý svou interpretací klasického a romantického repertoáru a hudby českých skladatelů. Narodil se 17. prosince 1942 v Praze a ve světě klasické hudby se prosadil jako významná osobnost. Krajný studoval na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze. Jeho kariéra je poznamenána četnými vystoupeními jako sólisty i komorního hráče, spolupracoval s různými orchestry a soubory.

Boris Johnson (1)

Alexander Boris de Pfeffel Johnson je britský politik, od července 2019 premiér Spojeného království a vůdce Konzervativní strany. V parlamentních volbách 2015 byl zvolen poslancem za obvod Uxbridge a South Ruislip, v období 2001–2008 v dolní sněmovně zasedal za obvod Henley. V letech 2008–2016 byl starostou Londýna a mezi roky 2016–2018 působil jako ministr zahraničí ve dvou vládách Theresy Mayové. Před vstupem do politiky pracoval jako novinář. Jeho otec, ekonom a spisovatel Stanley Johnson, se v roce 1963 oženil s umělkyní Charlotte Fawcett, se kterou se seznámil na Oxfordské univerzitě. Téhož roku odjeli do USA, kde Stanley Johnson studoval na Kolumbijské univerzitě. Jejich syn Boris se narodil 19. června 1964 v New Yorku na Manhattanu, od narození tedy měl britské i americké občanství. Předkové jeho otce pocházejí z Velké Británie, Francie a Německa. Patří k nim mj. i král Fridrich I. Württemberský či britský král Jiří II. Další otcovi předkové pocházeli také z Turecka. Mezi předky matky jsou Američané i ruští Židé. V roce 1964 se rodina vrátila do Velké Británie, aby matka Charlotte mohla dokončit svá studia na Oxfordské univerzitě. V roce 1966 se rodina přestěhovala zpět do USA, když jeho otec našel zaměstnání ve Světové bance ve Washingtonu. V roce 1969 se rodina vrátila do Velké Británie, kde Boris chodil do základní školy. V roce 1973 se však rodina opět stěhovala, a to do Bruselu, kde otec pracoval pro Evropskou komisi. Boris chodil do Evropské školy a naučil se francouzsky. V roce 1975 se jeho matka psychicky zhroutila a Boris a jeho sourozenci byli posláni do anglické internátní školy Ashdown House. Od roku 1977 studoval Boris Johnson na internátní předuniverzitní škole Eton College, když získal stipendium. Ve škole byl populární, i když učitelé si stěžovali na jeho lenost a nedochvilnost. Působil ve školním debatním kroužku i novinách. Po dokončení školy rok učil angličtinu v Austrálii. Od roku 1983 ...

Boris Jefimovič Jefimov (3)

Ruský karikaturista.

Boris Jakovlevič Megreli (1)

Ruský spisovatel.

Boris Fedorovič Sergej (3)

Boris Entrup (2)

Německý stylista a vizážista. Autor publikací z oboru.

Boris Abramovič Galin (1)

Ruský sovětský spisovatel.

Borek Doležel (3)

Boo Walker (1)

Bonaventura Tecchi (2)

Bol slávny esejista, germanista a románopisec. Narukoval do bojov prvej svetovej vojny, kde bol zranený a zajatý. Túto skúsenosť opísal v novele Baracca 15 C. A taktiež táto skúsenosť bola rozhodujúca pre jeho ďalšie smerovanie - štúdium nemeckej literatúry a nemeckého jazyka. Publikoval rad románov, poviedok a próz, ktoré sledovali morálne a psychologické problémy analyzované z pohľadu kresťana.

Bonastreová (3)

Bolu Babalola (3)

Bolshoi Theatre Orchestra (3)

Bolshoi Theatre Orchestra je jedním z nejprestižnějších a nejstarších orchestrů v Rusku, který je spojen s Velkým divadlem v Moskvě. Orchestr hraje nedílnou roli v inscenacích divadla, které zahrnují baletní a operní představení. V průběhu své historie se v čele Bolshoi Theatre Orchestra vystřídala řada významných dirigentů a orchestr spolupracoval s mnoha významnými skladateli a hudebníky. Repertoár orchestru je rozsáhlý a zahrnuje širokou škálu klasických děl, včetně ruských operních mistrovských děl. Provedli a nahráli různé opery, například Musorgského "Borise Godunova", který je jednou z nejslavnějších ruských oper, a další významná díla, jako je "Chovanština" a Borodinův "Kníže Igor". Tyto opery jsou známé svou bohatou orchestrací a dramatickou hloubkou, což ukazuje schopnost orchestru zprostředkovat složité emoce a kulturní nuance v hudbě. Orchestr Bolshoi Theatre Orchestra si i nadále udržuje vysoký standard hudební dokonalosti a přispívá tak k bohatému kulturnímu dědictví Ruska v oblasti scénického umění.

Böll Heinrich (1)

Boleslav Fišner (2)

Narozen 4.7.1908 v Lipince. RNDr., literatura z oboru chemie.

Bohuslava Nosková (1)

Bohuslava Hlavinková (2)

Narozena 14.2.1942 v Brně. Ing., asistentka ústavu stavební mechaniky VUT Brno, práce z oboru.

Bohuslav Zmek (2)

Narozen 27. 3. 1942 ve Velké Bíteši. Stavební inženýr, CSc., pedagog na Stavební fakultě VUT v Brně. Publikace v oboru, skripta.

Bohuslav Velvarský (1)

Narozen 1921, zemřel 2008. Československý letec, účastník protifašistického odboje.

Bohuslav V Lohniský (3)

Narozen 18.4. 1903 v Praze, zemřel 2.7. 1977 tamtéž, učitel literatury a náboženství, působil v Píšti, Drahanově, Světlé nad Sázavou, v Kutné Hoře a Chrudimi; profesor na několika pražských gymnáziích; farář Církve československé husitské , sloužil v Chrudimi , v Praze-Holešovicích, v Praze-Hostivaři , v Praze na Malé Straně; spirituál Bohoslovecké koleje CČS ; náboženský a kulturní esejista, šéfredaktor Ohlasů nového života a Českého zápasu , autor básnických próz a úvah; propagátor uměleckého díla Františka Bílka .

Bohuslav Sýkora (2)

Narozen 6.9.1922 v Nymburce, zemřel 26. 9. 1996 tamtéž. PhDr., CSc., profesor teorie didaktiky a tělesné výchovy, spis o orientačních hrách.

Bohuslav Svoboda (2)

Nar. 8. 2. 1944 v Praze. MUDr., M.D., Ph.D., CSc., doc. gynekologie a porodnictví. Od r. 1992 prezident České lékařské komory.

Bohuslav Švec (3)

PhDr. Bohuslav Švec vystudoval Filosofickou fakultu UK v Praze a po absolutoriu působil v Ústředním dopravním institutu jako pracovník v oblasti psychologie a vlivu prostředí a sociálního okolí na lidského činitele, převážně v resortu dopravy. Zde také realizoval svou publikační činnost. Vedl katedru psychologie a personální práce. Později pracoval dlouhou dobu na generálním ředitelství ČSD a ČD v obdobných funkcích. Jeho osobní zájem se soustředil na sociálně psychologická témata, související s myšlením a životem lidí v různých dobách historie. Tímto směrem je orientována i jeho beletristická činnost.

Bohuslav Suk (1)

Strojní inženýr. Práce z oblasti teorie, konstrukce a provozu spalovacích motorů.

Bohuslav Stočes (3)

Bohuslav Stočes byl český vysokoškolský učitel, báňský vědec a také rektor Vysoké školy báňské. Bohuslav Stočes vystudoval reálnou školu v Táboře a následně pokračoval na Vysoké škole báňské v Přibrami. Zde složil druhou státní zkoušku z horního inženýrství. Na Vysoké škole báňské se stal asistentem na Ústavu mineralogie, geologie, paleontologie a nauky o ložiskách . V roce 1917 se stal doktorem báňských věd a v roce 1919 se stal docentem v oboru petrografie . Dle vystudoval na postgraduálním stupni geologii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1920 se stal mimořádným a v roce 1930 řádným profesorem Vysoké škole báňské. V letech 1931 – 1932 a 1936 – 1937 zastával funkci rektora Vysoké školy báňské.. Na Vysoké škole báňské zůstal do roku 1948, následně byl penzionován. I po odchodu z VŠB se zabýval publikační a pedagogickou činností. Po vzniku první republiky patřil mezi iniciátory vzniku Státního ústavu geologického, který je dnes znám jako Česká geologická služba. Během svého života vytvořil velké množství posudků, zabýval se ložisky rud, uhlí, nafty, keramických a nerudních stavebních surovin. Pracoval s tématem vlivu poddolování na povrchové objekty a středočeským plutonem, objevil zdroj sklářského písku u Střelče . Působil v mnoha odborných časopisech a taktéž v komisích na národní i mezinárodní úrovni. Osmidílná publikace Atlas dobývacích metod, ve které se zabýval historickými a současnými způsoby dolování, mu přinesla známost ve světě. Následně se stal členem Komise pro systematiku dobývacích metod ve Spolkové republice Německo. V Německu se proslavil především knihou Wahl und Beurteilung der Abbauverfahren im Bergbau.

Bohuslav Soukup (1)

Bohuslav Sirový (1)

Bohuslav Šimák (2)

Narozen 9. 11. 1908 v Jeníkovicích, zemřel 8. 3. 1995 v Brně. Ing., RNDr., univerzitní profesor zeměpisu, geodet a kartograf, publikace z oboru.

Bohuslav Sekerka (2)

Narozen 4. 2. 1937 v Přelouči, zemřel 9. 7. 2019 v Praze. Prof., RNDr., CSc., MBA, matematik a ekonom, vysokoškolský pedagog, specializace na matematické modely v ekonomii, práce z oboru.

Bohuslav Růžička (3)

Narozen 17.5.1921 v Penčičkách, zemřel 8.8.1978. RNDr., CSc., geolog, práce z oboru.

Bohuslav Růžička (2)

RNDr. Bohuslav Růžička, CSc , geolog, práce z oboru.

Bohuslav Raýman (2)

Narozen 7.12.1852 v Sobotce, zemřel 22.9.1910 v Praze. PhDr., profesor organické chemie, zakladatel časopisu Živa, redaktor Chemických listů. Práce v oboru.

Bohuslav Novotný (2)

Narozen 3.10.1921 v Polabci u Poděbrad,zemřel 31.10.1996 v Bratislavě . PhDr., CSc.,profesor pravěké archeologie, publikace z oboru.

Bohuslav Niederle (3)

Narozen 28. 3. 1907 v Kladně, zemřel 12. 5. 2000 v Praze. MUDr., DrSc., profesor patologie a terapie nemocí chirurgických, literatura z oboru, autor vzpomínek naprofesora A. Jiráska.

Bohuslav Nádvorník (3)

Narozen 19. 12. 1920 v Bílé Třemešné u Dvora Králové, zemřel 4. 5. 1994. Textař, libretista a scénárista. Otec politika a hudebníka Jana Nádvorníka .

Bohuslav Matouš (3)

Narozen 30.8.1937 v Praze. MUDr., CSc., docent biochemie. Práce z oboru.

Bohuslav Mařan (3)

Narozen 2.12.1898 v Českém Dubu, zemřel 7.12.1962 v Praze. Ing., dr., DrSc., docent lesní biologie, publikace z oboru.

Bohuslav Lochman (2)

Publikace v oboru mechanizace a automatizace řízení a správy.

Bohuslav Kümpel-Staňkovský (1)

Narozen 6.12.1900 ve Staňkově. Redaktor, vlastivědné a kulturněumělecké práce.

Bohuslav Križko (3)

Narozen 24. 3. 1864 v Kremnici, zemřel 19. 10. 1938 v Bratislavě. Slovenský báňský inženýr, technik a vynálezce. Autor odborných publikací z oboru hutnictví a strojírenství.

Bohuslav Konopásek (3)

Narozen 1943. Doc., MUDr., CSc., onkolog, práce z oboru.

Bohuslav Knoesl (2)

Bohuslav Knoesl byl český úředník, básník a spisovatel. Narodil se v rodině obchodníka Antonína Knösla a Marie Knöslové-Neradové . Měl sestru Jiřinu . Byl účetním ředitelem poštovního ředitelství v Praze. Působil v Moderní revui a v Lumíru, balancoval mezi dekadencí a Vrchlickým, později, v období životní rezignace přechází z pozice ilusionisty do polohy parnasisty. Bydlel v Praze XVI Smíchov, na adrese Jeronymova 33.

Bohuslav Karlík (2)

Bohuslav Karlík byl československý rychlostní kanoista a vodní slalomář, kanoista závodící v kategoriích C1 a C2. Na mistrovství světa v rychlostní kanoistice získal celkem tři medaile, zlato a stříbro v roce 1938 ze závodů deblkánoí na 10 000 m, resp. 1000 m a bronz v roce 1950 ze závodu deblkánoí na 10 000 m s Oldřichem Lomeckým. Dvakrát startoval na letních olympijských hrách, v Berlíně 1936 získal na kilometrové trati singlkánoí stříbrnou medaili, v Helsinkách 1952 obsadil šesté místo v závodě C2 na 10 000 m . Účastnil se také závodů ve vodním slalomu, na Mistrovství světa 1949 získal stříbro v závodech hlídek C1. Je autorem ideologicky silně podbarveného sportovního životopisu Jana Brzáka-Felixe Čtvrtstoletí v čele vodáků . Závodům se věnovala celá rodina. Jeho žena byla první mistryní republiky, jeho pravnučka Sofie Kinclová juniorskou mistryní světa v rychlostní kanoistice a jako i její sestra Karolína Kumžáková dříve, také juniorská mistryně Evropy.

Bohuslav Hostinský (2)

Bohuslav Hostinský byl přední český matematik a fyzik. Otec Bohuslava Hostinského Otakar Hostinský byl profesorem estetiky na Karlově univerzitě. Bohuslav Hostinský byl nejstarší ze čtyř sourozenců. Po absolvování střední školy studoval Bohuslav Hostinský na pražské filozofické fakultě matematiku a fyziku. V roce 1907 získal doktorát filozofie a ve stejném roce se stal suplujícím učitelem na gymnáziu v Novém Bydžově, odkud přešel v dubnu 1908 na gymnázium v Roudnici a pak do Prahy na gymnázium v Kodaňské. Ve školním roce 1908–1909 studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. Dne 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti. Bohuslav Hostinský se věnoval nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku. Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcech byly pak dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden časový signál ve výšce komorního „a“. Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih: Od vzniku přírodovědecké fakulty až do roku 1948 byl redaktorem „Spisů“ vydávaných touto fakultou. Byl několikrát děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929–1930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce 1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 1942–1945 byl jeho předsedou. Dne 19. července 1910 se na Královských Vinohradech oženil s Emilií (Miluší...

Bohuslav Hejtman (2)

Bohuslav, *12.8.1911, český petrolog, profesor Univerzity Karlovy. Zabýval se petrologií středočeského plutonu, krystalinikem českého masívu.