Všichni Autoři a témata

Franz Wöllzenmüller (1)

Sportovec, autor publikací se sportovní tématikou.

Franz Steinwandtner (1)

Rakouský zubní lékař.

Franz Spunda (2)

Narozen 1. 1. 1890 v Olomouci, zemřel 1. 7. 1963 ve Vídni. Rakousko-německý spisovatel, též překládal do češtiny.

Franz Schönenberger (3)

Doktor, publikace z oboru hygieny.

Franz Peter Künzel (2)

Narozen 31. 3. 1925 v Hradci Králové, zemřel 26. 5. 2023 v Puchheimu . Německý překladatel české a slovenské literatury, nakladatelský korektor a redaktor.

Franz Machilek (1)

Německý historik, archivář, vysokoškolský pedagog, specializace na středověké dějiny.

Franz Konz (1)

Německý daňový poradce, též zdravotní poradce.

Franz Kehren (2)

Franz Kandolf (2)

Německý duchovní, nakladatelský redaktor, spisovatel a upravovatel děl Karla Maye .

Franz K. (3)

Franz K. je německá rocková skupina, kterou založili na konci 60. let bratři Stefan Josefus a Peter Josefus spolu s kytaristou Mickem Hannesem. Skupina je známá svým přínosem německé rockové hudební scéně, zejména v 70. letech 20. století. Často jsou spojováni s hnutím krautrock, které kombinovalo experimentální rock s psychedelickými a progresivními prvky. Franz K. 's hudba je charakteristická používáním německých textů, což je odklon od anglicky mluvících textů, které v té době v soudobé rockové hudbě převládaly.

Franz Jalics (3)

Narozen r. 1927 v Budapešti. Jezuita, katolický teolog.

Franz Ehlemann (1)

Franz Dietz (2)

Německý prozaik.

Franz Crass (2)

Franz Crass byl proslulý německý operní pěvec, basbarytonista, známý svými výkony v operách Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Narodil se 9. července 1928 ve Wipperfürthu a studoval zpěv na Hochschule für Musik Köln. Crass debutoval jako operní pěvec v roce 1954 ve Stadttheater Aachen a stal se významnou osobností světové klasické hudby. Jeho hlas byl obdivován pro bohatou barvu a výrazovou hloubku, díky čemuž se stal vyhledávaným umělcem mnoha dirigentů a operních domů po celé Evropě. Během své kariéry spolupracoval Franz Crass s předními orchestry a dirigenty své doby a zanechal po sobě odkaz výjimečných nahrávek, které dodnes oceňují milovníci klasické hudby.

Franz Conrad von Hötzendorf (3)

Rakouský vojevůdce, polní maršál.

Franz Blei (3)

Rakouský prozaik, dramatik, esejista, vydavatel literárních časopisů, překladatel.

Franz Alexander Heber (2)

František Alexandr Heber, nebo německy Franz Alexander Heber , byl pražský kupec a amatérský historik, autor sedmisvazkového díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, ve kterém jako první systematicky popsal a zdokumentoval české hrady a tvrze. F. A. Heber se narodil 19. července 1815 v Třebekovské hájovně jako jediný syn německého hajného Jana Hebera. Ten však v roce 1823 zemřel a vdova se s dvěma dcerami a Františkem Alexanderem přestěhovala do Mýta. Po ukončení obecné školy Heber navštěvoval hlavní školu v Plzni, ale finanční situace ho donutila školu opustit. V letech 1836–7 se v Praze učil obchodu u vdovy Seifertové a následujícího roku se vrátil na Rokycansko do Zbiroha, kde vedl druhý obchod vdovy Seifertové. V roce 1839 se oženil s její dcerou. Při explozi střelného prachu o Božím těle roku 1841 si zmrzačil levou ruku a obchod předal manželce. Odstěhoval se do Prahy a začal pracovat na svém životním díle. Věnoval mu však přílišné úsilí, což mu podlomilo jeho nevalné zdraví. Po zápalu plic se opět ze všech sil vrhl do práce, možná ještě intenzivněji poháněn strachem ze smrti a obavami, že dílo nedokončí. V červnu 1849 došel do Náchoda, aby zde popsal hrad. Trápil se předtuchou tragédie a opravdu v hostinci, kde pobýval, dostal chrlení krve a 29. července ve věku 34 let zemřel. V Náchodě je též pochován. Heber již od mládí putoval pěšky po českých hradech, dělal si poznámky a hrady kreslil. Postupně dospěl k myšlence navštívit veškeré hrady v Čechách a poznatky sepsat do velkého díla. Litoval, že dosud vydané publikace se věnovaly jen naprostému zlomku panských sídel. Sám uvažoval o 800 hradech a tvrzích, z čehož byla část již téměř zaniklá. První práce zveřejnil v časopisu Erinnerungen vydavatele Karla Viléma Medau. V letech 1840–1842 cestoval po českých hradech, studoval archiválie, zapisoval pověsti. Hrady rozdělil do šesti svazků bez systematického členění s tím, že je bude vydávat podle ...

František Zřídkaveselý (1)

PhDr. František Zřídkaveselý archivář a historik, emeritní ředitel Archivu města Brna, autor historických publikací, člen Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně,

František Zpěvák (3)

Spisovatel a překladatel František Zpěvák se narodil v Bohutíně 22. června 1884 v hornické rodině. Horníkem se oproti očekávání nestal - vystudoval příbramské gymnázium. Poté odešel do Prahy na Filozofickou fakultu UK a stal se pedagogem a spisovatelem. Bydlel v Lahovičkách v domě č. p. 71 mezi Zbraslaví a Prahou. Psal odborné jazykové knihy, učebnice zeměpisu, dějepisu a ruštiny a z ruského jazyka překládal. Během války napsal vzpomínkovou knihu na rodný kraj s názvem “Havíři”, kterou ilustroval další zdejší umělec Karel Hojden. Jedná se o jeden z nejlepších literárních počinů, ve kterém je velice podrobně a čtivě zachycen hornický život v Příbrami a okolí. Kdo nečetl, ten nezná dokonale příbramské hornictví... František Zpěvák zemřel 26. listopadu 1952 v Praze a je pochován na hřbitově v rodném Bohutíně.

František Zich (3)

Narozen 14.8.1935 v České Olešné. Prof., Ing., DrSc., sociolog, práce z oboru.

František Žemla (2)

Narozen 12. 12. 1919, zemřel 29. 6. 1985. Sportovní redaktor, autor publikací z oboru.

František Železný (3)

Narozen 1887 v Českých Budějovicích. Ing., profesor průmyslové školy strojní, publikace z oboru.

František Zborník (2)

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích v oboru bohemistika – germanistika, později absolvoval speciální externí studium na katedře výchovné dramatiky DAMU Praha. Byl středoškolským učitelem ve Vodňanech a odborným asistentem na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity, specializoval se na didaktiku literatury, zvláště pak na využití dramatických principů a divadelních technik ve výuce . V letech 1990 až 1994 byl starostou města Vodňany, později např. ředitelem Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu , ředitelem odboru umění a knihoven Ministerstva kultury ČR, šéfem a dramaturgem Kulturního centra v Liberci-Vratislavicích atd. Dnes žije v České Lípě, průběžně a do dnešních dnů se věnuje divadlu, působí jako lektor divadelních seminářů a kursů dramatické výchovy, je iniciátorem a vedoucí silou Nadace Hrajeme o život. Je ikonou ochotnického divadla v Česku. Ve Vodňanech byl v sedmdesátých a osmdesátých letech vůdčí osobností, autorem, režisérem, textařem a hercem amatérského divadla Šupina, které patřilo ke špičkovým amatérským divadelním tělesům v tehdejším Československu – k nejvýznamnějším inscenacím, na nichž se František Zborník podílel jako scenárista a režisér, patřila např. Markéta Lazarová , Johanka 1920 , Vyber si, synku aneb Komedie nová o životě a smrti Mistra Adalbertka nebo Lišťastní a liveselí . Kultovní byla inscenace vzniklá z první spolupráce se souborem Jirásek Česká Lípa – Na druhé straně řeky ; s tímtéž souborem nastudoval např. vlastní hru Pension nebo adaptaci Tři muži ve člunu a pes . Spolupráce s profesionálním divadlem probíhá zejména v oblasti autorské (např. s Městským divadlem Český Krumlov – Dvojí pravda o Vilémovi z Rožmberka; s Městským divadlem Kladno – Ce...

František Zbořil (3)

Narozen 2. 12. 1964. Mgr., právník, vysokoškolský učitel, působí na Právnické fakultě Univerzity Palackého. Autor právních publikací z oboru mezinárodního práva veřejného, mezinárodních vztahů, české zahraniční politiky, mezinárodních organizací , teorie práva.

František Záruba (2)

František Záruba je český historik umění a kastelolog. Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze , kde v roce 2013 získal také doktorát s disertační prací Hrady Václava IV. Odborně se zaměřuje na středověké umění, zejména na hradní architekturu. V letech 2010–2015 externě vyučoval na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK, v současné době je vědeckým pracovníkem Historického ústavu AV ČR. Mezi jeho významná díla patří zejména třídílný cyklus o hradních kaplích od doby přemyslovské po jagellonskou. Kromě historie se věnuje též krajinomalbě.

František Žáček (2)

Publikace z oboru rozhlasových přijímačů.

František Xaver Zomb (1)

František Xaver Zomb není uznávaným umělcem, skladatelem ani skupinou v rámci široce zdokumentované hudební historie až do mého vědomostního uzávěru v roce 2023. Pokud je František Xaver Zomb skutečně umělcem s hudební kariérou, není k dispozici dostatek informací, aby bylo možné poskytnout faktický popis jeho díla nebo vlivu. Je také možné, že se jedná o záměnu s osobou podobného jména, jako je František Xaver Dušek , který byl českým skladatelem 18. století a jedním z nejvýznamnějších cembalistů a klavíristů své doby.

František Xaver Stejskal (3)

František Xaver Stejskal byl český římskokatolický kněz, profesor církevních dějin a patrologie. V letech 1904 až 1909 byl vicerektorem české koleje Bohemicum v Římě.

František Xaver Prusík (1)

Narozen 24.11.1845 ve Výrově, zemřel 7.6.1905 v Stupčicích u Tábora. PhDr., filolog, slavista, literární historik, vydavatel staročeských literárních památek, práce z oboru.

František Xaver Pokorný (1)

František Xaver Pokorný byl český houslista a hudební skladatel. V mládí opustil rodné město a odešel do Řezna, kde se učil hře na housle u kapelníka Josepha Riepela. Poté z Řezna odešel do Wallersteinu hrát do oettingensko-walersteinské zámecké kapely. Zde působil asi od roku 1750 v kapele hraběte Filipa Karla z Oettingen-Wallersteinu. Od roku 1753 byl na studijním pobytu v Mannheimu, kde jeho učiteli byli František Xaver Richter a Ignaz Holzbauer. mimo jiné se zde seznámil s dílem Jana Václava Stamice. Vrátil se do Wallersteinu. Několikrát se bezúspěšně ucházel o místo ředitele kůru. Po zbytek svého života působil v kapele knížecího rodu Thurn-Taxisů v bavorském Řezně. Dcera Beata byla virtuózkou na lesní roh. Je zaznamenáno její úspěšné vystoupení v Paříži, kde hrála koncert českého skladatele Jana Václava Sticha. Syn Josef František byl rovněž členem Thurn-Taxisovy kapely až do jejího rozpuštění. Komponoval klavírní koncerty, sonáty a drobné komorní skladby. Je mu připisováno až na 150 symfonií z čehož je více než u padesáti jeho autorství zpochybňováno, jelikož po jeho smrti bylo intendantem žezenské kapely T. von Schachtem z jeho skladeb jméno Pokorný vymazáváno a nahrazováno jmény jiných autorů . Dále je mu připisováno mnoho skladeb pro dechové nástroje a také desítky sólových koncertů, z toho 45 koncertů pro cembalo a 3 koncerty pro 2 lesní rohy. Z historického hlediska jsou nejvýznamnější dva klarinetové koncerty z roku 1785. Jsou psány pro klarinety v ladění Es a B což z nich činí nejstarší známé koncerty pro toto ladění.

František Wideman (2)

Ing. František Wideman

František Wich (3)

Hudební publicista.

František Vyhnánek (3)

Narozen 27. 11. 1944 v Praze, zemřel 15. 6. 2020. MUDr., CSc., docent Univerzity Karlovy; chirurg, zabýval se hrudní chirurgií a traumatologií: od roku 1972 působil na Chirurgické klinice 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

František Voráček (2)

Narozen 1887 v Dolanech u Klatov. Profesor učitelského ústavu v Praze, spolupracovník na památníku k výročí ústavu.

František Vodseďálek (2)

Narozen 21. 11. 1876 ve Staré Vsi u Jilemnice, zemřel 19. 3. 1948 v Praze. Ing. stavební, středoškolský profesor, propagátor Volné myšlenky, pedagogické a politické spisy, redakční činnost.

František Vlk (2)

Narozen 1946. Prof. Ing., CSc., strojní inženýr, autor prací o motorových vozidlech, též autor jazykových slovníků, nakladatel, vydavatel a editor výkladových ilustrovaných slovníků lékařských věd.

František Vlček (1)

Ing., CSc., docent, publikace z oboru zelinářství.

František Vlček (1)

Návody k životnímu úspěchu.

František Vlastimil Kodym (3)

* 24. duben 1858, Karlov u Staré Paky † 18. listopad 1924, Česká Skalice český spisovatel , učitel a spisovatel., autor průvodců a popularizačních spisů.

František Vl Pokorný (3)

Narozen 15.3.1873 ve Zbýšově, zemřel 21.2.1954. Redaktor a nakladatel, novinář, naučné spisy.

František Vinant (2)

František Petiška se narodil 26.4.1934 v Praze , zemřel 15.12.1980 v Brandýse nad Labem. Na gymnáziu učinil první literární pokusy, byl členem studentské kapely, hrál ochotnické divadlo a zajímal se o přírodní vědy. Po maturitě uvažoval o studiu na FAMU , nakonec zvítězila medicína. První verše pod pseudonymem František Vinant uveřejnil v měsíčníku Květen . Od r.1959 byl odborným asistentem na katedře hygieny práce a chorob z povolání a věnoval se výzkumu. V r.1964 se oženil . František Vinant byl roce 1964 šéfredaktorem prvního ročníku časopisu Tvář. V letech 1966–69 pracoval jako závodní lékař v Milevsku, od roku 1969 působil jako obvodní lékař v Brandýse nad Labem. V sezóně 1970–71 začal vystupovat jako herec v Divadle Járy Cimrmana, v němž působil po dobu deseti let. Své básně a povídky publikoval pouze časopisecky. Až v roce 1986 vyšel výbor z jeho povídek s názvem Přes řeku, v rozšířené podobě pak s názvem Mlhou tam a zpět .

František Viktor Mokrý (3)

František Viktor Mokrý byl český malíř, grafik, pedagog, redaktor a teoretik umění. Absolvoval reálku v Praze a v letech 1910–1913 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů Emanuela Dítěte, Arnošta Hofbauera a Jana Preislera. Poté v letech 1913–1915 pokračoval ve studiu u profesora Preislera na pražské Akademii výtvarných umění a do roku 1917 k němu dojížděl na soukromé konzultace. Některé přednášky z teoretických předmětů absolvoval i na České vysoké škole technické a na Filozofické fakultě UK. Přátelil se s redaktorem časopisu Náš směr Josefem Vydrou, který Mokrého podporoval v jeho směřování k pedagogické práci. Roku 1920 se oženil se Zdeňkou Burghauserovou, absolventkou UPŠ a zakladatelkou a vůdčí osobností Kruhu výtvarných umělkyň. Měl s ní syna Jarmila, ale pro neshody se roku 1927 rozvedl a znovu oženil s knihovnicí Jarmilou Tejkalovou. Pobýval ve Veltrusích a blízkém okolí, kde čerpal inspiraci ke své tvorbě. Často navštěvoval Terst , v letech 1912–1914 byl opakovaně v Dalmácii, Istrii, Dubrovníku, Mostaru, Sarajevu, Černé Hoře, Boce Kotorské. Roku 1923 podnikl studijní cesty do Paříže, Mnichova, Berlína, Hamburku. Prošel všemi význačnými moderními ateliéry v Paříži, kde se stýkal i s kralupským rodákem Jiřím Karsem. Po návratu se usadil v Praze - Bubenči. V letech 1915–1942 působil jako středoškolský profesor v Klatovech, Plzni a 1942–1946 byl profesorem Střední průmyslové školy grafické v Praze. Byl vynikajícím odborníkem v oboru výtvarné pedagogiky i organizátorem, který zajišťoval mj. spolupráci se švýcarským centrem mezinárodní federace pro kreslení a uměleckou výchovu. Roku 1928 byl generálním tajemníkem 6. mezinárodního kongresu pro kreslení a uměleckou výchovu v Praze. V letech 1921–1935 byl členem výboru a 1923–1924 předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Byl výtvarným kritikem v různých denících a 1921–1925 redaktorem revue Náš směr. Přispíval č...

František Velišský (1)

Narozen 3. 4. 1840 v Čejkovicích a Jičina, zemřel 8. 8. 1883 v Praze. Středoškolský profesor, klasický filolog, překladatel a archeolog.

František Vejsada (3)

Matematik, autor a editor učebnic matematiky pro základní a střední školy.

František Vavřín (2)

Narozen 6.12.1884 v Praze, zemřel 21.2.1936 tamtéž. Bankovní úředník, překladatel z němčiny.

František Valoušek (3)

Narozen 26.7.1863 ve Vřesovicích u Prostějova, zemřel 14.3.1932 v Kroměříži. Msgre., lidovecký politik a senátor. Publicista, beletrista, dramatik, autor spisu o manželství, překladatel z ukrajinštiny.

František Valouch (5)

Narozen 28. 4. 1935 v Olšanech u Šumperka, zemřel 7. 1. 2017. Doc., PhDr., CSc., literární historik, teoretik a kritik, publicista, editor a básník.

František Václav Krejčí (1)

František Václav Autrata (3)

František Autrata, též František Václav Autrata byl český spisovatel, překladatel, literární historik a filolog. Pocházel z rodiny drobného rolníka Františka Autraty a jeho manželky Anny, rozené Polákové. V roce 1892 maturoval na gymnáziu v Brně a po jednom semestru studia teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze. Na studiích se musel udržovat kondicemi i jako soukromý vychovatel. V roce 1894–1895 nastoupil vojenskou službu a v roce 1896 ukončil úspěšně studium v oborech čeština a němčina. Po ukončení studií učil do roku 1898 na reálce a obchodní akademii v Prostějově. Dále působil v letech 1898–1900 na reálce v Uherském Brodě a do roku 1905 na učitelském ústavu v Brně. Od roku 1905 do 1922 byl ředitelem učitelského ústavu v Polské Ostravě, s přerušením v době 1. světové války, kdy byl povolán do armády. V letech 1922–1934 se stal ředitelem gymnázia v Litomyšli. Léta důchodu prožil života v Brně a Plavči u Znojma. Dne 18. října 1898 se v Prostějově poprvé oženil s Aloisií Zapletalovou . Dcera Milada se narodila 7. listopadu 1899. Dne 1. března 1919 se jako vdovec v Hranicích oženil s odbornou učitelkou v Polské Ostravě Antonií Hromádkovou . Jejich dcera MUDr. Ludmila Uličná byla lékařka, cestovatelka, autorka cestopisů, básní, literatury pro děti, překlady z italštiny. Filologické, literárněhistorické a pedagogické zájmy se projevily i v šíři díla Františka Autraty. Autobiografické jsou jeho beletristické vzpomínky o gymnazistovi a filozofovi Václavu Outerkovi. Úspěšný byl i při vydávání slovníků, zpracoval též monografii o Magdaleně Dobromile Rettigové. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Psal též pod pseudonymem Kato Novotný. Povídkami přispíval do řady deníků a časopisů, např. Lidových novin. V roce 1904 začala být z iniciativy rakousko–uherského ministra školství připrav...

František Urban (3)

Narozen 4.3.1910 v Petřkovicích, zemřel 25.10.2000. MUDr. DrSc., profesor stomatologie, práce z oboru.

František Turek (1)

Narozen 30. 4. 1916 v Praze, zemřel 2008. Malíř, ilustrátor, kostýmní výtvarník.

František Tomis (1)

Narozen 14.8.1922. Ing., CSc., docent, publikace z oboru gumárenské a plastické technologie.

František Toman (1)

Narozen 10.7.1924 v Ratiškovicích u Hodonína, zemřel 20.9.1981 v Praze. Politik lidové strany, prozaik.

František Tichý (3)

Narozen 22.1.1886 v Hradci Králové, zemřel 6.11.1961 tamtéž. Architekt, historik, literatura o Hradci Králové, memoáry.

František Teplý (3)

Narozen 1951. Mgr., pedagog, metodické materiály a učebnice zeměpisu pro ZŠ.

František Syřiště (1)

Narozen 17.11.1881 ve Žlunicích u Nového Bydžova, zemřel 17.5.1964 v Praze. Středoškolský profesor, vlastivědný pracovník, historik. Práce z oboru metodiky výuky dějepisu a moderních českých dějin.

František Svoboda (2)

Učebnice a překlad z oboru stavitelství.

František Švec (3)

Narozen 18. 7. 1931 v Lomu , zemřel 2. 3. 2012. MUDr., CSc, hygienik .

František Svátek (1)

Narozen 20.10.1936 v Praze. Historik soudobých dějin, práce z oboru.

František Švantner (3)

František Švantner byl slovenský spisovatel – prozaik. František Švantner se narodil v rodině dělníka. Vzdělání získal ve svém rodišti, později v Podbrezové a na učitelském ústavu v Banské Bystrici. Po ukončení vzdělání pracoval jako učitel ve vícero slovenských městech , až nakonec krátce působil jako ředitel školy v Hronově. Pracoval také v místních organizacích Matice slovenské, kde byl činný v oblasti osvěty. Stal se členem Literárního odboru Umělecké besedy slovenské, vedoucím Tvořivého filmového kolektivu a také osvětovým inspektorem. Zemřel na mozkový nádor v nemocnici v Praze. Psát začal již v době svých studií na učitelském ústavu, kdy publikoval svoji první povídku v časopisu Svojeť. Ve své tvorbě čerpal hlavně z archaických mýtů a lidových balad. Velký vliv na jeho tvorbu měli Émile Zola, Victor Hugo, Charles Ferdinand Ramuz, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ze slovenských autorů to byli hlavně Margita Figuli, Ľudo Ondrejov či Dobroslav Chrobák, nicméně studoval i dílo E. A. Poa. Ve svých dílech oslavuje přírodu a přírodní život, využívá naturalistické a lyrické prostředky, využívá prvky iracionality a fantastiky, jakož i senzualismu a erotiky. Především zkoumá hranici mezi životem a smrtí. Vykresluje také psychologické, sociální a dobové motivace jednání svých postav a dějů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Švantner na slovenské Wikipedii.